Zdravotní pojištění 2017

Minimální mzda - nevýhody:

• výši mzdy by měl stanovovat zaměstnavatel dle odvedené práce


• pokud zaměstnanec neodvede práci v minimální mzdě, zaměstnavatel je nucen jej propustit


• větší stres pro zaměstnance, kteří musí vzít na sebe břímě za propuštěné



• dopad na sociálně nejslabší skupinu lidí, která není schopna vytvořit hodnoty rovnající se minimální mzdě


• nahrazení prací v minimální mzdě automaty, či roboty


• vyloučení nejslabších občanů na vytváření národního důchodu a s tím spojená sociální rizika

Minimální mzda - výhody:

• zaměstnavatel je nucen automatizovat výrobu, co nejvíce práce robotům


• čím méně zaměstnanců, tím méně starostí pro zaměstnavatele


• zvyšování produktivity práce

Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.

Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )

Na jaké zboží se ponejvíce stávaly fronty před rokem 1989 za totalitního režimu.
Fronta označovala místo, kde lze sehnat něco, čeho je akutní nedostatek.
Lidé často se do fronty zařadili, aby koupili něco, co pak vyměnili s přáteli za zboží, které se podařilo koupit jim.

Exotické ovoce většinou bylo k dostání jen pře Vánocemi v omezeném množství s klesající kvalitou:
kakao, máslo, pomeranče, mandarinky, ananas a kompoty s ananasem, burské oříšky

Celoročně se nejvíce stály fronty i několik dnů na:
lednice, automatické pračky, mrazničky, malou zemědělskou techniku VARI - TERRA, lyže, bicykle - Favorit

Běžné spotřební zboží, které nebylo často k mání:
toaletní papír , dámské hygienické vložky, žárovky do kapesních svítilen, baterie do kapesních svítilen, maso bylo často jen jednou v týdnu a dlouhé fronty se stály na náhradní díly na cokoliv

Bioplynové stanice slouží k výrobě metanu, hořlavého plynu.
Plyn se vytváří fermentací převážně rostlinných zbytků, nebo energetických rostlin.
Dříve například chlévská mrva při kvašení tento plyn vytvářela bez užitku a do ovzduší se uvolňoval charakteristický zápach. Bioplynové stanice dokážou tento plyn jímat do plynojemů a exportovat dále do distribuční sítě, nebo může sloužit přímo k vytápění objektů areálu podniku, čímž významně šetří náklady na energie.
Jelikož bioplynové stanice využívají obnovitelné zdroje energie, mohou získat podporu od státu.

Další výhodou je, že oproti fotovoltaickým elektrárnám, které dodávají nejvíce el. energie do sítě v pravé poledne, kdy jsou lidé na obědě, a nebo v letních měsících přes den, kdy jsou lidé ne dovolených a podniky tak odebírají daleko méně energie, tak bioplynové stanice mohou dodávat metan, v kterékoliv roční období a energii lze i skladovat na horší časy.
Z těchto důvodů se jeví rozvoj bioplynových stanic, jak rozumné řešení, jak využít proces fermentace rostlinných zbytků, který probíhal v přírodě bez využití.

Možná negativa:
- obavy, aby v těchto stanicích nekončily naše kvalitní potraviny a na místo nich jsme nedováželi sice levnější, ale méně kvalitní ze zahraničí
- drancování půdy jejím neuváženým obhospodařováním (kukuřičná pole silně podléhají erozi půdy, pěstování monokultůr na velké ploše bez řádného hnojení přirozeným humusem atd.)
- pod pláštíkem ochrany přírody a ekologie se často dělají kroky k jejímu poškozování a manipulaci s lidmi (každá dobrá idea je dříve, nebo později zneužita)

Představa části veřejnosti je taková, že co sportovec, to člověk s milionovými měsíčními příjmy, ale zkutečnost je značně odlišná od představ.
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.

Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.

Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.