Spalování prachu
Velký obsah prachu v uhlí zpomalí, nebo dokonce znemožní jeho
hoření a někdy i zadusí plameny, takže znovu pak v kotle rozhořet je velmi
obtížné.
Proto se snažíme prach oddělit od větších kusů. Obyčejně prach propadne
na na podlahu v místnosti, kde máme uhlí uloženo, nebo lze s kbelíkem zatřást,
hrubší kusy přiložit a prach ponechat na konečné spalování. Dobré je
na uhlí v násypce položit prkénka, kousky desek, nebo 5 cm slámy, sena,
či hrubší štěpky a na tuto vrstvu pak nasypeme zbytek uhelného prachu.
Uhlí pod touto vrstvou dokonale shoří a prach pak zajistí, že dlouho
zůstane žhavé, takže se nám bude druhý den ráno snadno roztápět.
Vše si, ale nejdříve řádně vyzkoušejte kolik prachu můžete maximálně
dát na prkénko, či vrstvičku slámy, aby všecek důkladně shořel.
Také musí být předepsaný tah komína, aby nedocházelo ke koření do kotelny,
čí bouchání kotle.
Můj pokus, jen na vlastní nebezpečí, ale u mne výsledek vynikající:
Ještě jedna možnost je, že když je kotel řádně rozhořen, tak
otevřu - sundám horní izolační kryt a nasypu něco jemného prachu přímo do
spalovací komory tou špehýrkou, kterou pro kontrolu plamene pomocí trychtýře.
Možná by výrobce mohl do té zadní plotny udělat větší špehýrku,
kterou by se mohl prach do spalovací komory přisypávat mnohem
snadněji.
Prach tam sypu například pomocí zednického šufanu, ale
nejdříve jsem zkusil malé množství cca 0,5 kg.
Prach, jak začne hořet, hoří velmi dlouho a vytrvale, i když se palivo
v násypce šprajcne tak z vrstvy prachu stále
vyšlehají plaménky, které zajišťují hoření vznikajícího plynu z uvízlého
paliva po mnohem delší dobu a tím mnohdy obhoří i šprajcnuté palivo
v násypce a spadne dolů, kde již dohoří.
hoření a někdy i zadusí plameny, takže znovu pak v kotle rozhořet je velmi
obtížné.
Proto se snažíme prach oddělit od větších kusů. Obyčejně prach propadne
na na podlahu v místnosti, kde máme uhlí uloženo, nebo lze s kbelíkem zatřást,
hrubší kusy přiložit a prach ponechat na konečné spalování. Dobré je
na uhlí v násypce položit prkénka, kousky desek, nebo 5 cm slámy, sena,
či hrubší štěpky a na tuto vrstvu pak nasypeme zbytek uhelného prachu.
Uhlí pod touto vrstvou dokonale shoří a prach pak zajistí, že dlouho
zůstane žhavé, takže se nám bude druhý den ráno snadno roztápět.
Vše si, ale nejdříve řádně vyzkoušejte kolik prachu můžete maximálně
dát na prkénko, či vrstvičku slámy, aby všecek důkladně shořel.
Také musí být předepsaný tah komína, aby nedocházelo ke koření do kotelny,
čí bouchání kotle.
Můj pokus, jen na vlastní nebezpečí, ale u mne výsledek vynikající:
Ještě jedna možnost je, že když je kotel řádně rozhořen, tak
otevřu - sundám horní izolační kryt a nasypu něco jemného prachu přímo do
spalovací komory tou špehýrkou, kterou pro kontrolu plamene pomocí trychtýře.
Možná by výrobce mohl do té zadní plotny udělat větší špehýrku,
kterou by se mohl prach do spalovací komory přisypávat mnohem
snadněji.
Prach tam sypu například pomocí zednického šufanu, ale
nejdříve jsem zkusil malé množství cca 0,5 kg.
Prach, jak začne hořet, hoří velmi dlouho a vytrvale, i když se palivo
v násypce šprajcne tak z vrstvy prachu stále
vyšlehají plaménky, které zajišťují hoření vznikajícího plynu z uvízlého
paliva po mnohem delší dobu a tím mnohdy obhoří i šprajcnuté palivo
v násypce a spadne dolů, kde již dohoří.
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Cigareta | 500°C |
Zápalka | 700°C |
Živočišný tuk | 800-900°C |
Petrolej | 990°C |
Benzín | 1026°C |
Svíčka | 1000°C |
Dříví | 1100°C |
Metanol | 1200°C |
Uhlí | 750-1500°C |
Metan zemní plyn | 900-1500°C |
Propanová opalovací lampa | 1200-1700°C |
Vodík | 2000°C |
Acetylén-kyslík | až 3300°C |
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Rudá | do 700°C |
Třešňová | 850°C |
Světlečervená | 950°C |
Žlutá | 1100°C |
Bělavá | 1250-1350°C |
Bílá (do modra) | 1450°C a více |
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Díky. Jedná se o plecháče, stáří nedokážu odhadnout, ale přes desítku to asi bude. Dírka není nikde ve svaru nebo tak, prostě v plechu.
Používám DOR F 25 MAX se starým cihlovým komínem cca 250 mm, výška 9,5 m a nemyslím, že by byl komín předimenzovaný. Vložka by to jistě zlepšila. Nyní je to tak akorát. DORy jsou na komín náročné. To je třeba mít při koupi v povědomí, jinak dospějete k velkému zklamání a zbytečným problémům.
Dvě polínka hoří lépe jak jedno
Má-li polínko tendenci přestat hořet, přidává se
vedle něj další, s mezerou asi 2 cm.
Nebo se poleno před vložením do krbu naštípnout,
aby vznikla požadovaná mezera viz obrázek.
Zatímco po stranách polena nehoří, uprostřed ano,
díky mezeře, ve které vzniká dostatečná teplota
pro samozápal a tím i hoření.
Má-li polínko tendenci přestat hořet, přidává se
vedle něj další, s mezerou asi 2 cm.
Nebo se poleno před vložením do krbu naštípnout,
aby vznikla požadovaná mezera viz obrázek.
Zatímco po stranách polena nehoří, uprostřed ano,
díky mezeře, ve které vzniká dostatečná teplota
pro samozápal a tím i hoření.
Hledám poslední dny kde to jde a co jsem našel jsou odpovědí pod čísly 1 a 3. Příliš otevřená dvířka s tím budu při dalším zatápění pracovat, ale myslím že nejdůležitější bude odpovědˇ1 a to množství paliva. Naposledy jsem zatápěl dřevem a poté nasypal pouze jeden kdyblík uhlí a tím jsem se nedostal ani pod spodní přepážku.
To by měl být kámen úrazu zřejmě. Už jsem to vyčetl i na topeni-kvalitně , jsou to předchozí stránky těchto.
To by mi mělo dost pomoct.
Trochu se bojím zatápět v tomto počasí (+18,20st), tahové podmínky musí být hodně snížené a abych pak stále nebrečel, že to nehoří.
Určitě to má dost velký vliv, jestli je 20 nebo 5st venku.
Mockrát děkuji za perfektní odpověď
To by měl být kámen úrazu zřejmě. Už jsem to vyčetl i na topeni-kvalitně , jsou to předchozí stránky těchto.
To by mi mělo dost pomoct.
Trochu se bojím zatápět v tomto počasí (+18,20st), tahové podmínky musí být hodně snížené a abych pak stále nebrečel, že to nehoří.
Určitě to má dost velký vliv, jestli je 20 nebo 5st venku.
Mockrát děkuji za perfektní odpověď
Editace: 1360144939
Počet článků v kategorii: 401
Url:spalovani-prachu-id-510