Jak výhodně směnit několik euro bankovek

Degresivní daň s rostoucím daňovým základem procentuální sazba klesá.
Čím je subjekt, jedinec úspěšnější, tím má menší daňovou zátěž.
Výhody regresivní daně
- úspěšní jsou ve výhodě, mohou více ze zisku investovat a méně odvádět
- pobízí podnikatele vydělávat, co nejvíc a být úspěšnými
- bohatí občané = bohatý stát
- vyšší zaměstnanost
- lepší výběr daně
- minimum lidí bez práce

Nevýhody regresivní daně
- těžší rozběh podnikání
- přežijí jen více úspěšní
- možnost větších sociálních pnutí

Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.

I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.

Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.

Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.

Část dětí je rodiči, a někdy i společností vychovávána v mylné představě o tom, že stát se musí o ně starat až do jejich skonu. Přitom jim není vysvětleno, že stát tvoří občané, tedy i ON.
Stát jsi TY a tvoji sousedé.
Nechť si zkusí představit, že jeho soused se o něj má starat.
Jistě si každý uvědomí, že většina sousedů má svých starostí nad hlavu a pomoci by se asi nedočkal.
Tak je to i se státem, a proto je lépe naučit včas děti tomu, aby se o sebe dokázaly postarat samy, nespoléhaly se na jiné a neocitly se tak jednou v chudobě a bídě.

Jaký je rozdíl mezi pravicí a levicí?
Pravice:
Pravicově smýšlející člověk sám příležitosti vytváří, hledá nové cesty, vytváří výrobky a pracovní místa.
Bere odpovědnost za sebe do vlastních rukou.
Nespoléhá na to, co mu dají ostatní, ale přemýšlí, co by jim nabídl sám.
Pro pravici je typické tržní hospodářství a odměňování podle schopností každého jedince.

Levice:
Levicově smýšlející občan je přesvědčen, že téměř o vše by se měl postarat stát (ostatní občané).
Pro levici je typická centrálně řízená ekonomika a rovnostářství.

Čas od času se najde někdo, kdo chce dokázat, že žena může zastat ve všech oborech mužskou práci a rád by viděl (a) ženy, jak kopou kanalizaci, tahají pytle s cementem, nebo v dolech rubou uhlí, ale naštěstí zatím tito lidé jsou v menšině.
Takovou doménou kde je žena nenahraditelná je mateřství a péče o dítě.
Proč je v tomto žena nenahraditelná?
Protože to tak zařídila příroda. U savců, mezi které patří i člověk, se o děti a jejich výchovu ponejvíce, nebo zcela stará jejich matka. Pozná jestli mají hlad, jsou nemocné, nebo je jim zima, či naopak horko, aniž by co řekli.
Muž je předurčen, aby je chránil před okolním nebezpečím a zajistil potravu (dostatek peněz na živobytí), nemá takové schopnosti rozeznat náladu batolete, či počátek nastupující nemoci na první pohled a není ani obdařen takovou trpělivostí jako žena.
Nesnažme se násilně změnit řád přírody, který se vytváří po miliony let, takové pokusy nemívají dobrý konec, proto nebojme se přenechat ženám úlohu, která jim byla udělena samotnou přírodou.