Problém s boucháním násypky kotle DOR

topic_id=6

---

Milan Jakeš 25-10-2011 22:17:33
Kotel DOR 24 mám nový a zatím se s ním ještě sžívám. Myslím že mezi tím, co je k mání na trhu, jsou kotle DOR stále velmi dobrá volba. Tady v diskuzi se občas zmiňuje bouchání kotle (plynů v násypce). Mně se to stalo také. Když uhlí v násypce sjelo dolů a začalo se žhavit, tak to začlo bouchat kolem dokola. Prvním rychlým řešením bylo úplné otevření dusivky jejím podšprajcováním. Protože to pomohlo, problém byl zřejmě v přisávání vzduchu pod přikládacími dvířky do komory. Tak jsem je zatížil cihlou a opravdu byl pokoj. Včera jsem myslel, že si dvířka provozem už dosedla, tak jsem cihlu sundal. Když pak bylo napětí nejvyšší (to raději nebudu rozvádět), tak kotel doopravdy explodoval. Srdce mi při tom vyskočilo z hrudi, naštěstí to byla jen ta násypka. Cihla putovala zpátky na přikládací dvířka a už byl klid. Komín má u nás asi nadměrný tah (kominík s měřákem ještě nedorazil), tak to bude asi tím. Časem přikládací dvířka nejspíš zesílím plátem plechu, což je zatíží. Kotel má i další mouchy, naštěstí ale opravdu nic závažného. Například se v něm zasekávalo to roštování v jedné krajní poloze. Rozbruskou se srazil roh té ohlé páskoviny, ve které leží otočný rošt a bylo to. Jen nechápu, proč to neudělá rovnou výrobce, takto je to zasekávání přímo nasnadě. Další je páka na přikládacích dvířkách. Drží ji jen takový slabý dutý čep a hned už se to viklá. Co vůbec nechápu, jsou popelníková dvířka. Ty jsou udělány pro mne nepochopitelně tak, že dole po jejich otevření zbyde celkem vysoký plechový rantl, přes který se jen obtížně vyndává popelník a přes který rovněž nejde vymést okolo napadaný popel. Naštěstí ale taky nic doopravdy závažného. U mého kusu ještě nějak špatně těsní připojení teploměru a sklíčko teploměru se zamlžuje. Podle stop na minerální izolaci to dobře patrné. Možná to jen těsní něčím, co nemá rádo vyšší teploty, přepakování koudelí s fermží opět není žádný problém. Hlavní je, že tyto kotle dobře spalují a že jsou při správném nastavení a správném tahu do komína efektivní.

Dostatečný tah komína je u těchto kotlů zřejmě podmínkou použití. Z níského tahu jsem měl dost obavy, výsledkem je, že i jen na malou škvírku (~ 4 mm) pootevřený kotel dává běžně výkon 35-37 kW (to jde o kotel DOR24, spotřeba uhlí při tom 0,15 kg/min, výsledná účinnost 80%, kotel již přiměřeně používáním zadehtovaný). Pro ty, kdo mají s tahem problém, bych měl návrh velice prostého a velice snadného řešení (sám to tak ale nemám, napadlo mne to později). To je založeno na tom, že tah využitý kotlem je roven tahu komína mínus tah nutný na přisávání vzduchu do kotelny. Pokud bychom ale vzduch do kotelny nenechali proudit samovolně ale aktivně jej tam hnali obyčejným ventilátorem, rázem bude tah na kotli roven tahu komína plus vytvořenému přetlaku v kotelně. Takže možný řešením by mohlo být utěsnění škvír (kolem dveří) do prostoru kotelny a použití ventilátoru vhodné dimenze (to je důležité) pro přívod vzduchu do kotelny. Klidně by šli takto nahrazovat trochu problematické odtahové ventilátory, ani nevím, proč se to tak už dávno běžně nedělá. Když už jsme u toho, tak je dobré přivádět vzduch do kotelny k tomu určeným průduchem v komíně. Tah je pak zcela stabilní nezávisle na vnějším povětří a ani vichřice s ním nic neudělá.

Trochu dlouhý komentář, závěrem je, že i přes drobné zádrhely jsem s tímto kotlem vcelku spokojený. Připomínky jsou jen trochu k dílenskému zpracování a k některým detailům. Ještě jedna drobnost je, že od cca 70°C to v kotli začíná bublat. Je to tím, že voda v kotli necirkuluje rovnoměrně, u nás je to ale tím větším výkonem.

Rád bych jen využil ten nadbytečný tah komína a do prostoru kotle osadil nějaké vhodné turbulátory. Pokud by jste s tím měl již někdo zkušenosti, budu rád když se podělíte.


Milan Jakeš 31-10-2011 19:42:27
Kotel teď provozuji s dusivkou pootevřenou o 1,5 otáčky stavěcího šroubu, dává to při tom výkon okolo 32 kW (postraní průduchy otevřeny na necelou polovinu). Na 24 kW kotel je to výkon až až a určitě se jej pokusím snížit. Líbí se mi ten návrh s tím snížením přepážky mezi přikládacím a spalovacím prostorem (kraťasy). Slibuji si od toho to, že kotel půjde rychleji do výkonu, bude mít vyšší účinnost a výkon půjde rovněž lépe zregulovat (samozřejmě v případě uhlí nebo kombinace uhlí-dřevo, u samotného dřeva by to asi nešlo). V současnosti je objem žhaveného uhlí poměrně značný a tímto se zmenší. Z toho pak plyne vyšší teplota ve spalovaném uhlí (prochází jím nyní více vzduchu na jednotku objemu) a vyšší teplota kouře uvolňovaného z uhlí, tím pádem i jeho rychlejší hoření (po smíchání s terciálním vzduchem). Zvýšením teploty ve spalovacím prostoru by se měla zvednout účinnost, to proto, že mnohem více tepla se předá přímo sáláním. Nesmí se to ale asi přehnat, kotel by to také nemusel vydržet (zprohybané rošty apod.).

S tím jak DAKON DOR 24 topí zatím celkem naprostá spokojenost (topím hnědé uhlí). Když chytí ten svůj správný výkon, tak to jsou housle. Jen je asi trochu problém, ho do tohoto stavu dostat. Mně se už jednou stalo, že jsem nechal moc vyhořet dříví na zátop (měl jsem jinou práci) a pak když jsem na to nasypal uhlí, nevěděl jsem co s kotlem. Šlo z toho plno studeného kouře a vykouřil jsem sousedy široko daleko. Skutečně se to rozhořelo až když byla násypka sjetá. Proto si dovedu představit, že při slabším tahu komína si s ním někteří nemusí vědět rady.


Robert Váňa 31-10-2011 20:27:19
Když je venkovní teplota přes den +10 a sluníčko, tak je lepší v dakonu topit dřevem. Uhlí přeci jen vytvoří větší množství oxidu uhelnatého při jeho redukci a pak je problém jej efektivně spálit. Otevřeme sekundární otvory, ale kotel začne bublat - plameny jsou bílé a je to jak autogen.
Přivře se dusivka na dvířkách, ale pokud uhlí není do červena rozehřáté, tak sekundární vzduch zhasne plamen a začne to kouřit z komína úžasným způsobem.
Na zapálení plynů sice stačí strčit noviny do sekundárního otvoru a zapálit je, ale je to pak šupka a plotny jen nadskočí když plyny náhle explodují, ale většinou ty plyny chytí a přestane to kouřit z komína. Je třeba při tom dávat pozor, aby si člověk nepodpálil dům.

Ventilátor v kotelně, který do ní vhání vzduch na roztápění může být dobrý nápad. To je známá věc, že si pán dal do kotelny ventilátor na vysávání zápachu a případného kouře a jakmile jej zapl, tak přestalo v kotli hořet, protože kotel dostal opačný tah a kouř se valil do kotelny, tak na to taky dát pozor.

Dle mě nejvice tepla lze z uhlí získat žárovým způsobem topení v Dakonu. To je ten stav, když večer jdeme spát a vůbec nevyklepáváme popel a jen dosypeme zásobník. Kotel přiškrtíme, protože v něm již nehoří plamen, ale jen plamínek. V zásobníku uhlí pomalu redukuje a téměř všechno teplo se předá vodě hned v zásobníku. Roura do komína je sotva vlažná. Ráno na teploměru 60°C. Komín vůbec nekouří. Oxid uhelnatý po uvolnění z redukovaného uhlí musí projít vrstvou žhavého popela a zcela zoxiduje na kysličník uhličitý. U takového způsobu spalováni se mi zdá, že Dakon se účinností blíží ke 100%. Žárovým způsobem spalování ušetřím asi 50% paliva.

Kotle Dakon DOR prověřil čas. Geniální věci nejsou geniální tím že jsou složité, ale naopak tím, že jsou naprosto jednoduché a spolehlivé a takový je i Dakon DOR.




68) Milan Jakeš 01-11-2011 21:45:54
Docela mne udivuje, jaké neuvěřitelné teplo dá ještě ta hromádka žhavých uhlíků, co zbyde na roštu po vytopení násypky. Rozumově nechápu jak může být spalování při stáložáru dokonalé, přece jen tam jde vzduchu úplné minimum. Účinnost by šlo oměřit, je to ale dost komplikované a zdlouhavé. Nejjednodušší by asi bylo požádat nějakého kominíka s analyzátorem spalin, aby zjistil kolik toho nespáleného v tomto případě uniká.

U nás nyní topíme do akumulační nádrže a většinou topíme obden. Dům je ale celkem vytopený a tak občas zatápím i ob dva dny. Kotel má ale zatím pořád neskutečný výkon cca 35 kW, přitom papá nějakých 0,15 kg/min - hnědé uhlí Bílina, účinnost se pohybuje okolo 80% (při stabilním hoření). To to přitom jede jen s malou škvírkou na dusivce (plus postranní otvory). Když jsem s topením v tomto kotli začínal, otvíral jsem ho pěkně dokořán. Pak se mi ale při vstupu do kotelny ježily všechny vlasy na hlavě, byl to děsný hukot, var a i smrad z vypalované barvy. Dnes jsem zrealizoval to zde popsané stavidlo na uhlí, přední přepážku jsem jím snížil pro začátek o 4 cm.

Možná bude někoho zajímat, čím jsem o tolik zvýšil ten komínový tah. Mají to na svědomí zřejmě tato opatření:

1. Zděř do komína jsem umístil co nejvýš - těsně pod strop. Přitom jsem ji zasekal a zazdil pod úhlem 45o, spaliny proto i při vstupu do komína proudí bez překážek téměř napřímo, tím hlavně nedochází k jejich silnému ochlazování při ofukování studené stěny komína.

2. Komínovou rouru jsem použil místo 145 mm 180 mm a u kotle to zredukoval. S tím bylo trochu práce, standardní redukci potřebného typu jsem na to nesehnal.

3. Celou komínovou rouru jsem tepelně oizoloval minerální izolací Larock 65 ALS, je to izolace nehořlavosti A1 do asi 750 oC.

U nás je komín hodně chladný (zděný z cihel o světlostí 18x32 cm, část je 18x25), tak proto tyto úpravy - omezují chladnutí kouře a měly zajistit Dakonu přiměřený tah. Výška komína od výstupu z kotle je 8 m. Jednou z výhod velkého komínového tahu je, že se nemusí skoro vůbec roštovat a kotel jede prakticky stabilně s nastaveným výkonem. Regulace je pak jednoduchá: dusivkou nastavuju výkon, bočními otvory přivádím vzduch pro spálení zplodin z ohniště, navzájem se tyto vzduchy přitom nijak neovlivňují.



První výsledky se stavidlem viz příspěvek [url:3exmvuxe]http://dum-zahrada.okhelp.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=5[/url:3exmvuxe]


Původně jsem myslel, že snížení první přepážky o 4 cm ani nebude moc znát, opravdu jsem se ale mýlil. Znát je to značně. Musel jsem přidat primární vzduch pro stabilní hoření (z 1,5 ot na 2 ot stav. šroubem) a musel jsem o dost zredukovat terciální vzduch (asi z 1/2 na 1/4 průduchu). Teplota do komína konečně klesla na nějakých 190oC, výkon zatím 23 kW. To by byla v našem případě celkem ideální čísla (aku nádrž). Kotlík ještě pomalu získává na své provozní teplotě, zatím to ale vypadá slibně.

Takže už se to ustálilo, ten primární vzduch jsem musel vrátit zpátky na 1,5 ot. Výkon je nyní 28,5 kW, teplota do komína slušných 215oC, teplotu kotle drží regulátor na vstupu na 70oC, na výstupu je 88oC. Topíme ořech 2 a je znát, že vrstva uhlí ve spalovacím prostoru je nižší. V DOR 20 a 24 jsou takové tři šamotové cihly vedle sebe těsně nad roštem. Ty byly původně celé zasypané vrstvou žhavého uhlí, nyní je vrstva uhlí sahá přesně k jejich hornímu okraji. Tolik první zkušenosti s použitím hradidla, příště ho asi zkusím sundat ještě o 1 cm. Časem pak přeměřím i výslednou účinnost, to už je trochu složitější.

topic_id=6

---

Ta úprava má i své negativní stránky: násypka kotle vybuchuje nehledě na zatíření přikládacích dvířek a musí se mnohem častěji roštovat. To vybuchování není silné ale zato hodně časté. První experiment skončil s jen málo nabitou nádrží, tak nevím čím to, možná se snížila účinnost. Teď ji měřím, tak se uvidí, zda to má smysl.

Vypadá to, že problém s použitím hradidla je v zanášení popelem. To hradidlo způsobí, že to mnohem víc odhořívá vzadu ve spalovací komoře. Tím se tam vytvoří sloupec škváry, který ale nejde rozumně vyroštovat. Výkon a parametry byly z počátku velmi dobré, nyní už ale výkon znatelně klesá. Ještě ale uvidíme.

topic_id=6

---

Malá dávka uhlí začne kouřit do násypky a pak to bouchá, ale
když jsem na to nasypal vyždy piliny, štěpku a přivřel dusivku. Pak to nebouchalo.
S roštováním problém nemám. Mám tam ty účka, takže jsou nad roštem a s ním lze otáčet.
Taky mám navíc ucpanou tu horní řadu průduchů v tom čelním roštu, co se dá vytánout. Tím
jde vzduch do paliva vlastně spodem a hoří jen malá vrstva.

topic_id=6

---

V určité fázi (po asi 1,5 hod provozu) kotel začal ztrácet svůj hukot, jakoby vypadával a ztrácel dech. Nyní (po 1:50 hod) už hoří jen s velmi slabým hukotem, výkon při tom 31,3 kW, teplota do komína 205oC, parametry jsou tedy velmi dobré (teplota z kotle 91oC). Kotel samozřejmě nemám na váze, takže spotřebu paliva budu brát průměrnou. Na začátku jsem kotel uvedl na provozní teplotu, pak jej co nejvíc vychladil a nechal přiměřeně vyhořet, pak jsem nasypal 24 kg paliva, z doby provozu se zjistí průměrná spotřeba. Ta se pak použije i pro výpočet účinnosti. Ke konci kotel nejdřív začal znovu střídavě hučet, pak začal blafat, nakonec byly výbuchy přikládací komory celkem dost neúnostné. Během experimentu se muselo dost roštovat, výkon byl na tom dost závislý.


Výsledky měření:

V měřené fázi se spálilo 24 kg paliva O2 Bílina, tomu odpovídá spalné teplo 422 MJ, resp. 117 kWh. Kotel dohromady dodal do aku nádrže (jelo to 3 hod), topení (jelo to jen posledních 15 min) a na vlastní ohřev celkem 98 kWh, z toho vychází průměrná účinnost 83,5%. Nálož paliva hořela 3h:15min, průměrná spotřeba byla 123 g/min (7,4 kg/hod). Výkon kotle byl v první fázi v podstatě nezměněný, prvních 40 min se udržoval na hodnotě 35 kW, pak klesal někam na 30 kW, před roštováním i méně. Dusivka byla otevřená přesně o 1,5 ot stavěcí­ho šroubu (prvních asi 10 až 15 min o 2 ot), tah komína je zatím neznámý. Terciální vzduchy byly otevřeny asi na 1/4, plamen v průzoru celkem mohutně přesahoval horní hranu vodní lamely.

Závěr:

Snížení dolní hrany první lamely o 4 cm v počátku výkon kotle na první pohled nesnížilo, později došlo k částečnému snížení zřejmě vlivem zanesení nejzadnější části spalovací­ho prostoru struskou. Musí se ale vzít v úvahu, že teplota spalin byla v této fázi asi o 50 oC nižší (oproti stavu bez úpravy), což znamená nárůst ve výkonu vlivem zvýšení účinnosti. Takže výkon se téměř nezměnil zejména díky značnému navýšení účinnosti. Průměrná účinnost před úpravou byla 80%, ta byla přitom celkem stabilní, po úpravě 83,5%, v průběhu se měnila. Nárůst účinnosti je byl sice velmi zajímavý, vzhledem ke zvýšenému vybuchování násypky a hlavně vzhledem k nevhodnému rozdělení odhořívání paliva na roštu a tudíž k nemožnosti vyroštování strusky z nejzadnější části bych tuto úpravu nakonec nedoporučoval. Větší snížení výkonu by asi bylo vhodnější provést vložení­m těch zmí
něných postranních U-ček nebo seřízlých šamotových cihel (návrh se šamotovými cihlami lze nalézt na www.energoportal.cz, viz. vlákno "nazor na dakon"). Výhoda šamotových cihel je možnost jejich seříznutí šikmo tak, aby palivo lépe sklouzávalo doprostřed. Menší snížení výkonu bude asi možné provést ještě větším přivřením dusivky, jak se ukázalo, k tomu aby měl kotel slušný výkon to v něm nemusí vůbec hučet. Spíš je důležité jeho správné rozehřátí tak, aby spaliny z ohniště odcházely patřičně žhavé a aby po smí­chání s terciálním vzduchem vytvořily mohutný plamen silně přesahující horní hranu vodní lamely. Pokud někomu přijdou zde uvedené informace jako zajímavé a užitečné, budu rád.



PS: Výpočty výkonů kotle jsou přímo závislé na znalosti průtoku vody kotlem, ten byl jednak oměřen a jednak potvrzen hydraulickým výpočtem tlakové ztráty a odečtením v charakteristice čerpadla. Oměření i výpočet se prakticky přesně shodovalo.

topic_id=6

---

Takže už jsem se také odvážil k psaní na novém fóru . Já jsem jednou vzal na zkoušku míto pilin skořápky z ořechů a nasypal je navrch na uhlí. Zřejmě to bylo opravdu pravé ořechové, poněvadž to v té správné fázi začalo bouchat jak blázen. S těmi pilinami jsem to už také jednou zkusil. To mi zas při zmíněném karambolu s nepovedeným roztopením kotle propadávalo navíc hořící uhlí do popelníku, tak jsem ho vzal a nasypal do násypky. Jenže tam hořelo také a když jsem na to nasypal piliny, tak než to dohořelo dolů, byly celé zuhelnatělé a dýmající, takže to nakonec bouchalo taky. Vaši radu ale určitě zkusím, věřím že to pomůže. Pokud topím normálně, tak mi zatím stačilo zatížit to víko cihlou.

K tomu roštování: Shodou náhod jsme to zaslepení horní řady děr ve vyndavacím roštu udělali úplně stejně. Položil jsem přes ně silnější plech, akorát tam sednul. Zkoušky tedy byly prováděny s ním. Problém s tím zanášením struskou se mi zdá v tom, že snížení hrany první přepážky změní rozdělení proudění vzduchu skrz rošt. Skrz přední část se pak nasává méně a skrz zadní část o to více. Změní se proto i rychlosti hoření v těchto částech a v zadní části se se uhlí spaluje mnohem rychleji. Čim víc snížíme přepážku, tim silnější a nerovnoměrnější to hoření logicky bude. Pak je ale problém, že vzadu docela rychle naroste vysoká vrstva vyhořelého paliva a vepředu bude ještě nedohořelé uhlí. Proto když se pokusíme roštovat, začne nám s popelem vypadávat i silně nedohořelé palivo. Navíc ta vysoká vrstva vyhořelého paliva vzadu pak asi dost změní poměry hoření, to bude to postupné vypadávání hukotu kotle až jeho úplná ztráta. Kotel i přitom hořel ale řekl bych velmi dobře, jen jsem musel roštovat v kratších intervalech, cca 20 až 30 minut. Původně bez hradidla jsem se roštování ani moc nevšímal a výkon byl stabilní.

Ta ztráta hukotu při velmi pěkném hoření mne inspirovala ke snižování výkonu jednoduše dalším škrcením klapky. Kotel v tom stavu jen syčel a bublal, v průzoru přitom byly mohutné plameny vyplňující téměř celý prostor nad vodní lamelou. Uvidíme, jestli kotel do tohoto stavu uvedu i bez snížené přepážky . Možná to bez té mnou zatím zatracované vyhořelé vrstvy uhlí nepůjde.

topic_id=6

---

Ještě poznámka, to propadávající uhlí (a navíc hořící) mne celkem rozlobilo. Druhý den jsem zjistil, že záleží na přesné poloze, v jaké se nechá roštovací páka a že tomu lze předejít navařením páskovinky na vinglík, ve kterém sedí ty tři šamotové cihly hned za roštem. Musí se to samozřejmě udělat tak, aby to ditalovalo, jinak to teplo zkroutí. Já to dělal složitěji, nejjednoduší by bylo vzít 5 cm dlouhý (nevím, cca 2 cm široký) páskovinky a ty tam vedle sebe (s mezerkou) nabodovat (dva hefty vprostředku každé páskovinky), pak by se nic nekroutilo. Páskovinky zabrání vypadávání když hroty toho ježka zůstanou v nižší poloze, je tam jinak hrozná díra. Od chvíle co jsem to udělal fakt propadne jen tu a tam nějaké to zrníčko drobného uhlí O2. PS: Pro lepší srozumitelnost, při pohledu z boku je ta páskovina přiheftovaná na svislé hraně toho zmíněného vinglíku, konce ježka tedy opisují kružnici rovnoběžně s její příčnou hranou.

topic_id=6

---

Jak vzniká ta velká mezera za těmi ježky při roštování, to je z
důvodu rychlého odsypání vyhořelého popele do popelníku.
Páka roštování se musí dát zpět na střed, jinak bude vzadu velká mezera.
Poloha střední polohy páky by měla být vyznačena na krytu kotle,
pokud tak nemáte, tak si tam zkuste udělat značku fixkou.
Když tam navaříte pásovinu, aby nevypadávalo mnoho popele,
tak se obávám, že bude problém při zbavování se kamení,
kterého je v uhlí stále více.

topic_id=6

---

Ono to není tak docela. Když se roštovací páka nechá přesně ve svislé poloze, horní strany ježkových roštů se mírně svažují dozadu (u DOR 24) a právě i pak je tam na tu O2 mezera až běda velká. Páka se proto musí postrčit trochu dozadu, tím se hroty posledního ježka zvednou a je to celkem ok (pak je ale rošt vodorovně a ztratí se ta jeho svažitost). Já když jsem to zvážil, tak přesnost s jakou by se musela nastavovat ta páka byla moc velká, tak jsem to raději upravil. Když vezmu ten vinglík, co podpírá ty tři dříve zmíněné šamotky, tak je to ohlý plech s poměrně velkým poloměrem ohybu. Ta hrana tam chybí a právě proto tam při poklesu hrotů ježka rychle vzniká velká mezera. Tím, že jsem tam přichytil tu páskovinu, tak jsem tam tu hranu dotvořil, o ní se pak také lépe strouhá při velkém roštování spečená škvára. Nevím ale kamenům by to asi vadit nemělo, při sklopení roštu se světlost průchozího otvoru změní jen zcela zanedbatelně. Ještě jednou pro upřesnění: Páskovina je podélně přiložená k tomu vinglíku, horní hranou kousek pod hranou vinglíku (aby se dalo heftovat), dolní hranou je zároveň nebo opět lehce přesahuje spodní okraj vinglíku. Velké kusy spečené škváry to roštuje líp než před tím, to ji to nestrouhalo a velké kusy škváry se pak vracely zpět na rošt. Při malém roštování tam velký kamen nevleze a pokud se to šprajcne při velkém, tak to už je jedno, to už je to vyhaslé a studené.

topic_id=6

---

Ty ježci musí mít hřbety vodorovně po roštování.
Je pravda že páka má časem značnou vůli, tak je lepší
si to označit, kdy jsou ježci vodorovně po tahu páky zpět z nejzadnější polohy.
Když je překlopíte moc dopředu tak je tam ta mezera u těch
šamotových plotniček.
Aby popel automaticky odpadal do popelníku tak by se musel
na páku připojit mechanizmus, který by to jednou za určený
čas proroštoval, ALE jakmile by se tam šprajcl kámen, tak by
ten mechanizmus musel mít prokluzovací spojku, jinak by
něco prasklo. Když se mezi ježky šprajcne byť jen malý
kamínek, tak buď jej vystrčit zespodu nějakým háčkem z ocelové
kulatiny, nebo počkat až vyhoří palivo a shora jej vyškrábnout
na rošt.

topic_id=6

---

Jak tam píšete o skořápkách z ořechů, že jste dal až zcela nahoru na piliny,
tak skořápky jsou výborné na roztápění, vytváří množství plynu, takže
hoří silně a od nich chytí i silnější dříví.
Nahoře nad palivem vytváří doslova výbušnou směs.
Vy tam žádné stavidlo nepotřebujete, protože ohříváte
vodu v akumulační nádrži, tak tam je lepší to řádně rozpálit
a co nejrychleji ohřát vodu, ta akumulačka to pohltí když tam
máte i to čerpadlo
, ale plameny by neměly přecházet přes lamelu do další komory ale měly
by shořet v tom prostoru, kde se přivádí sekundární vzduch.
Pokud plameny přesahují do další komory, tak je nutné
přivřít dusivku a sekundárním vzduchem ty plameny zjasnit
a zkrátit.

topic_id=6

---

Ty skořápky jsem dal na uhlí (bez pilin) a opravdu to bouchalo jak ve stabiláku, kolem dokola rychle za sebou. Raději jsem je proto rozhodil jednoduše po uhlí, nechtělo se mi je skladovat zvlášť. Piliny jsem nasypal zas jindy do násypky na hořící uhlí, které mi předtím propadalo do popelníku, přesypávat tam hořící uhlí nebyl zrovna správný nápad.

Důvody proč omezuji výkon: 1) Počitali jsme s 24 kW a zatím máme asi 35 kW, tedy zbytečně moc. Větší výkon vede nutně i k vyšší teplotě odchozích spalin a tedy i k zbytečnému úniku tepla. 2) Na kotli velkým výkonem vzniká velký tepelný spád, systém je proto při plném nabití nádrže o něco blíž svému varu. Řešením by bylo přidat na výkonu kotlového čerpadla, to je ale až ta poslední možnost. 3) Nakonec je to problém i v případě varu systému, kdo to zažil ví, že to opravdu stojí za to. Už jen např. dimenze potrubí od pojišťovacích ventilů (směrem k odpadu) tomu musí odpovídat, jinak pára v něm urychlí sloupce vody na šílenou rychlost a vznikne tzv. vodní kladivo. Projevuje se to pak jako by někdo třískal obrovskou palicí přímo do topení, čtenáři s tím možná budou mít vlastní zkušenosti. Podle mne jsou současné normy týkající se bezpečnosti systémů ÚT děravé a nedokonalé a systémy podle nich navržené nejsou zcela bezpečné. Platí ale že lepší je alespoň něco než nic. V našem případě je nadměrný výkon způsobený velkým komínovým tahem a proto nyní zkusím cestu dalšího škrcení na přívodu vzduchu. Zkušenost s hradidlem mi poskytla celkem dobrou orientaci, kam asi bych chtěl stav kotle dostat (viz. výše popsaný stav kdy kotel jede prakticky neslyšně).

Co mne velmi zajímá, je váš názor na správné nastavení kotle. Návod ke kotli mi k tomu poskytl ne zcela úplné informace, proto jsem postupoval podle vlastního úsudku a pozorovnání. V určité fázi jsem zkoušel nastavit kotel tak, aby z komína nevycházel žádný viditelný dým (ani při pohledu z těsné blízkosti). Zjistil jsem ale, že v takovém stavu zůstává nádrž žalostně nenahřátá a paliva se při tom spotřebuje znatelně víc. To jsem přitom nastavoval plameny v kotli právě tak, aby těsně dosahovaly k hornímu okraji té vodní lamely, pak nad komínem nebyly znát žádné stopy po kouři. Zřejmě tam šlo při tomto nastavení moc terciálního vzduchu, spaliny se moc vychladily a vlivem špatného přenosu tepla spadla účinnost. Proto jsem se vrátil zpět k nastavení, kdy nad vodní lamelou přechází velký plamen (přivřením terciálu), kotel při tom začal i víc bublat a vřít. Naše rozdílná zkušenost je asi v tom nadbytečném komínovém tahu a velkém výkonu. Optimálně nastavený plamen při 35 kW bude prostě mnohem mohutnější než ten při 24 kW. Kotlům Dakon DOR zřejmě opravdu rozumíte, velmi by mne proto zajímaly důvody pro to vámi popsané nastavení, předem děkuji.

topic_id=6

---

Dneska jsem zkusil otevřít dusivku jen o 1 ot (místo 1,5) a výkon klesl ze stabilních cca 35 na zatím trochu proměnlivých 24-20 kW. To je i docela úměrné, časem asi dám na štelovací knoflík ciferník s výkonem . V jednu chvíli jsem ale nevěděl co s kotlem (asi 2,5 hod od plného roztopení). Plameny byly krátké, nereagovaly na terciální vzduch, výkon špatný (asi 18,5 kW), myslel jsem, že je to nějaké zanesené popelem či co. Žár kotle byl myslím dost slušný. Nakonec jsem ale zjistil, že to má zřejmě na svědomí otevřená špehýrka v přikládacích dvířkách. Po jejím zavření kotel okamžitě přestal hučet, plameny vyskočily z ohniště nahoru a začaly reagovat na terciální vzduch, výkon byl za chvíli na cca 21,5 kW. Tak to jsem tedy fakt nechápal, takový pidiotvor a ono to má také vliv. Jo, při tomto nastavení plameny skutečně šlehaly jen někam k hornímu okraji té přepážky. Když jsem je chtěl ze zvyku nechat delší, už to začalo moc kouřit z komína. Dnes z toho nejsem moc moudrý, příště si toto nastavení asi zopakuji s měřením účinnosti.

topic_id=6

---

Otvor(špehýrka) v horních přikládacích dvířkách (plotně) musí být zakrytý vyjma situace,
kdy se topí dřevem a je třeba aby polena prohořívala celou násypkou tak je dobré přidat
trochu vzduchu přes tento otvor, ALE pak je zase nutné přivřít ty spodní dvířka(dusivky).
Chce to trochu zkušeností a pak už se v tom člověk orientuje a ví co a jak.

topic_id=6

---

Kvůli bouchání komory jsem se snažil tu špehýrku uzavírat, teď už vím, že její uzavírání má i jiné důvody . Asi tam dám kolíček (zarážku), aby se při otevření dvířek nesklápěla ona kruhová uzávěrka na druhou stranu. Prosím, dříve píšete, že plameny by neměly přesahovat přes vodní lamelu do další komory. To má určitě nějaký svůj důvod a určitě nejenom mne by velice zajímalo jaký. Pokud ten důvod znáte, můžete to prosím rozvést? Děkuji.

topic_id=6

---

Dnes jsem provedl měření účinnosti kotle při jeho větším seškrcení, což dalo docela zajímavé výsledky. Vsázka uhlí Bílina O2 do kotle činila 22 kg, uhlí jsem nebral z vrchu aby nebylo moc oschlé. Kotel DOR 24 byl tentokrát bez úprav, dusivka byla otevřena o 1 závit reg. šroubu, postranní průduchy otevřeny na 1/4, toto nast. záleží na tahu komína. Výkon při tomto nastavení se pohyboval od 25,3 kW do 20,7 kW (s výjimkou počátku po přiložení). Celková doba hoření činila 230 min, průměrná spotřeba uhlí pěkných 95 g/min, tj. 5,7 kg/hod. Výhřevnost uhlí jsem bral z údajů dodavatele 17,6 MJ/kg, naměřená účinnost mi vyšla 84,8%. Celkem se při topení do aku nádrže vyrobilo 91,2 kWh (to včetně zbytkového tepla v kotli 3,0 kWh), spálilo se 107,6 kWh. Měření má samozřejmě určitou nejistotu, největší je zřejmě ve výhřevnosti paliva. I tak je ale číslo téměř 85% účinnosti velmi pěkné. Výrobce udává pro kotel 74-78%, skutečná účinnost je tedy u tohoto typu ještě o něco vyšší. Myslím, že tato čísla mohou zájemcům napomoct vytvořit si určitou představu o možném způsobu provozování kotle, tj. jak často je nutno nakládat a kolik tepla se získá. Vlastně ještě jednu věc bych měl zmínit, násypka kotle při tomto nastavení vybuchovala (slabě ale kouřilo se z toho) i při maximálním zatížení přikládacích dvířek (samozřejmě jen při dohořívání). To je asi jediná vážnější nectnost, jakou tento kotel má. Příště proto asi přijde na řadu to doporučené řešení s časopisem a vrstvou pilin, snad to pomůže.

PS: Teď jsem si ještě všiml, že výrobce u DOR 24 udává spotřebu paliva 10,0 kg/hod. Uf, tak to je teda perda, to už vlastně topíme úplně supr šetrně. Vlastně ještě jedna věc se zřejmě hodí, plameny v průzoru jen slabě olizovaly horní okraj vodní přepážky. Myslím, že je to dobré vodítko pro nastavení primárního vzduchu. Sekundární vzduch se nastavuje tak, aby plamen byl co nejmohutnější (ohniště na to nesmí být moc studené), nesmí být ale moc táhlý (takové dlouhé ocásky, to je moc pomalé hoření). Na komíně nešlo pozorovat stopy kouře ani při pohledu z blízka, to už ale byla tma. Při světle by to mohlo možná vypadat trochu jinak.

Ještě posílám vřelé díky adminovi za cenné rady.

topic_id=6

---

Dopustil jsem se jedné chyby v tom výpočtu účinnosti. Když jsem měřil účinnost na kotli s nastavením dusivky o 1,5 ot (cca 35 kW), chtěl jsem mít jistotu správnosti. Vyrobenou energii jsem proto měřil dvěma metodami a v té druhé jsem musel započítat i zbytkové teplo v kotli. Pak jsem ale měřil účinnost kotle s tím hradidlem. To jsem se tím už tak nepáral a měřil jen tou první metodou. Účinnost nevyšla nijak velká a nějak jsem chybně došel k přesvědčení, že k vypočtenému vyrobenému teplu mám i zde přičíst to zbytkové teplo. což byla ale chyba. Ta na pohled nižší účinnost byla způsobena jinou chybou v exelové tabulce. Proto po provedení kontroly výpočtů opravuji výsledky:
Účinnost DOR 24 s nastavením 1,5 ot (cca 35 kW) mi vyšla 80,0%. Teplota spalin se držela okolo 240-250oC.
Účinnost při použití hradidla (snížení o 4 cm, dusivka 1,5 ot, výkon se postupně snižoval z 35 na 25 kW) mi vychází 81,5%.
Účinnost bez hradidla s nastavením dusivky na 1 ot (25-22 kW) při tom posledním měření mi vychází 82,0%. Teplota spalin se držela okolo 165-170oC.
Jak je vidět, účinnost se s velikostí výkonu příliš nemění. Je to pravděpodobně dáno tím, že při vyšším výkonu se více tepla přenese zářením díky vyššímu žáru. Spalování je možná při něm také optimálnější.