Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Krach na newyorské burze 24. října 1929


AD MOB

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932


114LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


0

Bohatý táta chudý táta - kniha | bohaty-tata-chudy-tata-kniha


Bohatý táta chudý táta - kniha Roberta T. Kiyosakiho

Jste opravdu finančně nezávislí lidé?


V knize naleznete tyto témata a myšlenky


Krysí  závod - stav, kdy je jedinec, rodina, nebo stát natolik zadlužen, že není
schopen tvořit aktiva (finanční rezervu, čistý zisk) a dostává se do začarovaného
bludného kruhu připomínajícího běh krisy v otáčejícím se bubnu až do totálního
vyčerpání a zhroucení se.

Víte, jaký je rozdíl mezi aktivy a pasivy ?

Myslíte si, že daně ve skutečnosti lidi zatěžují, nebo jim pomáhají přežít?

Pracují peníze pro Vás, nebo Vy pro peníze?

Platíte složenky hned, nebo až na poslední chvíli?

Spoléháte na to, že se o Vás postarají Vaši sousedé (tedy stát),
nebo raději spoléháte sám na sebe?

Umíte zvládat finanční rizika, nebo provádíte jen bezpečné finanční operace?

Jste zaměstnancem, který jen slepě plní příkazy, nebo raději vytváříte nové projekty a nová
pracovní místa?

Věříte tomu, že budete bohatí?

Učíte se proto, abyste získali zaměstnání v dobré firmě, nebo proto abyste dobrou
firmu jednou vlastnili?

Myslíte si, že nejlepší investice je do zvětšování Vašeho domu(pokud to není předmětem podnikání)?
Pracujete proto, abyste se učili novým věcem, nebo jen abyste získali peníze?

Kdo vytváří pracovní místa, bohatí, nebo chudí?

Umíte se rychle rozhodnout, co je pro Vás důležité a, co je nepodstatné?

Ovládají peníze Vaše pocity a tedy i duši?

Věříte, že bankovky mají skutečně hodnotu, která je na nich vytištěna,
nebo chápate, že druhý den může mít tato bankovka jen cenu papiru, ze kterého
je vyrobena a nic si za ní nekoupíte?

Co je pro Vás nejcenější, síla, peníze, nebo sebepoznání?

Inteligentní člověk zaměstnává lidi, kteří jsou chytřejší než on.

Bohatí lidé si kupují luxus až, jako poslední, chudí a střední vrstva chce mít
luxus zakoupen, co nejdříve, aby vypadali, jako boháči.

Peníze vytvářejí bohatí, ne chudí.

Zaměstnanci pracují jen tolik, aby nepřišli o práci.

Zaměstnavatel platí jen tolik, aby zaměstnanec neutekl.

Víte, že z 10 nově založených společností, 9 do 5 let zanikne?
45

Všichni lidé jsou si rovni? | vsichni-lide-jsou-si-rovni


Po dlouhém vývoji států a civilizace se došlo v některých zemích k závěru, že jen svobodný člověk může plně prokázat své vlastnosti a schopnosti a dle toho najít společenské uplatnění což má kladný vliv na ekonomickou prosperitu země. Z toho vzešlo, že v právním státu se nesmí beztrestně někoho násilím omezovat, či nutit do něčeho, co je proti jeho vůli.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.


69

DPH mýty a skutečnost | dph-myty-a-skutecnost


Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.

Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.

Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.

Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.
101

Ručitel půjčky rizika a nebezpečí | rucitel-pujcky-rizika-a-nebezpeci



  • S ručením se neunáhlete, vše si nechte řádně projít hlavou.

  • Popřípadě se jděte poradit k právníkovi - dlužník nechť zaplatí sezení, ale ať není přítomen. Právníkovi předložte náležitosti týkající se ručení.

  • Pokud dlužníkovi nevěříte, řekněte mu že máte strach a že ručení odmítáte.

  • Zjistěte si zda dlužník bude schopen dluh splácet.

  • Snažte se vyjednat výhodné podmínky pro ručitele.

  • Sledujte bedlivě zda dlužník dluh splácí,
  • Pokud dlužník není schopen splácet dluh, je tato povinnost převedena na ručitele.

  • Pokud budete plnit závazek za dlužníka, vše si nechte potvrdit, uchovávejte složenky atd. - dluh pak můžete po dlužníkovi zpětně vymáhat.

  • Než začnete splácet dluh za dlužníka, vyhledejte odbornou právnickou pomoc (pokud i na Vás bude splácení dluhu příliš velké sousto).







7

Co se v mládí naučíš | co-se-v-mladi-naucis


Jak se vyučit finanční gramotnosti?
Možná i Vám se přihodil podobný příběh. Řekli jste, tati, mami kup mi tuto hračku. A rodiče odpověděli "kup si jí sám". Když já nemám peníze. Tak si je vydělej. A stanovili přiměřený druh činnosti a, co za to. A tak jsme myli nádobí, uklízeli, pomáhali až jsme od rodičů dostali potřebnou částku. Najednou už to nebyla hračka za nějaký zelený papírek s nápisem 100 korun, ale měsíc práce, která nás příliš nebavila. Jako děti jsme si začali uvědomovat, že nic není zadarmo, ale že člověk se musí přičinit, aby si něco mohl pořídit a tak nějak podvědomě si i vážit, toho, co pro nás rodiče dělají, ale taky hledat cesty, jak si vydělat víc, jak u rodičů mytím nádobí a hlavně rychleji. Základy finanční gramotnosti byly položeny.


Editace: 2012-10-31 22:36:54
Počet článků v kategorii: 114
Url:krach-na-newyorske-burze-24-rijna-1929

AD
11 Share
Share
Tweet