Dakon FB popis

S ekonomickou a energetickou krizí se nejedna domácnost zamýšlí nad tím,
jak ušetřit za energie.
Jednou z možností v rodinných domcích je příprava pokrmů na klasickém
sporáku na tuhá paliva - dřevo.
Provoz sporáku je velmi šetrný a navíc v zimních měsících příjemně vytápí
místnost, kde je umístěn.
Výhodou je, že okamžitě po zatopení jsou plotna i spalinová roura rozehřáty
na vysokou teplotu a za pár sekund či minut je v kuchyni příjemně teplo.
V kombinaci s hrnci a kastroly s indukčním dnem (teplo je směřováno do hrnce),
nebo titanové nádobí, dosáhneme ještě výraznějších úspor při přípravě pokrmů.
Navíc kuchyňský sporák může být nádhernou dekorací místnosti, ve které
si pak každý rád posedí.


Zdroj obrázku: //cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kohleherd.jpg

Pokud v krbových kamnech špatně hoří, i když je komín v řádném stavu
a předepsaných parametrů, zkuste pár zkušeností:



Dřevo nepřikládejte rovně, ale šikmo - nejníže u dvířek, nejvýše pak bude
u zadní stěny. Takto shoří i jednotlivá polínka, protože plameny budou
neustále zahřívat celý povrch polene.



Pokud dáváte polena vodorovně,
budete muset dát dvě a mezi nimi malou mezeru, asi 1 až 2 cm, ve které
bude hořet. Polena je, ale po čase nutno k sobě přiblížit, jinak mají tendenci
přestat hořet a jen čoudí.

Pokud máte na spodní straně malý rošt uprostřed, zkuste jej nadzvednout
a podložit - třeba dvěma kousky šamotu po stranách.
Lépe se vyhrabuje popel, ale hlavně se zlepší přívod vzduchu ze spodní části,
což oceníte zejména při roztápění.

Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.


Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:

Cigareta	500°C
Zápalka	700°C
Živočišný tuk	800-900°C
Petrolej	990°C
Benzín	1026°C
Svíčka	1000°C
Dříví	1100°C
Metanol	1200°C
Uhlí	750-1500°C
Metan zemní plyn	900-1500°C
Propanová opalovací lampa	1200-1700°C
Vodík	2000°C
Acetylén-kyslík	až 3300°C

Tabulka - barva plamene a jeho teplota:

Rudá	do 700°C
Třešňová	850°C
Světlečervená	950°C
Žlutá	1100°C
Bělavá	1250-1350°C
Bílá (do modra)	1450°C a více

Teploty plamene a jeho části:

1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
 
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
 
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
 
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
 
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).



Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.

Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg

Chce to při přikládání tam nejdřív vhodit hrst štěpky, ta hned vybuchne a už hoří.
Pak na ní uhlí tak aby štěpku hned nezadusilo.
Kolik kubíků prostoru vytápíte?
Já 120 metrů krychlových a asi 60 jen temperuju (chodba, veranda, záchod atd.)
Barák mám starý, z kotovic - vepřovic postavený, okna stará kastlová.

V spalovacím prostoru musí po dobu hoření být plameny,
proto se roztápí dřevem a uhlím se nesmí plameny zadusit.
Je dobré vyplnit prostor až po spodní okraj dřevem 3 polínka
mnohdy stačí a tím se zabrání aby se uhlí přímo sesypalo do
spalovacího prostoru a zadusilo plameny. Někdy je dobré
na dřevo dát jen lopatu uhlí a asi za 15 minut až je vše řádně
rozhořelé přisypat větší množství, ale zase do spalovacího
prostoru podstrčit polínko, které se snadno chytí a bude
hořet a ty plameny již zajistí minimální kouřivost.
Spodní dvířka jsou zavřená a primární vzduch se reguluje
jen přes škrtící klapku na těchto dvířkách. Je dobré roztápět
pomocí regulátoru, který po ohřátí vody přivře škrtící klapku
na seřízenou hodnotu.

Další možnosti:
1.) málo uhlí, vrstva uhlí klesne pod přepážku a nad ní je přisáván primární vzduch, ochlazuje povrch vrstvy uhlí - spalovací komoru a je po dokonalém spalování
2.) vlhké palivo - například když někdo spaluje listí tak dokud se neodpaří voda, kouří se z hromady jako z parního hrnce, ale to není asi Váš problém
3.) škrtící klapka na spodních dvířkách je příliš otevřená a tudíž uhlí vytváří takový objem plynu, který nelze dokonale spálit ani při otevřených klapkách pro sekundární vzduch.
Škrtící klapka odstává v dolní části asi + - 3 mm po rozhoření paliva, dvířka, na kterých je škrtící klapka umístěna musí být těsně uzavřena !!!!
4.) komínový průduch - cesty musí být čisté a průchozí (spadená rukavice, čepice a jiné předměty v době montáže komína znamenají snížený tah a velké problémy)