Re: Oběhové čerpadlo Dakon dorF 25max

Komínová klapka slouží k regulaci komínového tahu, hlavně při změně
klimatických podmínek, tlaku vzduchu, noční-denní provoz.
Nejlépe se kotel seřídí za zhoršených podmínek, deště, nízkého tlaku.
Komínovou klapku otevřeme zcela a seřídíme kotel - primární, sekundární, terciární vzduch,
tak, aby dobře spaloval a plameny byly jasné, bez kouře.



Pak když počasí zlepší, nemusíme nic moc na kotli měnit, jen trošku přivřeme
komínovou klapku a tím budeme simulovat zhoršený odtah spalin,
které bylo za špatného počasí.


Na noc kdy téměř nepřikládáme, či po vyhoření paliva, nebo za vynikajících podmínek (silný mráz a vysoký tlak)
můžeme zkusit klapku zavřít ještě více.
Vždy však kontrolujeme zda z kotle neuniká kouř do kotelny, či zda nezhasl plamen v kotli.
Pokud je odtah spalin nedostatečný, je třeba klapku znovu otevřít!

Jak v kotle hoří s otevřenými klapkami?
To znamená, otevřená klapka jak do komína , tak mezi lamelami.
Komín pravděpodobně není schopen vytvořit požadovaný tah a
tím neodvádí dostatečně spaliny.
U vyhřátého komína se problém s boucháním spalin již nevyskytuje?

Kotel občas bouchá i při dohořívání paliva, kdy se CO vytváří i nad
palivem v násypce, kde pak dochází k občasnému výbuchu, ale to je
zase většinou buď špatným odvodem spalin (zanešené spalinové cesty),
nebo seřízením přívodu primárního
vzduchu na škrtící klapce spodních dvířek od popelníku,
či velký přívod sekundárního vzduchu bočními otvory spalovacího prostoru.

Komín
Obecně platí, že každý záhyb, koleno, zakřivení, deformace snižují
odvod spalin a tím tah komína.
Ideální je co nejkratší odvod spalin z kotle přímo do komína, jehož průduch
je kolmý k základům budovy o dostatečném průřezu a výšce. Tepelná izolace
komínových vložek také příznivě ovlivní odtah spalin. Spalinové cesty se rychle
prohřejí a tím zlepší komínový tah.

Díky za odpověď. Ještě jeden primitivní dotaz: jak se otevírá čistící víko?

V návodu kamen bylo psáno, po rozhoření se má uzavřít zcela primární
vzduch (pod rošt) a regulovat hoření jen sekundárním vzduchem nad
přikládacími dvířkami (se skleněnou výplní).
Problém byl v tom, že po provedení tohoto postupu v kamnech hořelo
až příliš.
Pokud jsem sekundární vzduch přiškrtil, plameny zhasly a jen to kouřilo.
Primární vzduch se nedal využít, protože rošt je velmi malý a hned se
zanese popelem.
Proto jsem spodní rošt nadzvedl a podložil asi 2 cm silný šamotem či
jeklem.
Nyní již popel sám propadává do popelníku a je zajištěn přísun primarního
vzduchu kdykoliv pootevřu šoupátko ve spodní části dvířek.
Postupným zkoušením jsem nakonec téměř zcela zatáhl sekundární přívod
vzduchu a nechal jen na polovinu otevřený primár - spodní přívod.
Výsledek je že velká polena jsou jen olizována plamínky a poleno vydrží
zhruba 4x déle hořet, než při doporučeném postupu výrobcem.
Teplo je příjemné, stejnoměrné.
Příčinou je, že primární vzduch se ohřeje průchodem přes žhavou
vrstvu uhlíků na samozápalnou teplotu oxidu uhelnatého, který se uvolňuje
z polene dřeva, takže plameny tak snadno neuhasnou, jako při přívodu
studeného sekundárního vzduchu nad dvířkami, jenž výrazně ochladí spalovací
prostor a již nedochází k samozápalu uvolněného oxidu uhelnatého.


Pokud potřebuji zvýšit výkon, přidám sekundární vzduch a přiškrtím
primární. Téměř okamžitě dojde k bouřlivému hoření, protože přívod
kyslíku rozžhaví vrstvu uhlíků nad teplotu samozápalu, dojde ke zvýšení
sálavého tepla, ale také k dramatickému zvýšení spotřeby paliva.





Poleno jen žhne a je olizováno mírnými zášlehy plamínků.
Doba hoření se prodloužila zhruba 4x a naprosto bez viditelného kouře z komína.

Na ty dvě prkýnka, jak píše MJ, nebo polínka, která se položí na uhlí,
se může dát vrstvička pilin či štěpky a do toho uhelný prach.
Přijdeme za 12 hodin a většinou snadno znovu zatopíme
protože v popelu budou kusy žhavých uhlíků.