Jak výhodně směnit několik euro bankovek

Minimální hrubá mzda se má zvýšit z 8000 na 8500 korun českých.
Jelikož minimální mzda je v ČR v porovnání s okolními státy jedna z nejnižších, neměl by to být zásadní ekonomický problém a tento krok by mohl přispět k oživení ekonomiky a zvýšení kupní síly obyvatel s nejnižšími příjmy.

//www.mpsv.cz/cs/13833

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

Výhoda valorizace je, že výše důchodů kopíruje stav ekonomiky a zmenšuje rozdíly mezi příjmy obyvatel, čímž udržuje důležitý sociální smír.

Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.

Důchody se valorizují z důvodu

• růstu spotřebitelských cen  (inflace ) - a nazývá se cenová valorizace ( provádí se například při inflaci nad 10% , nebo začátkem roku ). Nevýhodou je, že důchod není odvozen od nominální mzdy a tudíž důchody mohou být jak nadhodnocovány, tak i podhodnocovány vůči velikosti nominální mzdy. Výhodou je určité snižování sociálních rozdílů a napětí ve společnosti díky růstu cen.


• růstu mezd - mzdová valorizace (důchody jsou stanoveny od výše nominální mzdy). Výhodou je, že více důchody odpovídají  mzdám a tedy kupní síle obyvatelstva. Nevýhoda nastane tehdy, pokud nominální mzda neodpovídá možnostem ekonomiky země.

Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)

Jednoduché a podvojné účetnictví byli nahrazeny od 1. ledna 2004 novými termíny.
Jednoduché účetnictví byl nahrazeno daňovou evidencí.
Název je odvozen od záznamu účetních případů jen na jednom účtu.
Sledují se jen výdaje a příjmy. Tedy kolik jsme skutečně přijali a vydali peněz.

Podvojné účetnictví se od výše uvedeného data nazývá jen "účetnictví".
V podvojném účetnictví je každá položka na účtu spárovaná s položkou na jiném účtu, ale na opačné straně (Má dáti nebo Dal). Např. pokud je pokladnou zaplacena dodavatelská faktura ve výši Kč 1500.-, je tato částka zaúčtována na účet pokladny na str. Dal a na účet dodavatele na str. Má dáti. Odtud název "podvojné účetnictví".
Sledují se náklady a výnosy i přesto, že jste peníze ještě neodeslali, nebo nepřijali, směrodatné je datum vystavení faktury.

Nutno býti plátcem DPH a nakupovat od plátce DPH.

1. za výrobek, který se bude dále prodávat konečnému spotřebiteli neplátci DPH, bylo zaplaceno 121 korun i s DPH
2. zjistit cenu zakoupeného výrobku bez DPH např. 100 korun
3. zjistit DPH zakoupeného výrobku např. 21 korun
4. stanovit si čistý zisk z prodeje tohoto výrobku např. 50 korun
5. stanovit cenu prodávaného vyr. bez DPH: 100 vstup bez DPH + 50 čistý zisk = 150 ká
6. stanovit DPH prodávaného vyr. 21% ze 150 korun je 31,5 korun
7. prodat výrobek i s DPH za 181,5 korun
8. odvést DPH 31,5 korun
9. požádat o navrácení DPH při zakoupení výrobku 21 korun

Výdaje:
100 + 21 + 31,5 = 152,5
100 zaklad zak.vyr + DPH + DPH odvedené FÚ = 152,5

Zisk:
181,5 - 152,5 + 21 = 50 korun
obdržená suma i s DPH - cena při zakoupení i s DPH + vrácená DPH při nákupu = 50 korun

Stát vymění 21 korun za 31,5