Re: Dakon DOR F 25 MAX - přepážka
Citace:
k čemu slouží přepažka mezi komorou přikladací a komorou kde jsou šamotové cihly ?? kotel mi lepší hoří když mám přepážku vytahlou !!
k čemu slouží přepažka mezi komorou přikladací a komorou kde jsou šamotové cihly ?? kotel mi lepší hoří když mám přepážku vytahlou !!
Přepážka 1 viz obrázek níže slouží:
- k snadnějšímu čistění spalovací komory
- k oddělení horní části spalovací komory od zásobníku paliva - násypky 14
Je to konstrukční řešení, které umožnilo nejsnadněji rozšíření násypku pod
přikládacími dvířky pro pohodlnější přikládání paliva
Přepážku neodstraňujte, nebezpečí otravy oxidem uhelnatým !
Zdánlivě bude v kotle lépe hořet, ale nedosáhnete dokonalého spalování,
bude se kouřit z komína dokud se plameny nedostanou nad palivo.
Při hoření a přikládání bude kouř pronikat mnohem snadněji do kotelny a
tím může dojít k již zmíněné otravě oxidem uhelnatým.
Horní přikládací dvířka budou žhavá, zvýšené nebezpečí popálenin, požáru,
prasknutí dvířek.
Spíše než zásahy do konstrukce kotle je lépe hledat chyby v těsnosti a čistotě
spalinových cest, konstrukci a stavu komína, kvalitě paliva atd.
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Proč dochází k rosení kotle i když je palivo suché?
K nadměrnému rosení kotle dochází v době, kdy stěny
kotle jsou natolik chladné, že teplejší spaliny, které vždy
obsahují určité procento vodních par na těchto chladnějších
stěnách kondenzují ( princip studených brýlí, které se zarosí
při vstupu do vyhřáté místnost z venkovního chladného prostředí).
Vzduch přicházející do kotle obsahuje vodní páry a to tím víc,
čím vyšší je jeho teplota a relativní vlhkost.
Vlhká místnost kotelny si také přidá své a zvýší relativní
vlhkost vzduchu, který pak bude proudit do kotle.
Jakmile se stěny kotle zahřejí na více, jak +40°C, tak již rosení
kotle ustává a při teplotě nad +60 C by se již nemělo projevovat.
Pozor!
I když máme na výstupu +60°C ohřátou vodu budu vracející se voda
mnohem chladnější a v dolních částech kotle bude stále docházet
k rosení. Tomu se dá zabránit směšovacím ventilem a smyčkou, která
část ohřáté vody pouští zpět do chladné vody vracející se do kotle
a tím zvyšuje její teplota a snižuje velikost rosení.
K nadměrnému rosení kotle dochází v době, kdy stěny
kotle jsou natolik chladné, že teplejší spaliny, které vždy
obsahují určité procento vodních par na těchto chladnějších
stěnách kondenzují ( princip studených brýlí, které se zarosí
při vstupu do vyhřáté místnost z venkovního chladného prostředí).
Vzduch přicházející do kotle obsahuje vodní páry a to tím víc,
čím vyšší je jeho teplota a relativní vlhkost.
Vlhká místnost kotelny si také přidá své a zvýší relativní
vlhkost vzduchu, který pak bude proudit do kotle.
Jakmile se stěny kotle zahřejí na více, jak +40°C, tak již rosení
kotle ustává a při teplotě nad +60 C by se již nemělo projevovat.
Pozor!
I když máme na výstupu +60°C ohřátou vodu budu vracející se voda
mnohem chladnější a v dolních částech kotle bude stále docházet
k rosení. Tomu se dá zabránit směšovacím ventilem a smyčkou, která
část ohřáté vody pouští zpět do chladné vody vracející se do kotle
a tím zvyšuje její teplota a snižuje velikost rosení.
Citace:
V ZÁŘÍ JSEM SI NECHALA VYMĚNIT KOTEL ZA DAKON 24 DOR A MÁM
PROBLÉM. Po nasypáná uhlí do kotle mě značná část uhlí propadne do uhláku a kařdý den přebírám popel. Topenář tvrdí že je vše v pořádku, ale u minulého kotle dakon byly úplně jiné rošty. Tady je za velkým roštem, který je vodorovný mezera asi 5 cm a tudy vše ppropadává i ohořelá polínka. Jsem z toho nemile překvapená. Může mě někdo poradit kde je chyba ??
V ZÁŘÍ JSEM SI NECHALA VYMĚNIT KOTEL ZA DAKON 24 DOR A MÁM
PROBLÉM. Po nasypáná uhlí do kotle mě značná část uhlí propadne do uhláku a kařdý den přebírám popel. Topenář tvrdí že je vše v pořádku, ale u minulého kotle dakon byly úplně jiné rošty. Tady je za velkým roštem, který je vodorovný mezera asi 5 cm a tudy vše ppropadává i ohořelá polínka. Jsem z toho nemile překvapená. Může mě někdo poradit kde je chyba ??
Problém je, že musíte nastavit ty ježky roštu do polohy, aby za ježky nevznikla mezera ( vzadu
za roštem při určitém natočení ježků vznikne mezera, kterou může vypadnout popel do popelníku,
při jejich pootočení pomocí boční páky roštu).
Po vyhoření paliva si odklopte, nebo sundejte horní kryt a otevřete přikládací víko.
Pohybujte pákou u roštů tak, aby se zadní otvor za ježky uzavřel.
Tuto polohu po roštování se snažte dodržet (měla by se shodovat s ryskou na bočním krytu kotle).
Dobrý den, prosím o radu. Máme již několik let kotel Dakon DOR 24 a celkem bez problémů. Až v letošním roce začal kotel zničeho nic kouřit. Normálně zatopíme, kotel hoří, přikládáme a najednou třeba po 3 i více hodinách začne sám zničeho nic kouřit a to je tam třeba pouze žhavé uhlí nebo pár neshořených kusů uhlí. Komín máme čistěný v říjnu 2015. Někdy kouří každý den, někdy několik dnů nekouří. Děje se to i když je třeba čerstvě vyčistěný,.
od: Honza
Zdravím, socialistický Dakon 24 nám vydržel 26 let, ten jsme nahradili stejným typem, po pěti letech teče jak
Dunaj,vyvarujte se stejného výrobce. Hezký den všem.
Zdravím, socialistický Dakon 24 nám vydržel 26 let, ten jsme nahradili stejným typem, po pěti letech teče jak
Dunaj,vyvarujte se stejného výrobce. Hezký den všem.
Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Cigareta | 500°C |
Zápalka | 700°C |
Živočišný tuk | 800-900°C |
Petrolej | 990°C |
Benzín | 1026°C |
Svíčka | 1000°C |
Dříví | 1100°C |
Metanol | 1200°C |
Uhlí | 750-1500°C |
Metan zemní plyn | 900-1500°C |
Propanová opalovací lampa | 1200-1700°C |
Vodík | 2000°C |
Acetylén-kyslík | až 3300°C |
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Rudá | do 700°C |
Třešňová | 850°C |
Světlečervená | 950°C |
Žlutá | 1100°C |
Bělavá | 1250-1350°C |
Bílá (do modra) | 1450°C a více |
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Editace: 1353930046
Počet článků v kategorii: 401
Url:re-dakon-dor-f-25-max-prepazka-id-382