Teplota barva plamene některých látek
Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Cigareta | 500°C |
Zápalka | 700°C |
Živočišný tuk | 800-900°C |
Petrolej | 990°C |
Benzín | 1026°C |
Svíčka | 1000°C |
Dříví | 1100°C |
Metanol | 1200°C |
Uhlí | 750-1500°C |
Metan zemní plyn | 900-1500°C |
Propanová opalovací lampa | 1200-1700°C |
Vodík | 2000°C |
Acetylén-kyslík | až 3300°C |
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Rudá | do 700°C |
Třešňová | 850°C |
Světlečervená | 950°C |
Žlutá | 1100°C |
Bělavá | 1250-1350°C |
Bílá (do modra) | 1450°C a více |
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Dobrý den,
mám dotaz ohledně výměně šamotových cihel v ohništi DORu 24 (starší typ). Rozhodl jsem se je vyměnit a při vyndavání starých jsem narazil na to, že byly přilepeny k výměníku tmelem (mimo jiné pod nimi byl napůl uhnilý plech ).
Doporučujete je znovu přilepit šamotovým tmelem? V návodu pro novější DORy, je v montážním postupu pouze zasunutí do držáků.
Děkuji za info.
Jirka
mám dotaz ohledně výměně šamotových cihel v ohništi DORu 24 (starší typ). Rozhodl jsem se je vyměnit a při vyndavání starých jsem narazil na to, že byly přilepeny k výměníku tmelem (mimo jiné pod nimi byl napůl uhnilý plech ).
Doporučujete je znovu přilepit šamotovým tmelem? V návodu pro novější DORy, je v montážním postupu pouze zasunutí do držáků.
Děkuji za info.
Jirka
Palivo - uhlí by mělo jen žhnout na roštu , nesmí být rozpáleno do běla.
Spodní popelová dvířka je nutné mít zavřené a jen tu klapku na přívod
primárního vzduchu pootevřenou zhruba 5mm, jinak se šamotové desky
rozpálí, ale jak palivo dohoří tak do kotle valí studený vzduch a desky
prasknou.
Náhradní ploténky by mohl mít topenář, nebo někdo, kdo má stejný kotel
jako Vy.
Můžete napsat také přímo výrobci, ale oni většinou odkazují právě na
topenáře:
email: dakon@dakon.cz
Spodní popelová dvířka je nutné mít zavřené a jen tu klapku na přívod
primárního vzduchu pootevřenou zhruba 5mm, jinak se šamotové desky
rozpálí, ale jak palivo dohoří tak do kotle valí studený vzduch a desky
prasknou.
Náhradní ploténky by mohl mít topenář, nebo někdo, kdo má stejný kotel
jako Vy.
Můžete napsat také přímo výrobci, ale oni většinou odkazují právě na
topenáře:
email: dakon@dakon.cz
Přesně tak, hrubé uhlí hoří pomaleji, vydrží déle a zároveň ohřev vody v systému
je lépe kontrolovatelný.
Ořech 2, je vhodnější v mrazových dnech, nebo jak uvedl MJ pokud je v okruhu
zapojena akumulační nádrž, protože drobné uhlí se rychleji vznítí a pak může nastat
problém s přetopením kotle.
Vše je třeba nejdříve testovat v menších dávkách.
Uhelný prach se většinou dává až na vrstvu uhlí či dřeva tak,
že se nejdříve vloží nějaké polínko (deska) na povrch uhlí a
pak se na ni nasype uhelný prach, který by jinak zadusil plameny
mezi kousky dřeva / uhlí a pokud v spalovacím prostoru "zhasnou"
plameny, výkon kotle jde okamžitě o 80% dolů a z komína se začne kouřit.
V teplejších dnech lze topit buď dřívím, nebo hrubšími kusy uhlí.
Jak uvedl MJ, polínka pod spalovacím prostorem (v zadní části roštu )
působí, jako knot svíčky, snadno se rozhoří a vzniklé plameny pak již
stráví CO vytvořený z uhlí, které je za poleny v násypce, takže
opravdu se z komína vůbec nekouří ihned od zátopu a to se příznivě
projeví i na spotřebě paliva.
je lépe kontrolovatelný.
Ořech 2, je vhodnější v mrazových dnech, nebo jak uvedl MJ pokud je v okruhu
zapojena akumulační nádrž, protože drobné uhlí se rychleji vznítí a pak může nastat
problém s přetopením kotle.
Vše je třeba nejdříve testovat v menších dávkách.
Uhelný prach se většinou dává až na vrstvu uhlí či dřeva tak,
že se nejdříve vloží nějaké polínko (deska) na povrch uhlí a
pak se na ni nasype uhelný prach, který by jinak zadusil plameny
mezi kousky dřeva / uhlí a pokud v spalovacím prostoru "zhasnou"
plameny, výkon kotle jde okamžitě o 80% dolů a z komína se začne kouřit.
V teplejších dnech lze topit buď dřívím, nebo hrubšími kusy uhlí.
Jak uvedl MJ, polínka pod spalovacím prostorem (v zadní části roštu )
působí, jako knot svíčky, snadno se rozhoří a vzniklé plameny pak již
stráví CO vytvořený z uhlí, které je za poleny v násypce, takže
opravdu se z komína vůbec nekouří ihned od zátopu a to se příznivě
projeví i na spotřebě paliva.
Trápí Vás, že dříví v krbových kamnech má tendenci zhasnout a jen čadí?
Při menším množství dříví se mi osvědčilo topit v jednom zadním koutu
krbových kamen. Jakmile se boční stěny koutu nahřejí, dříví již nemá
tendenci přestat hořet a začít jen čadit.
Pro zvýšení teploty v daném prostoru přikryji polínka ještě kouskem plechu.
V koutě vždy najdu žhavé uhlíky i po 12 hodinách, takže roztápění je snadné.
Dříví hoří stálým plamínkem a při značném zaškrcení přívodu vzduchu.
Plech nadzvedávám při přikládání kleštěmi kvůli popálení.
Také sklo zůstává dlouho čisté, protože kouř je nucen jít do kouta a tam
všechen shoří.
Při menším množství dříví se mi osvědčilo topit v jednom zadním koutu
krbových kamen. Jakmile se boční stěny koutu nahřejí, dříví již nemá
tendenci přestat hořet a začít jen čadit.
Pro zvýšení teploty v daném prostoru přikryji polínka ještě kouskem plechu.
V koutě vždy najdu žhavé uhlíky i po 12 hodinách, takže roztápění je snadné.
Dříví hoří stálým plamínkem a při značném zaškrcení přívodu vzduchu.
Plech nadzvedávám při přikládání kleštěmi kvůli popálení.
Také sklo zůstává dlouho čisté, protože kouř je nucen jít do kouta a tam
všechen shoří.
Stříška
- odhrábnu popel z roštu, pokud tam je
- vložím k zadní stěně prostoru pro hoření hromádku štěpky či možná lépe třísek smrkových apod.
- nad tuto hromádku opírám šikmo o zadní stěnu třísky o průměru 1 až 3 cm - zhruba 5 až 10 kusů
- opřu ještě dva silnější kusy do do průměru asi 6 cm
- na hromádku štěpky/třísek vložím podpalovač
- zapaluji a dále postupuji podobně, jako v prvním příspěvku
Editace: 12.6.2020 - 14:02
Počet článků v kategorii: 401
Url:teplota-barva-plamene-nekterych-latek-id-418