Spalování prachu

Velký obsah prachu v uhlí zpomalí, nebo dokonce znemožní jeho
hoření a někdy i zadusí plameny, takže znovu pak v kotle rozhořet je velmi
obtížné.
Proto se snažíme prach oddělit od větších kusů. Obyčejně prach propadne
na na podlahu v místnosti, kde máme uhlí uloženo, nebo lze s kbelíkem zatřást,
hrubší kusy přiložit a prach ponechat na konečné spalování. Dobré je
na uhlí v násypce položit prkénka, kousky desek, nebo 5 cm slámy, sena,
či hrubší štěpky a na tuto vrstvu pak nasypeme zbytek uhelného prachu.
Uhlí pod touto vrstvou dokonale shoří a prach pak zajistí, že dlouho
zůstane žhavé, takže se nám bude druhý den ráno snadno roztápět.
Vše si, ale nejdříve řádně vyzkoušejte kolik prachu můžete maximálně
dát na prkénko, či vrstvičku slámy, aby všecek důkladně shořel.
Také musí být předepsaný tah komína, aby nedocházelo ke koření do kotelny,
čí bouchání kotle.

Můj pokus, jen na vlastní nebezpečí, ale u mne výsledek vynikající:
Ještě jedna možnost je, že když je kotel řádně rozhořen, tak
otevřu - sundám horní izolační kryt a nasypu něco jemného prachu přímo do
spalovací komory tou špehýrkou, kterou pro kontrolu plamene pomocí trychtýře.
Možná by výrobce mohl do té zadní plotny udělat větší špehýrku,
kterou by se mohl prach do spalovací komory přisypávat mnohem
snadněji.
Prach tam sypu například pomocí zednického šufanu, ale
nejdříve jsem zkusil malé množství cca 0,5 kg.
Prach, jak začne hořet, hoří velmi dlouho a vytrvale, i když se palivo
v násypce šprajcne tak z vrstvy prachu stále
vyšlehají plaménky, které zajišťují hoření vznikajícího plynu z uvízlého
paliva po mnohem delší dobu a tím mnohdy obhoří i šprajcnuté palivo
v násypce a spadne dolů, kde již dohoří.