Re: Topení dřevem v Dakon DOR
Diky za připomínku.
Ano, u těch menších kotlů byla přepážka vyndávací a pak
bylo možno přikládat větší kusy dříví.
Ano, u těch menších kotlů byla přepážka vyndávací a pak
bylo možno přikládat větší kusy dříví.
401LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Zatím testuji na Dakon Dor 20.Spotreba ted na dvoupodlazni dum nezateplen 25kg za den.Zatop z vrchu.Slozeni cihel.Dve samotky na storc serizle vedle sebe na rostu.Dalsi dve samotky na storc serizle druha rada.Pak pulky samotek na plocho dve rady..Resil jsem rostovani a spodni radu jsem prorizl,aby se dalo hybat s vyklopnym rostem na skvarovani.Delam pohrabacem odspodu a druhou rukou drzim vyklopny rost odklopen smerem dovnitr co me cihly dovoli(udelany vyrez).Jinak zatim ve fazi pokus,omyl.Uspora je znat.Kotel vydrzi bez prikladani 18 hodin.
Orientační graf teploty plamene a jeho barvy:¨
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Čím je barva jasnější, tím je teplota vyšší. Největší teplota je na špici plamene.
Tabulka orientační teploty plamene některých látek při teplotě
okolního vzduchu +20°C a 1Atm 101325 Pascalů tlaku vzduchu:
Cigareta | 500°C |
Zápalka | 700°C |
Živočišný tuk | 800-900°C |
Petrolej | 990°C |
Benzín | 1026°C |
Svíčka | 1000°C |
Dříví | 1100°C |
Metanol | 1200°C |
Uhlí | 750-1500°C |
Metan zemní plyn | 900-1500°C |
Propanová opalovací lampa | 1200-1700°C |
Vodík | 2000°C |
Acetylén-kyslík | až 3300°C |
Tabulka - barva plamene a jeho teplota:
Rudá | do 700°C |
Třešňová | 850°C |
Světlečervená | 950°C |
Žlutá | 1100°C |
Bělavá | 1250-1350°C |
Bílá (do modra) | 1450°C a více |
Teploty plamene a jeho části:
1. (nesvítící část plamene) - palivo na knotu se vypařuje.
K dispozici je dostatek kyslíku, aby palivo začalo hořet.
Teplota u knotu je asi 600 ° C.
2. (modrá zóna) - označuje přebytek kyslíku a plamen hoří čistě a modře.
Teplota se pohybuje kolem 800 ° C. Teplo z této zóny taví v okolí vosk, který vzlíná do knotu.
3. (temná zóna) - pyrolýza - v důsledku nedostatku
kyslíku se vytváří nepatrné uhlíkové částice. Teplota je asi 1000 ° C.
4. (luminiscenční zóna) - tato oblast je jasně žlutá.
Je v ní ještě nedostatek kyslíku pro dokončení spalování. Pyrolýza pokračuje
a vznikají větší částice uhlíku. Teplota se pohybuje kolem 1200 ° C.
5. (závoj - nesvítící zóna) - zde je kyslík již v přebytku, částice uhlíku hoří rychleji a
zcela shoří na hranici mezi zónou 4 a zónou 5.
Teplota se zde pohybuje kolem 1400 ° C.
Pokud zde klesne teplota pod 1000 ° C, uhlík přestane hořet a začne se tvořit
kouř obsahující saze (známé jako začouzení stropů, nebo dna hrnce).
Různé typy plamene nad Bunsenovým kahanem dle přidaného množství kyslíku.
Palivo bez přidání kyslíku produkuje žlutý na saze bohatý difúzní (plápolavý) plamen.
Vpravo štíhlý plamen s plným množstvím kyslíku, nevytváří žádné saze,
je mnohem kratší (asi 1/4) původní délky
a barva plamene je způsobena zejména emisí CH a C2.
Obrázek je na: https://en.wikipedia.org/wiki/Oxidizing_and_reducing_flames#/media/File:Bunsen_burner_flame_types.jpg
Otvor(špehýrka) v horních přikládacích dvířkách (plotně) musí být zakrytý vyjma situace,
kdy se topí dřevem a je třeba aby polena prohořívala celou násypkou tak je dobré přidat
trochu vzduchu přes tento otvor, ALE pak je zase nutné přivřít ty spodní dvířka(dusivky).
Chce to trochu zkušeností a pak už se v tom člověk orientuje a ví co a jak.
kdy se topí dřevem a je třeba aby polena prohořívala celou násypkou tak je dobré přidat
trochu vzduchu přes tento otvor, ALE pak je zase nutné přivřít ty spodní dvířka(dusivky).
Chce to trochu zkušeností a pak už se v tom člověk orientuje a ví co a jak.
Citace:
Zdravím Admine,
1-včera jsem klasicky zatopil. Roztopil na 70. Zavřel jsem dvířka, regulátorem otevřel dusivku na cca 5mm. Vyháknul sem řetízek.
2-přiškrtil sem na odtahu do komína odvod spalin a vyšteloval jsem si terc vzduch, aby byl do fialova.
3-spálil jsem od 15,00 cca 10 lopatek uhlí. 1 lopatka cca 1kg
4-naposledy jsem dával kolem 22hod do kotle a radiatory žhavé, trubka od kotle trochu víc vlažná. Vždy byla vařící, ale včera více vlažná, sáhnul sem si na ni a v pohode sem ji chytil.
při posledním přikládání klapka uzavřena na 3/4 a dusivka cca 5mm. V noci krásný teplo, žádný přetopení jako vždy a ráno kosa:-)
5-Ráno v 5,00 na kotli 35° a v násypce dost žhavého na to, abych tam hodil je tenké třísky a topil znova!!!
Zdravím Admine,
1-včera jsem klasicky zatopil. Roztopil na 70. Zavřel jsem dvířka, regulátorem otevřel dusivku na cca 5mm. Vyháknul sem řetízek.
2-přiškrtil sem na odtahu do komína odvod spalin a vyšteloval jsem si terc vzduch, aby byl do fialova.
3-spálil jsem od 15,00 cca 10 lopatek uhlí. 1 lopatka cca 1kg
4-naposledy jsem dával kolem 22hod do kotle a radiatory žhavé, trubka od kotle trochu víc vlažná. Vždy byla vařící, ale včera více vlažná, sáhnul sem si na ni a v pohode sem ji chytil.
při posledním přikládání klapka uzavřena na 3/4 a dusivka cca 5mm. V noci krásný teplo, žádný přetopení jako vždy a ráno kosa:-)
5-Ráno v 5,00 na kotli 35° a v násypce dost žhavého na to, abych tam hodil je tenké třísky a topil znova!!!
Vy máte vynikající komín. Kamarád má taky výborný komín tuším 12 metrů vysoký a ten tu dusivku spodní uzavírá
zcela jak se to rozhoří a přidá jen boční vzduch a komínovou klapku má taky uzavřenou a vyhoří do zbla.
To já mám komín jen 8 metrů tak musím mít jiné nastavení.
Takhle mi to hoří parádně.
Primární přívod vzduchu
Sekundární přívod vzduchu
Terciární přívod vzduchu z boku do kotle Dakon
Nastavení komínové klapky
Přesně tak, hrubé uhlí hoří pomaleji, vydrží déle a zároveň ohřev vody v systému
je lépe kontrolovatelný.
Ořech 2, je vhodnější v mrazových dnech, nebo jak uvedl MJ pokud je v okruhu
zapojena akumulační nádrž, protože drobné uhlí se rychleji vznítí a pak může nastat
problém s přetopením kotle.
Vše je třeba nejdříve testovat v menších dávkách.
Uhelný prach se většinou dává až na vrstvu uhlí či dřeva tak,
že se nejdříve vloží nějaké polínko (deska) na povrch uhlí a
pak se na ni nasype uhelný prach, který by jinak zadusil plameny
mezi kousky dřeva / uhlí a pokud v spalovacím prostoru "zhasnou"
plameny, výkon kotle jde okamžitě o 80% dolů a z komína se začne kouřit.
V teplejších dnech lze topit buď dřívím, nebo hrubšími kusy uhlí.
Jak uvedl MJ, polínka pod spalovacím prostorem (v zadní části roštu )
působí, jako knot svíčky, snadno se rozhoří a vzniklé plameny pak již
stráví CO vytvořený z uhlí, které je za poleny v násypce, takže
opravdu se z komína vůbec nekouří ihned od zátopu a to se příznivě
projeví i na spotřebě paliva.
je lépe kontrolovatelný.
Ořech 2, je vhodnější v mrazových dnech, nebo jak uvedl MJ pokud je v okruhu
zapojena akumulační nádrž, protože drobné uhlí se rychleji vznítí a pak může nastat
problém s přetopením kotle.
Vše je třeba nejdříve testovat v menších dávkách.
Uhelný prach se většinou dává až na vrstvu uhlí či dřeva tak,
že se nejdříve vloží nějaké polínko (deska) na povrch uhlí a
pak se na ni nasype uhelný prach, který by jinak zadusil plameny
mezi kousky dřeva / uhlí a pokud v spalovacím prostoru "zhasnou"
plameny, výkon kotle jde okamžitě o 80% dolů a z komína se začne kouřit.
V teplejších dnech lze topit buď dřívím, nebo hrubšími kusy uhlí.
Jak uvedl MJ, polínka pod spalovacím prostorem (v zadní části roštu )
působí, jako knot svíčky, snadno se rozhoří a vzniklé plameny pak již
stráví CO vytvořený z uhlí, které je za poleny v násypce, takže
opravdu se z komína vůbec nekouří ihned od zátopu a to se příznivě
projeví i na spotřebě paliva.
Editace: 1357407993
Počet článků v kategorii: 401
Url:re-topeni-drevem-v-dakon-dor-id-417