Rychlo řezání větví menšího průměru ve stojanu
Stojan se skládá za základny a po stranách má zasunuty tyče (trubky),
mezi které se vkládají větve do průměru 10 cm.
Šířka stojanu je o něco menší než délka lišty motorové pily,
aby došlo k prořezání i zadních větví.
Délka stojanu je 1 metr, výška pak 120 cm.
Pilou řeže mezi protilehlými trubkami až ke dnu stojanu.
Pozor, pokud je dno z kovu je nutné poslední polena dořezat mimo
stojan.
**VIDEO YOUTUBE
mezi které se vkládají větve do průměru 10 cm.
Šířka stojanu je o něco menší než délka lišty motorové pily,
aby došlo k prořezání i zadních větví.
Délka stojanu je 1 metr, výška pak 120 cm.
Pilou řeže mezi protilehlými trubkami až ke dnu stojanu.
Pozor, pokud je dno z kovu je nutné poslední polena dořezat mimo
stojan.
**VIDEO YOUTUBE
175LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)

1 ) Svíčka N 7 ; 1 ks
2 ) Kabelová botka ; 1 ks
3 ) Bezkontaktní setrvačníkové magneto ; 1 ks
4 ) Podložka 4,3 ; 3 ks
5 ) Šroub M 4x16 ; 3 ks
6 ) Elektrický spínač ; 1 ks
7 ) Úchyt spínače ; 1 ks
8 ) Šroub M 6x14 ; 2 ks
9 ) Podložka 6 ; 2 ks
10 ) Matice M 6 ; 2 ks

Otázka: Proč má trubka 1/2 coulu průměr 21mm když 1 coul je 25,4 mm? Tedy 1/2 by měla být 12,7 mm?
Odpověď: Protože se měří průchodnost - světlost trubky, ta je určující pro průtok kapaliny a ne její vnější průměr.
Z tabulky například vyčteme že půl coulová trubka bude mít průměr závitu 20,995 mm a vnější průměr trubky bude 21,3 mm.
Vnitřní průměr pak bude 12 nebo 15 mm.
Nebo hadice na zalévání zahrádky s označením 3/4" (palce) bude mít vnitřní průměr 20 mm a lze jí tedy těsně nasunout na 1/2 coulový závit (21 mm) a zasponkovat.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trubkov%C3%BD_z%C3%A1vit
Odpověď: Protože se měří průchodnost - světlost trubky, ta je určující pro průtok kapaliny a ne její vnější průměr.
Z tabulky například vyčteme že půl coulová trubka bude mít průměr závitu 20,995 mm a vnější průměr trubky bude 21,3 mm.
Vnitřní průměr pak bude 12 nebo 15 mm.
Nebo hadice na zalévání zahrádky s označením 3/4" (palce) bude mít vnitřní průměr 20 mm a lze jí tedy těsně nasunout na 1/2 coulový závit (21 mm) a zasponkovat.
Označení | Chodů na palec | Stoupání [mm] | Průměr [mm] | závitu [in] | Od konce [mm] | Světlost trubky [mm] | Vnější [mm] | průměr [in] | Síla stěny [mm] |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1/16 | 28 | 0,907 | 7,723 | 0,304 | 4 | ||||
1/8 | 28 | 0,907 | 9,728 | 0,383 | 4 | 6 | 10,2 | 0,40 | 2 |
1/4 | 19 | 1,337 | 13,157 | 0,518 | 6 | 8 | 13,5 | 0,53 | 2,3 |
3/8 | 19 | 1,337 | 16,662 | 0,656 | 6,4 | 10 | 17,2 | 0,68 | 2,3 |
1/2 | 14 | 1,814 | 20,995 | 0,825 | 8,2 | 12 nebo 15 | 21,3 | 0,84 | 2,6 |
5/8 | 14 | 1,814 | 22,911 | 0,902 | 16 | 2,6 | |||
3/4 | 14 | 1,814 | 26,441 | 1,041 | 9,5 | 20 | 26,9 | 1,06 | 2,6 |
1 | 11 | 2,309 | 33,249 | 1,309 | 10,4 | 25 | 33,7 | 1,33 | 3,2 |
1¼ (5/4) | 11 | 2.309 | 41.910 | 1.650 | 12.7 | 32 | 42.4 | 1.67 | 3.2 |
1½ (6/4) | 11 | 2.309 | 47.803 | 1.882 | 12.7 | 40 | 48.3 | 1.90 | 3.2 |
2 | 11 | 2.309 | 59.614 | 2.347 | 15.9 | 50 | 60.3 | 2.37 | 3.6 |
2½ | 11 | 2.309 | 75.184 | 2.960 | 17.5 | 65 | 76.1 | 3.00 | 3.6 |
3 | 11 | 2.309 | 87.884 | 3.460 | 20.6 | 80 | 88.9 | 3.50 | 4 |
4 | 11 | 2.309 | 113.030 | 4.450 | 25.5 | 100 | 114.3 | 4.50 | 4.5 |
5 | 11 | 2.309 | 138.430 | 5.450 | 28.6 | 125 | 139.7 | 5.50 | 5 |
6 | 11 | 2.309 | 163.830 | 6.450 | 28.6 | 150 | 165.1 | 6.50 | 5 |
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trubkov%C3%BD_z%C3%A1vit
Pokud výrobce neurčil jinak olej vyměňujte u nové
převodové skříně po prvních 10 hodinách provozu a poté vždy po 100 hodinách provozu
nebo po sezóně.
Hladinu oleje kontrolujeme po odšroubování šroubu s měrkou.
Ryska ukazuje maximální hladinu.
Pokud je to nutné, olej vyměníme a to po zahřátí převodovky provozem zařízení.
Olej z teplé převodovky dokonale vyteče.
Olej se vypouští přes otvor měrky oleje a to nakloněním převodovky.
Olej vypouštíme do nádobky o obsahu nejméně 1 litr protože převodovka má dle druhu obsah přibližně 0,75 litru oleje,
pokud je naplněna po rysku.
Nový olej nalijeme pomocí trychtýře, někdy je třeba trychtýř nadzvednout,
aby mohl uniknout vzduch z převodovky.
Olej používáme předepsaný výrobcem v manuálu například HEKRA PP 90H
Odvzdušňovací otvor v měrce řádně vyčistěte, nesmí být ucpaný.
Poškozené těsnění pod šroubem měrky vyměňte za nové.

převodové skříně po prvních 10 hodinách provozu a poté vždy po 100 hodinách provozu
nebo po sezóně.
Hladinu oleje kontrolujeme po odšroubování šroubu s měrkou.
Ryska ukazuje maximální hladinu.
Pokud je to nutné, olej vyměníme a to po zahřátí převodovky provozem zařízení.
Olej z teplé převodovky dokonale vyteče.
Olej se vypouští přes otvor měrky oleje a to nakloněním převodovky.
Olej vypouštíme do nádobky o obsahu nejméně 1 litr protože převodovka má dle druhu obsah přibližně 0,75 litru oleje,
pokud je naplněna po rysku.
Nový olej nalijeme pomocí trychtýře, někdy je třeba trychtýř nadzvednout,
aby mohl uniknout vzduch z převodovky.
Olej používáme předepsaný výrobcem v manuálu například HEKRA PP 90H
Odvzdušňovací otvor v měrce řádně vyčistěte, nesmí být ucpaný.
Poškozené těsnění pod šroubem měrky vyměňte za nové.

Obrázek pro stromy rostoucí na rovném terénu, úhel výřezu 45 a 55°.
Nejdříve změříme výšku stromu. Bezpečná vzdálenost při kácení
je dvojnásobek výšky stromu. Výšku stromu určíme například
pomocí plastového trojúhelníku s úhly 45 stupňů.
Odvěsna nechť vodorovná se zemí (např. pomocí vodováhy).
Pokud tedy budeme vidět vrchol stromu pod úhlem 45 stupňů
a připočítáme svou výšku k místu, kde stojíme směrem
od stromu, máme zhruba výšku stromu (počítejte z odskočením
stromu po pádu od pařezu).
Pak se rozmyslíme, kam strom má padnout a jestli je to reálné a
nepřeváží jej kmen, či některé silné větve zcela jiným směrem.
Připravíme se únikovou cestu v případě nebezpečí, to je vykácíme
všechny keře a podobně, které by nám bránily v útěku, nebo které
by změnily směr pádu stromu.
Můžeme i odstranit některé větve ze stromu, aby pád stromu napáchal
menší škody na ostatním porostu.
Na straně kam má strom padnout se vyřeže směrový klín
a to do hloubky 1/3 stromu o výšce rovněž nejméně 1/3 stromu,
tím bude zaručen úhel 45° a větší. Kdyby byl úhel směrového klínu
příliš malý, strom by při pádu zůstal viset na "pantu" nedořezané plochy.
Spodní část směrového zářezu - klínu je vodorovná, horní pak
zkosená pod úhlem 45° až 55°(na rovném terénu).
Na svažujícím se terénu můžeme spodní část směrového zářezu - klínu
sešikmit - tedy zářez ještě více otevřít až na 70°(pokud kácíme
směrem ze svahu dolů).
Kácení směrem do svahu neprovádějte, kmen po pádů na zem může skočit
zpět odrazem do pružných větví a způsobit smrtelný úraz. Na
takové rizikové kácení je nutné pozvat odborníka.
Padající kmen je pomocí směrového klínu směrován na místo kam má padnout.
Nedořezaná část pak vytvoří "pant", který stabilizuje směr pádu
stromu. Tento "pant" bude přetržen, jakmile plochy směrového
klínu dosednou na sebe vahou padajícího stromu.
Řez proti klínu se provádí o 3 cm výše, než je
spodní řez vyřezaného klínu. Řez proti klínu nedořezáváme až do konce, ale ponecháme 1/10 průměru kmene u klínu, aby kmen nespadl na opačnou stranu. Zápich můžeme provést hned pro vyřezání klínu tak, že za klínem špicí pily se prořežeme až na druhou stranu a to asi 2/10 průměru kmene od konce klínu a dořežeme na 1/10 průměru. Pak již provádíme samotný řez. Za polovinou můžeme vložit a zarazit první klín, další zarazíme do řezu, když již zbývá dořezat zhruba 1/3 řezu. Pokud tedy strom nechce začít padat použijeme klíny, které vložíme do řezu a zatlučeme palicí tak, aby se kmen nakláněl na stranu kam má padnout. Po překonání určité meze naklonění se již kmen vyvrátí sám svou vahou a při pádu se úhel ve výřezu zmenšuje, až plochy dosednou na sebe. Hmotnost stromu a páka ve vyřezaném klínu způsobí otrhnutí nedořezané části od pařezu.
Dobré je si v začátcích celý řez i klín vyznačit křídou na kůru stromu a podle něj vlastní řez korigovat.
První kácení stromu, stromy s kmenem o průměru
větším než 20 cm, stromy, u kterých nedokážete určit
kam padnou, nebo pokud se bojíte a nemáte zkušenosti
svěřte kácení odborníkovi.
Zajistěte, aby se v prostoru kácení nemotala žena, děti,
domácí zvířata atd.
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE

Nejdříve změříme výšku stromu. Bezpečná vzdálenost při kácení
je dvojnásobek výšky stromu. Výšku stromu určíme například
pomocí plastového trojúhelníku s úhly 45 stupňů.
Odvěsna nechť vodorovná se zemí (např. pomocí vodováhy).
Pokud tedy budeme vidět vrchol stromu pod úhlem 45 stupňů
a připočítáme svou výšku k místu, kde stojíme směrem
od stromu, máme zhruba výšku stromu (počítejte z odskočením
stromu po pádu od pařezu).

Pak se rozmyslíme, kam strom má padnout a jestli je to reálné a
nepřeváží jej kmen, či některé silné větve zcela jiným směrem.
Připravíme se únikovou cestu v případě nebezpečí, to je vykácíme
všechny keře a podobně, které by nám bránily v útěku, nebo které
by změnily směr pádu stromu.
Můžeme i odstranit některé větve ze stromu, aby pád stromu napáchal
menší škody na ostatním porostu.
Na straně kam má strom padnout se vyřeže směrový klín
a to do hloubky 1/3 stromu o výšce rovněž nejméně 1/3 stromu,
tím bude zaručen úhel 45° a větší. Kdyby byl úhel směrového klínu
příliš malý, strom by při pádu zůstal viset na "pantu" nedořezané plochy.
Spodní část směrového zářezu - klínu je vodorovná, horní pak
zkosená pod úhlem 45° až 55°(na rovném terénu).
Na svažujícím se terénu můžeme spodní část směrového zářezu - klínu
sešikmit - tedy zářez ještě více otevřít až na 70°(pokud kácíme
směrem ze svahu dolů).
Kácení směrem do svahu neprovádějte, kmen po pádů na zem může skočit
zpět odrazem do pružných větví a způsobit smrtelný úraz. Na
takové rizikové kácení je nutné pozvat odborníka.
Padající kmen je pomocí směrového klínu směrován na místo kam má padnout.
Nedořezaná část pak vytvoří "pant", který stabilizuje směr pádu
stromu. Tento "pant" bude přetržen, jakmile plochy směrového
klínu dosednou na sebe vahou padajícího stromu.
Řez proti klínu se provádí o 3 cm výše, než je
spodní řez vyřezaného klínu. Řez proti klínu nedořezáváme až do konce, ale ponecháme 1/10 průměru kmene u klínu, aby kmen nespadl na opačnou stranu. Zápich můžeme provést hned pro vyřezání klínu tak, že za klínem špicí pily se prořežeme až na druhou stranu a to asi 2/10 průměru kmene od konce klínu a dořežeme na 1/10 průměru. Pak již provádíme samotný řez. Za polovinou můžeme vložit a zarazit první klín, další zarazíme do řezu, když již zbývá dořezat zhruba 1/3 řezu. Pokud tedy strom nechce začít padat použijeme klíny, které vložíme do řezu a zatlučeme palicí tak, aby se kmen nakláněl na stranu kam má padnout. Po překonání určité meze naklonění se již kmen vyvrátí sám svou vahou a při pádu se úhel ve výřezu zmenšuje, až plochy dosednou na sebe. Hmotnost stromu a páka ve vyřezaném klínu způsobí otrhnutí nedořezané části od pařezu.
Dobré je si v začátcích celý řez i klín vyznačit křídou na kůru stromu a podle něj vlastní řez korigovat.
První kácení stromu, stromy s kmenem o průměru
větším než 20 cm, stromy, u kterých nedokážete určit
kam padnou, nebo pokud se bojíte a nemáte zkušenosti
svěřte kácení odborníkovi.
Zajistěte, aby se v prostoru kácení nemotala žena, děti,
domácí zvířata atd.
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
Pila má pohon vlastním dieselovým agregátem,
nebo pomocí hřídele z jiného stroje například traktoru.
Pořezané dříví padá do štípacího zařízení a odtud
putuje dopravníkem na korbu nákladního automobilu.
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
nebo pomocí hřídele z jiného stroje například traktoru.
Pořezané dříví padá do štípacího zařízení a odtud
putuje dopravníkem na korbu nákladního automobilu.
**VIDEO YOUTUBE
**VIDEO YOUTUBE
Editace: 1353677858
Počet článků v kategorii: 175
Url:rychlo-rezani-vetvi-mensiho-prumeru-ve-stojanu-id-336