Re: TUR nebo BAWOL W

Malá dávka uhlí začne kouřit do násypky a pak to bouchá, ale
když jsem na to nasypal vyždy piliny, štěpku a přivřel dusivku. Pak to nebouchalo.
S roštováním problém nemám. Mám tam ty účka, takže jsou nad roštem a s ním lze otáčet.
Taky mám navíc ucpanou tu horní řadu průduchů v tom čelním roštu, co se dá vytánout. Tím
jde vzduch do paliva vlastně spodem a hoří jen malá vrstva.

Děkuji, dneska se do toho vrhnu.

V určité fázi (po asi 1,5 hod provozu) kotel začal ztrácet svůj hukot, jakoby vypadával a ztrácel dech. Nyní (po 1:50 hod) už hoří jen s velmi slabým hukotem, výkon při tom 31,3 kW, teplota do komína 205oC, parametry jsou tedy velmi dobré (teplota z kotle 91oC). Kotel samozřejmě nemám na váze, takže spotřebu paliva budu brát průměrnou. Na začátku jsem kotel uvedl na provozní teplotu, pak jej co nejvíc vychladil a nechal přiměřeně vyhořet, pak jsem nasypal 24 kg paliva, z doby provozu se zjistí průměrná spotřeba. Ta se pak použije i pro výpočet účinnosti. Ke konci kotel nejdřív začal znovu střídavě hučet, pak začal blafat, nakonec byly výbuchy přikládací komory celkem dost neúnostné. Během experimentu se muselo dost roštovat, výkon byl na tom dost závislý.


Výsledky měření:

V měřené fázi se spálilo 24 kg paliva O2 Bílina, tomu odpovídá spalné teplo 422 MJ, resp. 117 kWh. Kotel dohromady dodal do aku nádrže (jelo to 3 hod), topení (jelo to jen posledních 15 min) a na vlastní ohřev celkem 98 kWh, z toho vychází průměrná účinnost 83,5%. Nálož paliva hořela 3h:15min, průměrná spotřeba byla 123 g/min (7,4 kg/hod). Výkon kotle byl v první fázi v podstatě nezměněný, prvních 40 min se udržoval na hodnotě 35 kW, pak klesal někam na 30 kW, před roštováním i méně. Dusivka byla otevřená přesně o 1,5 ot stavěcí­ho šroubu (prvních asi 10 až 15 min o 2 ot), tah komína je zatím neznámý. Terciální vzduchy byly otevřeny asi na 1/4, plamen v průzoru celkem mohutně přesahoval horní hranu vodní lamely.

Závěr:

Snížení dolní hrany první lamely o 4 cm v počátku výkon kotle na první pohled nesnížilo, později došlo k částečnému snížení zřejmě vlivem zanesení nejzadnější části spalovací­ho prostoru struskou. Musí se ale vzít v úvahu, že teplota spalin byla v této fázi asi o 50 oC nižší (oproti stavu bez úpravy), což znamená nárůst ve výkonu vlivem zvýšení účinnosti. Takže výkon se téměř nezměnil zejména díky značnému navýšení účinnosti. Průměrná účinnost před úpravou byla 80%, ta byla přitom celkem stabilní, po úpravě 83,5%, v průběhu se měnila. Nárůst účinnosti je byl sice velmi zajímavý, vzhledem ke zvýšenému vybuchování násypky a hlavně vzhledem k nevhodnému rozdělení odhořívání paliva na roštu a tudíž k nemožnosti vyroštování strusky z nejzadnější části bych tuto úpravu nakonec nedoporučoval. Větší snížení výkonu by asi bylo vhodnější provést vložení­m těch zmí
něných postranních U-ček nebo seřízlých šamotových cihel (návrh se šamotovými cihlami lze nalézt na www.energoportal.cz, viz. vlákno "nazor na dakon"). Výhoda šamotových cihel je možnost jejich seříznutí šikmo tak, aby palivo lépe sklouzávalo doprostřed. Menší snížení výkonu bude asi možné provést ještě větším přivřením dusivky, jak se ukázalo, k tomu aby měl kotel slušný výkon to v něm nemusí vůbec hučet. Spíš je důležité jeho správné rozehřátí tak, aby spaliny z ohniště odcházely patřičně žhavé a aby po smí­chání s terciálním vzduchem vytvořily mohutný plamen silně přesahující horní hranu vodní lamely. Pokud někomu přijdou zde uvedené informace jako zajímavé a užitečné, budu rád.



PS: Výpočty výkonů kotle jsou přímo závislé na znalosti průtoku vody kotlem, ten byl jednak oměřen a jednak potvrzen hydraulickým výpočtem tlakové ztráty a odečtením v charakteristice čerpadla. Oměření i výpočet se prakticky přesně shodovalo.

V návodu kamen bylo psáno, po rozhoření se má uzavřít zcela primární
vzduch (pod rošt) a regulovat hoření jen sekundárním vzduchem nad
přikládacími dvířkami (se skleněnou výplní).
Problém byl v tom, že po provedení tohoto postupu v kamnech hořelo
až příliš.
Pokud jsem sekundární vzduch přiškrtil, plameny zhasly a jen to kouřilo.
Primární vzduch se nedal využít, protože rošt je velmi malý a hned se
zanese popelem.
Proto jsem spodní rošt nadzvedl a podložil asi 2 cm silný šamotem či
jeklem.
Nyní již popel sám propadává do popelníku a je zajištěn přísun primarního
vzduchu kdykoliv pootevřu šoupátko ve spodní části dvířek.
Postupným zkoušením jsem nakonec téměř zcela zatáhl sekundární přívod
vzduchu a nechal jen na polovinu otevřený primár - spodní přívod.
Výsledek je že velká polena jsou jen olizována plamínky a poleno vydrží
zhruba 4x déle hořet, než při doporučeném postupu výrobcem.
Teplo je příjemné, stejnoměrné.
Příčinou je, že primární vzduch se ohřeje průchodem přes žhavou
vrstvu uhlíků na samozápalnou teplotu oxidu uhelnatého, který se uvolňuje
z polene dřeva, takže plameny tak snadno neuhasnou, jako při přívodu
studeného sekundárního vzduchu nad dvířkami, jenž výrazně ochladí spalovací
prostor a již nedochází k samozápalu uvolněného oxidu uhelnatého.


Pokud potřebuji zvýšit výkon, přidám sekundární vzduch a přiškrtím
primární. Téměř okamžitě dojde k bouřlivému hoření, protože přívod
kyslíku rozžhaví vrstvu uhlíků nad teplotu samozápalu, dojde ke zvýšení
sálavého tepla, ale také k dramatickému zvýšení spotřeby paliva.





Poleno jen žhne a je olizováno mírnými zášlehy plamínků.
Doba hoření se prodloužila zhruba 4x a naprosto bez viditelného kouře z komína.

1 m3 (1000 litrů) hnědého uhlí ořech 2 váží průměrně 720 kg.

Příklad:
Kbelík má objem 20 litrů. Kolik bude vážit uhlí, pokud kbelík bude
naplněn rovně po horní okraj?

1m3 = 1000 litrů;
720 kg / 1000 litrů = 0,72 kg na litr objemu
20 litrů x 0,72 kg = 14,4 kg uhlí bude v rovně naplněném kbelíku o objemu 20 litrů