Komín vedený středem domu má lepší tah a vyhřívá dům

Komínová klapka v spalinovém hrdle slouží k regulaci komínového tahu.
Když je dusivka na popelových dvířkách již téměř a nebo zcela zavřená
a přesto v kotle hoří až moc, může se zkusit přivřít komínovou klapku,
ALE pozor, at spaliny nejdou do místnosti a nedojde k otravě.
Komínová klapka se též uzavírá po dohoření paliva, aby zůstalo ještě
dlouho žhavé a vytápělo vodu. Kotel pak pomalinku chladné například
i 10 hodin. Pokud klapku neuzavřeme, je voda v systému za dvě hodiny
studená.

Roztápěcí klapka je určena jen na snadnější zátopa a pak se uzavírá pokud
již plameny šlehají do spalovacího prostoru a po jejím zavření nedojde
k zhasnutí plamenů.
Roztápěcí klapka má velký význam v tom, že horké spaliny nemohou hned
do komína, ale musí předat teplo přes lamely otopné vodě a tím se využije
maximálně teplota spalin k ohřevu vody.

Kotel bouchá proto, protože dohořívá malá vrstva uhlí, ale oxid uhelnatý - kouř se valí do násypky a tam vybuchuje
zapálením od plamínků, které občas vyšlehnou do násypky.
Kotle Dakon DOR jsou konstruovány tak, že by měla být násypka stále dostatečně plná
a tím plyny nemohou přes vrstvu ještě nehořícího paliva do násypky a tím v ní bouchat,
jenže to se dá uplatnit jen za velkých mrazů protože jinak by se Vám patrně kotel přetopil.
Mé řešení je takové, že na vrstvičku uhlí zkuste dát dříví, nebo papír a na něj
piliny s uhelným prachem. Plyn CO se přes vrstvu pilin nedostane do násypky a tlačí se
do spalovacího prostoru.
Dále termostat používám jen na roztápění a při 45 až 50 stupních už mě zavře dvířka,
na seřízenou hodnotu. Je to proto, že když palivo vyhoří, aby termostat
hned neotevřel dvířka dokořán a tím prakticky okamžitě neochladil vodu
v otopném systému, jelikož vyhřátý komín má obrovský tah a nasává chladný
vzduch při podlaze kotelny, jako nějaký ventilátor a tento chladný vzduch pak
v kotli dělá opačnou funkci, tedy ochlazuje prudce lamely a kotel se stane vlastně
chladičem což je nežádoucí.
I dřevěná polínka na vrstvičce uhlí v násypce sníží bouchání, nebo zcela zamezí, je
třeba si s tím trošku pohrát.
Otvor v horní přikládací plotně nechávám v tomto případě mírně pootevřený a
tím prakticky odsávám vzniklý CO do spalovací komory, takže nebouchá v
násypce.

Malá vrstva paliva nezabrání úniku CO do násypky a může dojít k takzvanému bouchání
kotle viz obrázek.

Ta úprava má i své negativní stránky: násypka kotle vybuchuje nehledě na zatíření přikládacích dvířek a musí se mnohem častěji roštovat. To vybuchování není silné ale zato hodně časté. První experiment skončil s jen málo nabitou nádrží, tak nevím čím to, možná se snížila účinnost. Teď ji měřím, tak se uvidí, zda to má smysl.

Vypadá to, že problém s použitím hradidla je v zanášení popelem. To hradidlo způsobí, že to mnohem víc odhořívá vzadu ve spalovací komoře. Tím se tam vytvoří sloupec škváry, který ale nejde rozumně vyroštovat. Výkon a parametry byly z počátku velmi dobré, nyní už ale výkon znatelně klesá. Ještě ale uvidíme.

Paní podle mě musela protopit hrozné peníze....
Včera jsme postupovali podle vašich rad a kotel vydržel jakš takš do rána hořet...naposledy jsme přihodili někdy kolem jedenácté večer, utěsnili boční otvory, přiškrtili trochu komínovou klapku. Plameny byly pěkné světlé a živé, což nevím, jestli takhle na noc právě má být. V šest ráno jsme vstávali, topení bylo vlahé skoro studené. Kotel byl vyhaslý...dneska tedy asi zkusíme ještě více přivřít komín,jak jste radil - po částech. Teplota v kotli ráno byla 40 stupňů, nastavovali jsme na 50...asi jsme dali málo uhlí?
Dále jsem si všimla, že nemáme popel úplně na prach, ale sem tam se tam objeví i kousky neshořeného uhlí, můžete mi prosím poradit, co máme ještě lépe nastavit, aby nebyly tyto ztráty? Předem moc děkuji