Jak výhodně směnit několik euro bankovek

Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.

Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.

Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.

Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.


Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

• S ručením se neunáhlete, vše si nechte řádně projít hlavou.


• Popřípadě se jděte poradit k právníkovi - dlužník nechť zaplatí sezení, ale ať není přítomen. Právníkovi předložte náležitosti týkající se ručení.


• Pokud dlužníkovi nevěříte, řekněte mu že máte strach a že ručení odmítáte.


• Zjistěte si zda dlužník bude schopen dluh splácet.


• Snažte se vyjednat výhodné podmínky pro ručitele.

Sledujte bedlivě zda dlužník dluh splácí,

• Pokud dlužník není schopen splácet dluh, je tato povinnost převedena na ručitele.


• Pokud budete plnit závazek za dlužníka, vše si nechte potvrdit, uchovávejte složenky atd. - dluh pak můžete po dlužníkovi zpětně vymáhat.


• Než začnete splácet dluh za dlužníka, vyhledejte odbornou právnickou pomoc (pokud i na Vás bude splácení dluhu příliš velké sousto).

Ženy měly při sjednávání pojištění výhodnější sazby, muži platili mnohem více.
Nyní by mělo být vše jinak a obě pohlaví by si měla být rovna (v placení záloh za pojištění).

Proč dříve ženy platily méně za pojištění?
- ženy jsou mnohem zodpovědnější
- ženy méně riskují
- ženy včas jdou k lékaři a předcházejí tak především zhoubným onemocněním

Nevýhody rovnostářství
- demotivace (člověk zodpovědný se cítí trestán za to, že žije řádně)

Pojištění by mělo vychovávat člověka k tomu, aby o sebe dbal a odměnou za to pak je, že platí menší částky.

Část dětí je rodiči, a někdy i společností vychovávána v mylné představě o tom, že stát se musí o ně starat až do jejich skonu. Přitom jim není vysvětleno, že stát tvoří občané, tedy i ON.
Stát jsi TY a tvoji sousedé.
Nechť si zkusí představit, že jeho soused se o něj má starat.
Jistě si každý uvědomí, že většina sousedů má svých starostí nad hlavu a pomoci by se asi nedočkal.
Tak je to i se státem, a proto je lépe naučit včas děti tomu, aby se o sebe dokázaly postarat samy, nespoléhaly se na jiné a neocitly se tak jednou v chudobě a bídě.