Kolik stojí Viadrus U22

Souhlasím s vámi.
Je zvykem, že pokud se výrobek vyrábí dlouhá léta, tak
je stále kvalitnější a lepší.
Neumím si vysvětlit proč výrobce tyto základní nedostatky vámi popsané
nedokáže během 5 minut odstranit a táhne se to již 30 let.

V určité fázi (po asi 1,5 hod provozu) kotel začal ztrácet svůj hukot, jakoby vypadával a ztrácel dech. Nyní (po 1:50 hod) už hoří jen s velmi slabým hukotem, výkon při tom 31,3 kW, teplota do komína 205oC, parametry jsou tedy velmi dobré (teplota z kotle 91oC). Kotel samozřejmě nemám na váze, takže spotřebu paliva budu brát průměrnou. Na začátku jsem kotel uvedl na provozní teplotu, pak jej co nejvíc vychladil a nechal přiměřeně vyhořet, pak jsem nasypal 24 kg paliva, z doby provozu se zjistí průměrná spotřeba. Ta se pak použije i pro výpočet účinnosti. Ke konci kotel nejdřív začal znovu střídavě hučet, pak začal blafat, nakonec byly výbuchy přikládací komory celkem dost neúnostné. Během experimentu se muselo dost roštovat, výkon byl na tom dost závislý.


Výsledky měření:

V měřené fázi se spálilo 24 kg paliva O2 Bílina, tomu odpovídá spalné teplo 422 MJ, resp. 117 kWh. Kotel dohromady dodal do aku nádrže (jelo to 3 hod), topení (jelo to jen posledních 15 min) a na vlastní ohřev celkem 98 kWh, z toho vychází průměrná účinnost 83,5%. Nálož paliva hořela 3h:15min, průměrná spotřeba byla 123 g/min (7,4 kg/hod). Výkon kotle byl v první fázi v podstatě nezměněný, prvních 40 min se udržoval na hodnotě 35 kW, pak klesal někam na 30 kW, před roštováním i méně. Dusivka byla otevřená přesně o 1,5 ot stavěcí­ho šroubu (prvních asi 10 až 15 min o 2 ot), tah komína je zatím neznámý. Terciální vzduchy byly otevřeny asi na 1/4, plamen v průzoru celkem mohutně přesahoval horní hranu vodní lamely.

Závěr:

Snížení dolní hrany první lamely o 4 cm v počátku výkon kotle na první pohled nesnížilo, později došlo k částečnému snížení zřejmě vlivem zanesení nejzadnější části spalovací­ho prostoru struskou. Musí se ale vzít v úvahu, že teplota spalin byla v této fázi asi o 50 oC nižší (oproti stavu bez úpravy), což znamená nárůst ve výkonu vlivem zvýšení účinnosti. Takže výkon se téměř nezměnil zejména díky značnému navýšení účinnosti. Průměrná účinnost před úpravou byla 80%, ta byla přitom celkem stabilní, po úpravě 83,5%, v průběhu se měnila. Nárůst účinnosti je byl sice velmi zajímavý, vzhledem ke zvýšenému vybuchování násypky a hlavně vzhledem k nevhodnému rozdělení odhořívání paliva na roštu a tudíž k nemožnosti vyroštování strusky z nejzadnější části bych tuto úpravu nakonec nedoporučoval. Větší snížení výkonu by asi bylo vhodnější provést vložení­m těch zmí
něných postranních U-ček nebo seřízlých šamotových cihel (návrh se šamotovými cihlami lze nalézt na www.energoportal.cz, viz. vlákno "nazor na dakon"). Výhoda šamotových cihel je možnost jejich seříznutí šikmo tak, aby palivo lépe sklouzávalo doprostřed. Menší snížení výkonu bude asi možné provést ještě větším přivřením dusivky, jak se ukázalo, k tomu aby měl kotel slušný výkon to v něm nemusí vůbec hučet. Spíš je důležité jeho správné rozehřátí tak, aby spaliny z ohniště odcházely patřičně žhavé a aby po smí­chání s terciálním vzduchem vytvořily mohutný plamen silně přesahující horní hranu vodní lamely. Pokud někomu přijdou zde uvedené informace jako zajímavé a užitečné, budu rád.



PS: Výpočty výkonů kotle jsou přímo závislé na znalosti průtoku vody kotlem, ten byl jednak oměřen a jednak potvrzen hydraulickým výpočtem tlakové ztráty a odečtením v charakteristice čerpadla. Oměření i výpočet se prakticky přesně shodovalo.

Přečtěte si možné příčiny:
http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=180

http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=185

Je zřejmé že pokud otevřete roztápěcí klapku 4. tak se zlepší odtah spalin
takže je třeba zkontrolovat stav komína a spalinových cest zda nejsou zaneseny
sazemi a dehtem. Ale odhaduji to na malou dávku paliva a to hořením klesne pod
přepážku 13. která odděluje násypku a nad palivem začne být nasáván falešný vzduch,
který ochladí prostor nad palivem a uhasí plameny.

Roman
V pořadí již čtvrtý zakoupený kotel Dakon DOR 32, mne velice zklamal. Zatápěcí klapka, její funkčnost, kdy svévolně padá a nedrží nahoře, se táhne od kotle prvního,
z roku 1972. Čistění zkracuje, nevím proč, poslední lamela
umístěná asi 3 cm od zadní stěny. V minulém kotli byla mezera větší, stejnoměrně vzdálená, šistění nemuselo být tak časté. Největší bolestí jsou ale duté rošty z "mačkaných sazí" !!! Dvě topné sezony nepřežijí, propalují se, prohýbají a praskají !!!! To se mi u minulých
kotlů nikdy nestalo. Rošty kotel vždy přežily !!!!

Zákon o ochraně ovzduší měl zlepšit kvalitu ovzduší, ale ve výsledku například
v Německu či Švýcarsku došlo s přijetím tohoto zákona k zhoršení kvality ovzduší.
Proč?
Důvodem je ekonomická situace obyvatel. V Evropě je velké množství lidí bez práce,
například Berlín, hlavní město Německa, má bez práce každého 5. práce schopného
obyvatele.
Lidé bez příjmů si nemohou dovolit automatické topení, protože další zadlužení by
pro ně i jejich rodinné příslušníky znamenalo zabavení majetku exekutory, případně
vystěhování celé rodiny z domu do ubytoven pro sociálně slabé občany.
(Z takového stavu je pak jen krůček k sociálním nepokojům.)

Občané zjistili, že ze zákona jsou vyjmuty spotřebiče do 10 kW, tak topí jako
v době kamenné v spotřebičích podřadné kvality, přitom leckterý kotel 2. emisní třídy
má mnohem větší účinnost a dokonalejší spalování i při topení uhlím, než tyto prehistorické
harapáky.

Další příčinou je spalování vlhkého, až mokrého dříví.
Topte suchým dřívím!
V krbu, kotli musí hořet plamen, doutnající dříví kouří!
Lidé na vesnicích v minulém i tomto režimu bouřlivě
prodávali zahrady i dvory a nyní nemají kde dřevo nechat vysušit. Tak leží dříví před domy
na ulici a suší se jen pro tuto sezónu. Přitom by dřevo mělo být zakryté před deštěm a
schnout nejméně 2 roky,ale doporučeno je 5 a více let v suchu.
Takže, pokud stopíte 20 metrů dřeva za rok, měli byste mít v zásobě 100 metrů a každý
rok 20 metrů dokoupit.

Lidé kteří topí letošním dřívím sice topí jakoby ekologicky, ve skutečnosti však dochází
k nedokonalému spalování a ovzduší ve vesnicích připomíná bílou mlhu.

V obci na obrázku lidé sice topí ekologickým dřívím, ale vlhkým a navíc v krbových kamnech
či krbech podřadné kvality s nedokonalým spalováním. Z mokrého dříví vzniká velké množství vodních par.
Přesto všechno je ovzduší mnohem čistší než v dobách vrcholného komunismu. Tehdy bychom vesnici
na obrázku neviděli vůbec.