Krach na newyorské burze 24. října 1929
AD MOB
- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Jak se pan prezident Václav Klaus při návštěvě Chile nechtěně stal největším hitem na youtube.com aneb, jak se točí úspěšné video.
V momentě kdy začala tisková konference , si pan prezident prohlížel pero určené k podpisu smlouvy a v nenadálém okamžiku zahájení konference zareagoval tak, že si pero dal do kapsy saka, což neušlo pozornosti reportérů a nejsledovanější video je na světě.
Co by se stalo, kdyby pan prezident pero vrátil zpět do pouzdra? Možná bychom viděli video s názvem "Český prezident si musel na podpis smlouvy přivézt vlastní pero". Inu není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
V momentě kdy začala tisková konference , si pan prezident prohlížel pero určené k podpisu smlouvy a v nenadálém okamžiku zahájení konference zareagoval tak, že si pero dal do kapsy saka, což neušlo pozornosti reportérů a nejsledovanější video je na světě.
Co by se stalo, kdyby pan prezident pero vrátil zpět do pouzdra? Možná bychom viděli video s názvem "Český prezident si musel na podpis smlouvy přivézt vlastní pero". Inu není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
Zelená linka: 800 123 003
Ústecký kraj: Krizová nonstop linka: 800 876 011
Český červený kříž:
- přispět je možné zasláním DMS ve tvaru DMS CCK na tel. číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 Kč, Červený kříž obdrží 27 Kč)
- nebo libovolnou částkou na sbírkové konto na pomoc lidem zasaženým povodněmi - 222885/5500, variabilní symbol 111
- daňové zvýhodnění info a formulář
Armáda spásy v České republice:
- DMS ve tvaru DMS ARMADASPASY na číslo tel. číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 Kč, z nichž AS obdrží 27 Kč)
-nebo zašlete částku na účet 475335453/0300, variabilní symbol 222.
Člověk v tísni:
- povodňové konto na pomoc lidem zasaženým záplavami SOS Povodně 2013 má číslo - 72027202/0300
- DMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na číslo 87 777
Ústecký kraj: Krizová nonstop linka: 800 876 011
Zaslání daru na pomoc postiženým
Český červený kříž:
- přispět je možné zasláním DMS ve tvaru DMS CCK na tel. číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 Kč, Červený kříž obdrží 27 Kč)
- nebo libovolnou částkou na sbírkové konto na pomoc lidem zasaženým povodněmi - 222885/5500, variabilní symbol 111
- daňové zvýhodnění info a formulář
Armáda spásy v České republice:
- DMS ve tvaru DMS ARMADASPASY na číslo tel. číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 Kč, z nichž AS obdrží 27 Kč)
-nebo zašlete částku na účet 475335453/0300, variabilní symbol 222.
Člověk v tísni:
- povodňové konto na pomoc lidem zasaženým záplavami SOS Povodně 2013 má číslo - 72027202/0300
online formulář pro odeslání finančního daru
- DMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na číslo 87 777
Čísla účtů - Bankovní spojení - okresní správy ČSSZ:
//www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/
Na odkaze najdete i výši záloh pojištění OSVČ
//www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-osvc.htm#17
Zdravotní pojišťovny
https://www.firmy.cz/Banky-a-financni-sluzby/Pojistovaci-sluzby/Zdravotni-pojistovny/
Sociální (důchodové) 2 588
https://www.cssz.cz/web/cz/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni
Zdravotní pojištění 2 393
https://www.rbp213.cz/cs/platci/a-32/ (213 Revírní bratrská pokladna/pojišťovna)
Nemocenské 147
https://www.cssz.cz/web/cz/-/minimalni-platba-pojistneho-na-nemocenske-pojisteni-bude-od-ledna-cinit-147-kc
Placení pojistného od ledna 2021 v nižší výši, než je nově stanovené minimum, by znamenalo zánik účasti na nemocenském pojištění.
//www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/
Na odkaze najdete i výši záloh pojištění OSVČ
//www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-osvc.htm#17
Zdravotní pojišťovny
https://www.firmy.cz/Banky-a-financni-sluzby/Pojistovaci-sluzby/Zdravotni-pojistovny/
Minimální platba záloh pojištění OSVČ - hlavní činnost - rok 2021 - údaje z počátku roku, je třeba sledovat vládní úpravy v průběhu roku
Sociální (důchodové) 2 588
https://www.cssz.cz/web/cz/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni
Zdravotní pojištění 2 393
https://www.rbp213.cz/cs/platci/a-32/ (213 Revírní bratrská pokladna/pojišťovna)
Nemocenské 147
https://www.cssz.cz/web/cz/-/minimalni-platba-pojistneho-na-nemocenske-pojisteni-bude-od-ledna-cinit-147-kc
Placení pojistného od ledna 2021 v nižší výši, než je nově stanovené minimum, by znamenalo zánik účasti na nemocenském pojištění.
Vývoj záloh zdravotního pojištění
OBDOBÍ PLATNOSTI | MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD V KČ | MINIMÁLNÍ MĚSÍČNÍ ZÁLOHA V KČ |
---|---|---|
01.01.2020 | 17 417,50 | 2 352 |
01.01.2019 - 31.12.2019 | 16 349,50 | 2 208 |
01.01.2018 - 31.12.2018 | 14 989,50 | 2 024 |
01.01.2017 – 31.12.2017 | 14 116 | 1 906 |
01.01.2016 – 31.12.2016 | 13 503 | 1 823 |
01.01.2015 - 31.12.2015 | 13 305,50 | 1 797 |
01.01.2014 – 31.12.2014 | 13 503 | 1 752 |
01.01.2013 – 31.12.2013 | 12 942 | 1 748 |
01.01.2012 – 31.12.2012 | 12 568,50 | 1 697 |
01.01.2011 – 31.12.2011 | 12 370 | 1 670 |
Vývoj záloh důchodové pojištění
Rok | Min. záloha (Kč) |
---|---|
1.1.2021 | 2 588 |
2020 | 2 544 |
2019 | 2 388 |
2018 | 2 189 |
2017 | 2 061 |
2016 | 1 972 |
2015 | 1 943 |
2014 | 1 894 |
2013 | 1 890 |
2012 | 1 836 |
2011 | 1 807 |
Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Editace: 2012-10-31 22:36:54
Počet článků v kategorii: 115
Url:krach-na-newyorske-burze-24-rijna-1929
AD