Krbová kamna špatně hoří

Kostka je z těchto paliv nejdražší a když se podíváte do návodu, tak tam ani není uvedená mezi možnými palivy. Tak si nejsem moc jistý, jak úplně vám v tomto kotli prohoří. Ořech 1 je předepsané palivo, s tím by kotel šel asi jak hodinky. My v kotli DOR 24 topíme 1. sezonu a právě ořechem 2. Z počátku to trochu propadávalo roštem, to jsem trochu upravoval. S tímto uhlím se asi trochu hůř zatápí, s tím se musí člověk trochu naučit. To co nám přivezli je doslova prosypané prachem. To je asi také důvod případného vybuchování násypky při dohořívání, řeším to položením dvou prkének přes sebe na povrch uhlí (dřevěná protiexplozivní klapka na jedno použití). Uhlí hoří v kotli ale pěkně. Jen se z něj ale rychle dělá všude nános černého prachu.

Dobrý den, prosím o radu. Máme již několik let kotel Dakon DOR 24 a celkem bez problémů. Až v letošním roce začal kotel zničeho nic kouřit. Normálně zatopíme, kotel hoří, přikládáme a najednou třeba po 3 i více hodinách začne sám zničeho nic kouřit a to je tam třeba pouze žhavé uhlí nebo pár neshořených kusů uhlí. Komín máme čistěný v říjnu 2015. Někdy kouří každý den, někdy několik dnů nekouří. Děje se to i když je třeba čerstvě vyčistěný,.

Aby se maso k roštu nepřipalovalo, nahřátý rošt potřu šťávou z
z rozkrojené cibule - rozkrojím cibuli napříč aby léta vytvářela kružnice,
(ne po slupce), aby šťáva mohla vytékat a tímto řezem potřu dráty
roštu.
Pak položím na takto ošetřené dráty roštu maso, či to co budu grilovat
a maso se by se již nemělo připékat na dráty.

Jak už bylo řečeno, DOR 25 a 32 jsou rozměrově shodné. Liší se jen myslím ve výšce nejzadnější lamely (32 má proto o trochu větší výměnou plochu) a v tom, že 32 je vybavena turbulátory. Rozdíl ve výkonu je tedy dán jen tím, že ta 32 má vyšší účinnost. Proto bych bral radší ji a nebo při problémech s velkým výkonem 24. Pokud by se v tom ale mělo topit dřevem, tak 24 se na to moc asi nehodí (úzká rovnoběžná komora). Při topení dřevem to dá nižší výkon než u uhlí, klidně bych pak zůstal u DOR 32.

V návodu kamen bylo psáno, po rozhoření se má uzavřít zcela primární
vzduch (pod rošt) a regulovat hoření jen sekundárním vzduchem nad
přikládacími dvířkami (se skleněnou výplní).
Problém byl v tom, že po provedení tohoto postupu v kamnech hořelo
až příliš.
Pokud jsem sekundární vzduch přiškrtil, plameny zhasly a jen to kouřilo.
Primární vzduch se nedal využít, protože rošt je velmi malý a hned se
zanese popelem.
Proto jsem spodní rošt nadzvedl a podložil asi 2 cm silný šamotem či
jeklem.
Nyní již popel sám propadává do popelníku a je zajištěn přísun primarního
vzduchu kdykoliv pootevřu šoupátko ve spodní části dvířek.
Postupným zkoušením jsem nakonec téměř zcela zatáhl sekundární přívod
vzduchu a nechal jen na polovinu otevřený primár - spodní přívod.
Výsledek je že velká polena jsou jen olizována plamínky a poleno vydrží
zhruba 4x déle hořet, než při doporučeném postupu výrobcem.
Teplo je příjemné, stejnoměrné.
Příčinou je, že primární vzduch se ohřeje průchodem přes žhavou
vrstvu uhlíků na samozápalnou teplotu oxidu uhelnatého, který se uvolňuje
z polene dřeva, takže plameny tak snadno neuhasnou, jako při přívodu
studeného sekundárního vzduchu nad dvířkami, jenž výrazně ochladí spalovací
prostor a již nedochází k samozápalu uvolněného oxidu uhelnatého.


Pokud potřebuji zvýšit výkon, přidám sekundární vzduch a přiškrtím
primární. Téměř okamžitě dojde k bouřlivému hoření, protože přívod
kyslíku rozžhaví vrstvu uhlíků nad teplotu samozápalu, dojde ke zvýšení
sálavého tepla, ale také k dramatickému zvýšení spotřeby paliva.





Poleno jen žhne a je olizováno mírnými zášlehy plamínků.
Doba hoření se prodloužila zhruba 4x a naprosto bez viditelného kouře z komína.