Video návod jak správně orat s VARI

Před každým spuštěním motoru:
Kontrola hladiny paliva.
Zkontrolujte čistič vzduchu, čistotu a množství olejové náplně.
Zkontrolujte vstup vzduchu a oblast chlazení, popřípadě vyčistěte.
Zkontrolujte stav startovacího zařízení a šňůry.

Po každých 30 hodinách
Vyměňte olej v čističi vzduchu.
Zkontrolujte palivový filtr, znečistěný vyměňte.

Po každých 100 hodinách chodu motoru:
Kontrola zapalovací svíčky - očistit, nastavit elektrody 0,6 mm.
Zkontrolujte a vyčistěte chladící plochy motoru. Doporučeno provádět ve smluvní opravně.

První problém je aretační tlačítko, které překáží zachycení zobáčku metru za okraj měřeného předmětu. Dále není dobře čitelný údaj do dvou centimetrů.


Date: 01.05.2022 - 10:15

Otázka: Proč má trubka 1/2 coulu průměr 21mm když 1 coul je 25,4 mm? Tedy 1/2 by měla být 12,7 mm?
Odpověď: Protože se měří průchodnost - světlost trubky, ta je určující pro průtok kapaliny a ne její vnější průměr.
Z tabulky například vyčteme že půl coulová trubka bude mít průměr závitu 20,995 mm a vnější průměr trubky bude 21,3 mm.
Vnitřní průměr pak bude 12 nebo 15 mm.
Nebo hadice na zalévání zahrádky s označením 3/4" (palce) bude mít vnitřní průměr 20 mm a lze jí tedy těsně nasunout na 1/2 coulový závit (21 mm) a zasponkovat.

Označení	Chodů na palec	Stoupání [mm]	Průměr [mm]	závitu [in]	Od konce [mm]	Světlost trubky [mm]	Vnější [mm]	průměr [in]	Síla stěny [mm]
1/16	28	0,907	7,723	0,304	4
1/8	28	0,907	9,728	0,383	4	6	10,2	0,40	2
1/4	19	1,337	13,157	0,518	6	8	13,5	0,53	2,3
3/8	19	1,337	16,662	0,656	6,4	10	17,2	0,68	2,3
1/2	14	1,814	20,995	0,825	8,2	12 nebo 15	21,3	0,84	2,6
5/8	14	1,814	22,911	0,902		16			2,6
3/4	14	1,814	26,441	1,041	9,5	20	26,9	1,06	2,6
1	11	2,309	33,249	1,309	10,4	25	33,7	1,33	3,2
1¼ (5/4)	11	2.309	41.910	1.650	12.7	32	42.4	1.67	3.2
1½ (6/4)	11	2.309	47.803	1.882	12.7	40	48.3	1.90	3.2
2	11	2.309	59.614	2.347	15.9	50	60.3	2.37	3.6
2½	11	2.309	75.184	2.960	17.5	65	76.1	3.00	3.6
3	11	2.309	87.884	3.460	20.6	80	88.9	3.50	4
4	11	2.309	113.030	4.450	25.5	100	114.3	4.50	4.5
5	11	2.309	138.430	5.450	28.6	125	139.7	5.50	5
6	11	2.309	163.830	6.450	28.6	150	165.1	6.50	5

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trubkov%C3%BD_z%C3%A1vit

Obrázek pro stromy rostoucí na rovném terénu, úhel výřezu 45 a 55°.


Nejdříve změříme výšku stromu. Bezpečná vzdálenost při kácení
je dvojnásobek výšky stromu. Výšku stromu určíme například
pomocí plastového trojúhelníku s úhly 45 stupňů.
Odvěsna nechť vodorovná se zemí (např. pomocí vodováhy).
Pokud tedy budeme vidět vrchol stromu pod úhlem 45 stupňů
a připočítáme svou výšku k místu, kde stojíme směrem
od stromu, máme zhruba výšku stromu (počítejte z odskočením
stromu po pádu od pařezu).


Pak se rozmyslíme, kam strom má padnout a jestli je to reálné a
nepřeváží jej kmen, či některé silné větve zcela jiným směrem.
Připravíme se únikovou cestu v případě nebezpečí, to je vykácíme
všechny keře a podobně, které by nám bránily v útěku, nebo které
by změnily směr pádu stromu.
Můžeme i odstranit některé větve ze stromu, aby pád stromu napáchal
menší škody na ostatním porostu.
Na straně kam má strom padnout se vyřeže směrový klín
a to do hloubky 1/3 stromu o výšce rovněž nejméně 1/3 stromu,
tím bude zaručen úhel 45° a větší. Kdyby byl úhel směrového klínu
příliš malý, strom by při pádu zůstal viset na "pantu" nedořezané plochy.
Spodní část směrového zářezu - klínu je vodorovná, horní pak
zkosená pod úhlem 45° až 55°(na rovném terénu).
Na svažujícím se terénu můžeme spodní část směrového zářezu - klínu
sešikmit - tedy zářez ještě více otevřít až na 70°(pokud kácíme
směrem ze svahu dolů).
Kácení směrem do svahu neprovádějte, kmen po pádů na zem může skočit
zpět odrazem do pružných větví a způsobit smrtelný úraz. Na
takové rizikové kácení je nutné pozvat odborníka.
Padající kmen je pomocí směrového klínu směrován na místo kam má padnout.
Nedořezaná část pak vytvoří "pant", který stabilizuje směr pádu
stromu. Tento "pant" bude přetržen, jakmile plochy směrového
klínu dosednou na sebe vahou padajícího stromu.

Řez proti klínu se provádí o 3 cm výše, než je
spodní řez vyřezaného klínu. Řez proti klínu nedořezáváme až do konce, ale ponecháme 1/10 průměru kmene u klínu, aby kmen nespadl na opačnou stranu. Zápich můžeme provést hned pro vyřezání klínu tak, že za klínem špicí pily se prořežeme až na druhou stranu a to asi 2/10 průměru kmene od konce klínu a dořežeme na 1/10 průměru. Pak již provádíme samotný řez. Za polovinou můžeme vložit a zarazit první klín, další zarazíme do řezu, když již zbývá dořezat zhruba 1/3 řezu. Pokud tedy strom nechce začít padat použijeme klíny, které vložíme do řezu a zatlučeme palicí tak, aby se kmen nakláněl na stranu kam má padnout. Po překonání určité meze naklonění se již kmen vyvrátí sám svou vahou a při pádu se úhel ve výřezu zmenšuje, až plochy dosednou na sebe. Hmotnost stromu a páka ve vyřezaném klínu způsobí otrhnutí nedořezané části od pařezu.
Dobré je si v začátcích celý řez i klín vyznačit křídou na kůru stromu a podle něj vlastní řez korigovat.

První kácení stromu, stromy s kmenem o průměru
větším než 20 cm, stromy, u kterých nedokážete určit
kam padnou, nebo pokud se bojíte a nemáte zkušenosti
svěřte kácení odborníkovi.
Zajistěte, aby se v prostoru kácení nemotala žena, děti,
domácí zvířata atd.

**VIDEO YOUTUBE


**VIDEO YOUTUBE


**VIDEO YOUTUBE


**VIDEO YOUTUBE


**VIDEO YOUTUBE