Dluh - zadlužení obyvatel a výhody pro stát

V zásadě lze problém použití zlata jako platidla při běžném nakupování, nebo výplatě mezd shrnout takto.
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)


Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".

V současnosti (rok 2011) již stále silněji zaznívají hlasy, že děti se ve škole sice naučí psát, číst a počítat, ale neučí se přežít ve finančním světě.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.

Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.

Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz a stát je nechá natisknout. Tak to jde stále dokola.

Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.

Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)

Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty

Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)

Drony jsou malé létající stroje opatřeny často 4 vrtulemi připomínající malý vrtulník.
Mohou nést malé kamery a náklad okolo 2 kg hmotnosti, proto by tento stroj mohou využívat záchranné služby, armáda, policie, zásilkové služby a obchody pro doručování zboží o malé hmotnosti.
Jeden z problémů, který je nutno vyřešit, je bezpečnost dronu při jeho poruše a pádu tak, aby nedošlo ke zranění lidí, či škodám na majetku.
Jako rozumné se jeví řešení opatřovat drony padáky, které budou při poruše okamžitě aktivovány.
Padák bude mít malou hmotnost na rozdíl od jiných systémů, které by připadaly v úvahu.
Další možností by byl airbag, který by umožnil utlumení nárazu padajícího dronu na překážku.
Padák by měl být schopen zbrzdit padající dron i s nákladem na bezpečnou rychlost, airbag pak ztlumit náraz. Ale přesto je nutné dát, pro používání dronů jasnější pravidla, protože jejich množství a používání roste raketovým tempem a s tím i možnost havárií s tragickými následky.

Jsou lidé, kteří si stojí za názorem, že pokud by všichni lidé měli vysoké IQ (nejlépe stejné hodnoty), tak svět bude bez problémů a soužití těchto lidí bude ideální, plné lásky, porozumění, spolupráce a soucitu.

Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.

Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.

Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.

Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.

Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.