Re: Kolik stojí Viadrus U22
Cena kotle Viadrus se pohybuje dle počtu článků.
Čím více článků tím větší výkon.
Například 3 článkový lze objednat za 22,000 korun českých (necelých 900 euro),
s 10 články už to bude přes 40,000 korun českých.
Doprava na Slovensko:
Zkuste se domluvit s firmou na této stránce na podmínkách
dodání zboží na Slovensko:
http://www.topeninejlevneji.cz/cz/e-shop/684043/c47922-viadrus/viadrus-hercules-u-22-p-2fn-4-clanky-2823-2c3-kw-29-univerzalni-litinovy-clankovy-nizkotlaky-kotel.html
Doprava a platby:
http://www.topeninejlevneji.cz/cz/page/9105/doprava-a-platby.html
Výrobce:
http://www.viadrus.cz/
Společnost VIADRUS a.s. si Vás dovoluje pozvat na Mezinárodní odborný veletrh
vytápění AquaTHERM Nitra, který se uskuteční ve dnech 12. – 15. února 2013 v Nitře.
Přijďte nás navštívit a seznámit se s našimi českými výrobky.
Stánek VIADRUS můžete navštívit v hale M1, číslo stánku 121.
Těšíme se na Vaší návštěvu!
Čím více článků tím větší výkon.
Například 3 článkový lze objednat za 22,000 korun českých (necelých 900 euro),
s 10 články už to bude přes 40,000 korun českých.
Doprava na Slovensko:
Zkuste se domluvit s firmou na této stránce na podmínkách
dodání zboží na Slovensko:
http://www.topeninejlevneji.cz/cz/e-shop/684043/c47922-viadrus/viadrus-hercules-u-22-p-2fn-4-clanky-2823-2c3-kw-29-univerzalni-litinovy-clankovy-nizkotlaky-kotel.html
Doprava a platby:
http://www.topeninejlevneji.cz/cz/page/9105/doprava-a-platby.html
Výrobce:
http://www.viadrus.cz/
Společnost VIADRUS a.s. si Vás dovoluje pozvat na Mezinárodní odborný veletrh
vytápění AquaTHERM Nitra, který se uskuteční ve dnech 12. – 15. února 2013 v Nitře.
Přijďte nás navštívit a seznámit se s našimi českými výrobky.
Stánek VIADRUS můžete navštívit v hale M1, číslo stánku 121.
Těšíme se na Vaší návštěvu!
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Dobrý den,
opět prosím o radu či poznatky.Nevím proč se to děje,ale utíká mi kotel pomalu až na 100-110 stupňů a pak samozřejmě probíhá maraton ohledně ochlazení.Mám otevřený okruh s čerpadlem,voda v systému nechybí,v expanzní nádobě se pohybuje hladina vody od 1/3 do 1/2,tak jak má.Regulátor tahu funguje,ale i přesto že se při nastavené teplotě zavře,tak kotel uteče.Má to něco společného s přivíráním komínové klapky?Mám velký tah komínu?Já si s tím poradím,ale když se tohle stane mé přítekyni když budu v práci,tak nevím jak by si s tín poradila.
Děkuji za odpověď
opět prosím o radu či poznatky.Nevím proč se to děje,ale utíká mi kotel pomalu až na 100-110 stupňů a pak samozřejmě probíhá maraton ohledně ochlazení.Mám otevřený okruh s čerpadlem,voda v systému nechybí,v expanzní nádobě se pohybuje hladina vody od 1/3 do 1/2,tak jak má.Regulátor tahu funguje,ale i přesto že se při nastavené teplotě zavře,tak kotel uteče.Má to něco společného s přivíráním komínové klapky?Mám velký tah komínu?Já si s tím poradím,ale když se tohle stane mé přítekyni když budu v práci,tak nevím jak by si s tín poradila.
Děkuji za odpověď
Komín (při mém chabém odhadu) tipuju podle pater tak 12 m až na vrchol komínu.Komín není zděný cohlový,ale je to vystavěný komín v opukových kvádrech,tudíž to relativně hladké stěny nemá.Když roztápím,tak komínovou klapku otevřu zatopím a kotel hučí,když je roztopeno klapku zavřu a kotel má tah stejný,hučí stejně,jen ty splodiny samozřejmě prochází tím delším okruhem.Jedná se mi o to,že jednou to krásně táhne a topí a jindy mám problém roztopit.Třeba nízký tlak,ano to se stává.A druhá věc proč se to tak rychle zanáší.Jak kotel tak komín.A ke kouři,jednou mi jde z komína jen slabá bílá pára,jak to má být a jindy bych strčil do kapsy i ruskou lokomotivu Sergej.
Proč dochází k rosení kotle i když je palivo suché?
K nadměrnému rosení kotle dochází v době, kdy stěny
kotle jsou natolik chladné, že teplejší spaliny, které vždy
obsahují určité procento vodních par na těchto chladnějších
stěnách kondenzují ( princip studených brýlí, které se zarosí
při vstupu do vyhřáté místnost z venkovního chladného prostředí).
Vzduch přicházející do kotle obsahuje vodní páry a to tím víc,
čím vyšší je jeho teplota a relativní vlhkost.
Vlhká místnost kotelny si také přidá své a zvýší relativní
vlhkost vzduchu, který pak bude proudit do kotle.
Jakmile se stěny kotle zahřejí na více, jak +40°C, tak již rosení
kotle ustává a při teplotě nad +60 C by se již nemělo projevovat.
Pozor!
I když máme na výstupu +60°C ohřátou vodu budu vracející se voda
mnohem chladnější a v dolních částech kotle bude stále docházet
k rosení. Tomu se dá zabránit směšovacím ventilem a smyčkou, která
část ohřáté vody pouští zpět do chladné vody vracející se do kotle
a tím zvyšuje její teplota a snižuje velikost rosení.
K nadměrnému rosení kotle dochází v době, kdy stěny
kotle jsou natolik chladné, že teplejší spaliny, které vždy
obsahují určité procento vodních par na těchto chladnějších
stěnách kondenzují ( princip studených brýlí, které se zarosí
při vstupu do vyhřáté místnost z venkovního chladného prostředí).
Vzduch přicházející do kotle obsahuje vodní páry a to tím víc,
čím vyšší je jeho teplota a relativní vlhkost.
Vlhká místnost kotelny si také přidá své a zvýší relativní
vlhkost vzduchu, který pak bude proudit do kotle.
Jakmile se stěny kotle zahřejí na více, jak +40°C, tak již rosení
kotle ustává a při teplotě nad +60 C by se již nemělo projevovat.
Pozor!
I když máme na výstupu +60°C ohřátou vodu budu vracející se voda
mnohem chladnější a v dolních částech kotle bude stále docházet
k rosení. Tomu se dá zabránit směšovacím ventilem a smyčkou, která
část ohřáté vody pouští zpět do chladné vody vracející se do kotle
a tím zvyšuje její teplota a snižuje velikost rosení.
Chyby při zatápění:
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
- Vložíme příliš mnoho snadno hořlavého materiálu (slámy, třísek, štěpky),
který všechen rychle vzplane (pokud je zapálen od spodku) a uvolní veliké množství plynu - CO, který ale nemá dostatek
vzduchu - kyslíku, tím nakonec zhasne plamen a z komína se valí hustý dým, který se táhne
i stovky metrů a zadýmí celou obec. Obyčejně to bývá při prvním podzimním zátopu, kdy se v domácnosti
nahromadilo veliké množství starého papíru, kterého se chce majitel najednou zbavit. - Sice jsme správně zatopily, ale plameny jsme zadusili mokrým palivem. Opět jde z komína hustý kouř táhnoucí se do daleka.
- Zadusili jsme plamen při přikládání drobným palivem, například štěpkou, zase se bude kouřit hustě. Zde je lepší přikládat tak, aby vždy část původního paliva stále hořela a plamen nezhasl (třeba jen na jednu polovinu a druhou nechat dohořívat).
- Bylo použito nevhodné, či zakázané palivo. Vyvarujte se toho!
Princip hoření kotle, krbu, kamen můžete vidět kdykoliv, když zapálíte sirku,
svíčku, či škrtnete zapalovačem a začne hořet plamínek (pokud máte dost plynu v jeho zásobníku).
U svíčky plamen nahřívá vosk, který taje, vzlíná knotem k jeho horní části, odpařuje se a shoří.
Pokud plamen sfoukneme, od knotu se bude po nějakou dobu kouřit. Kouř můžeme bezprostředně
po zhasnutí svíčky snadno zapálit aniž bychom museli zapálit knot.
Na tomto principu pracují i všechny kamna, kotle a krby.
Abychom zapálili bez kouře, je nutné mít nachystán tenký suchý papír, tlustší papír, třísky tenké asi do průměru 3mm,
třísky silnější do průměru 5 mm.
U krbových kamen dávám nejprve dvě polínka asi do hmotnosti 1 kg a na ně teprve třísky.
Vše na sebe na skládáme od nejtenčího papíru až po hrubé třísky. Na to můžeme dát 5 třísek o průměru do 20 mm a dvě
polínka o průměru 50 mm.
Vše zapálíme tenkým papírem a necháme řádně rozhořet, pak již můžeme přidávat polínka většího průměru ALE!
Pamatujte:
Čím hrubší polena, tím hůře chytnou, pomaleji shoří, tím zároveň pomalejší prohřátí místnosti, ale nehrozí
tak poškození kamen, či komína.
Proto pro rychlejší prohřátí topíme drobnějšími poleny a na udržování teploty volíme polena o větším průměru.
Jedno poleno samotné má tendenci přestat hořet - pokud kamna nejsou řádně prohřátá a není vytvořen
dostatečný žhavý podklad, proto je lepší mít dvě polínka vedle sebe asi s 1 cm mezerou a uvidíte jak v té mezeře
mezi nimi bude stále žhavá hmota a neustále bude šlehat plamínek (pokud bude patřičný přívod vzduchu potřebného k hoření).
Krbová kamna potřebují nejdříve prohřát spalovací prostor na samozápalnou teplotu a vytvořit dostatečnou žhavou vrstvu dohořívajícího paliva,
jakmile palivo dohořívá tak se na něj vloží jedno až dvě
polínka a přívody vzduchu se uzavřou, dle návodu výrobce.
Tím že jsou kamna již rozehřátá, poleno zplynuje i při uzavřeném přívodu vzduchu a hoření je nejekonomičtější - po polenu běhají jen modré plamínky.
Na této žhavé hrani již dochází k samozápalu plynů.
Pokud chci více tepla, nebo nebyla kamna ještě řádně prohřátá a poleno jen doutná (kouří se z komína), musím přidat vzduch. Zpravidla ten,
který jde do spalovacího prostoru nad dvířky krbových kamen a
někdy i přidat další polínko.
Po polínku mi přinejmenším běhají namodralé plamínky, to je znak, že vznikající plyn se spaluje.
Polínka, která přikládám již na rozžhavenou vrstvu dohořívajících uhlíku,
kladu blíže sklu dvířek. Zdá se mi, že přes sklo jde do místnosti daleko
více tepla, než když je polínko až u zadní stěny krbových kamen.
A také rozhořívání je rychlejší, když pustím na polínko vzduch nade dvířky.
Zatápění na způsob táboráku
Dáme dvě polínka jako základnu - stěny, vyplníme papírem a třískami
a na ně naskládáme další polínka jako by trámy na strop.
Mezery mezi polínky jsou asi 10 až 20 mm.
U krbových kamen zapalujeme odshora, jako svíčku
kouskem podpalovače položeného na drobné třísky. Na tento plamínek
můžeme naložit ještě další třísky pro snadnější rozhoření.
Odspodu by chytilo všechno palivo najednou, komín je studený, nemá tah
neodvádí dobře spaliny, tím do kamen nepřivádí ani dostatek vzduchu,
palivo zhasne a jen dýmí!
Pokud se zapálí shora -
bude se vytvářet méně CO, plameny jej budou schopny strávit, komín
ještě nemá potřebný tah, tak se pomalu prohřeje, na čelním skle se nebude usazovat
dehet, sklo se také prohřeje pomalu a nemá takovou tendenci prasknout.
Při zatápění v krbových kamnech je někdy třeba zcela nedovírat na těsno
dvířka, aby se do spalovacího prostoru dostávalo větší množství vzduchu.
Po řádném prohřátí komína, spalovacího prostoru a rozhoření i větších kusů paliva
(asi 20 až 60 minut) lze již regulovat přívody vzduchu.
Spodní pod rošt u krbovek se téměř zavírá a horní nad dvířky,
se přivírá tak aby na polenech lehce poskakovaly plaménky. Počkáme jestli jsme
neubrali příliš vzduchu a pokud vše funguje, obyčejně toto seřízení stačí na celý
den.
Kamna, kotle s odhoříváním paliva, jak správně roztápět - například Dakon DOR na uhlí
Jsou to kamna kde je konstrukčně palivo odděleno v zásobníku od spalovací komory.
Palivo při odhořívání je automaticky doplňováno zesedáním ještě neshořelého paliva
do pracovního prostoru určeného k hoření.
Roztápíme řádně dřívím, po rozhoření ještě znovu přiložíme dříví tak aby se hned uhlí
nedostálo přímo do spalovací komory a nezadusilo plameny. Pak již zásobník můžeme naplnit uhlím.
Pokud palivo dohořelo nebo dohořívá a chceme znovu doplnit prázdný zásobník, vždy na žhavou hmotu
pro jistotu dejte polínka dřeva, které okamžitě chytí a máte jistotu, že oheň uhlí nezadusí.
Do plamenů u moderních kotlů je možné přivádět vzduch, pro dokonalé spalování, pokud jsou
tyto plameny tmavé a mdlé.
Kamna s prohoříváním paliva - například Petry
Uhlí aby vůbec nekouřilo se zapálí shora jako svíčka drobnými třískami a polínky obvyklým způsobem.
Uhlí jak postupně chytá tak uvolněný plyn prochází přes hořící žhavou vrstvu a CO dokonale shoří na CO2
bez kouře.
Dřevo v těchto kamnech můžete zapálit i ze spodní strany, pokud není příliš drobné, tak hoří po několika
sekundách rovněž bez kouře, jen pokud se kamna zahltí příliš drobným palivem které rychle vzplane, pak
budou kouřit.
Další způsob
Na jedné straně uhlí a na druhé polovině či třetině rychle zápalné dříví.
Dříví rychleji začne hořet a plameny stráví i kouř z uhlí na vedlejší části.
Princip dakonu na odhořívání paliva si můžeme představit jako svíčku, kdy
tělo je v zásobníku a plamen šlehá do spalovacího prostoru.
Pokud je plamen jasný, z komínu se nekouří. Pokud kotel zadusíme
tak plamen může zhasnout a nastane nedokonalé spalování a kouří se z komína.
Platí i pro dřevo!
Přesně tak, hrubé uhlí hoří pomaleji, vydrží déle a zároveň ohřev vody v systému
je lépe kontrolovatelný.
Ořech 2, je vhodnější v mrazových dnech, nebo jak uvedl MJ pokud je v okruhu
zapojena akumulační nádrž, protože drobné uhlí se rychleji vznítí a pak může nastat
problém s přetopením kotle.
Vše je třeba nejdříve testovat v menších dávkách.
Uhelný prach se většinou dává až na vrstvu uhlí či dřeva tak,
že se nejdříve vloží nějaké polínko (deska) na povrch uhlí a
pak se na ni nasype uhelný prach, který by jinak zadusil plameny
mezi kousky dřeva / uhlí a pokud v spalovacím prostoru "zhasnou"
plameny, výkon kotle jde okamžitě o 80% dolů a z komína se začne kouřit.
V teplejších dnech lze topit buď dřívím, nebo hrubšími kusy uhlí.
Jak uvedl MJ, polínka pod spalovacím prostorem (v zadní části roštu )
působí, jako knot svíčky, snadno se rozhoří a vzniklé plameny pak již
stráví CO vytvořený z uhlí, které je za poleny v násypce, takže
opravdu se z komína vůbec nekouří ihned od zátopu a to se příznivě
projeví i na spotřebě paliva.
je lépe kontrolovatelný.
Ořech 2, je vhodnější v mrazových dnech, nebo jak uvedl MJ pokud je v okruhu
zapojena akumulační nádrž, protože drobné uhlí se rychleji vznítí a pak může nastat
problém s přetopením kotle.
Vše je třeba nejdříve testovat v menších dávkách.
Uhelný prach se většinou dává až na vrstvu uhlí či dřeva tak,
že se nejdříve vloží nějaké polínko (deska) na povrch uhlí a
pak se na ni nasype uhelný prach, který by jinak zadusil plameny
mezi kousky dřeva / uhlí a pokud v spalovacím prostoru "zhasnou"
plameny, výkon kotle jde okamžitě o 80% dolů a z komína se začne kouřit.
V teplejších dnech lze topit buď dřívím, nebo hrubšími kusy uhlí.
Jak uvedl MJ, polínka pod spalovacím prostorem (v zadní části roštu )
působí, jako knot svíčky, snadno se rozhoří a vzniklé plameny pak již
stráví CO vytvořený z uhlí, které je za poleny v násypce, takže
opravdu se z komína vůbec nekouří ihned od zátopu a to se příznivě
projeví i na spotřebě paliva.
Editace: 1358588952
Počet článků v kategorii: 401
Url:re-kolik-stoji-viadrus-u22-id-452