Problém s tiskem peněz tisknutí peněz a ekonomika
Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku
- Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
- Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
- Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty),
ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
- Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
- Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:
Majitel (stát) má dům, který může prodat.Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.
Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.
Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.
Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.
Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jsou lidé, kteří si stojí za názorem, že pokud by všichni lidé měli vysoké IQ (nejlépe stejné hodnoty), tak svět bude bez problémů a soužití těchto lidí bude ideální, plné lásky, porozumění, spolupráce a soucitu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Pokud jste včas nezaplatili inkaso - SIPO do doby splatnosti, tak Vám jej pravděpodobně již pošta nevezme k úhradě, ale budete si muset počkat na upomínku, která přijde zhruba za 15 dnů od data splatnosti, ale rozhodně zajděte na poštu a tam se poraďte - zákony se stále mění.
Upomínku pečlivě zkontrolujte zda jsou tam všechny položky uvedeny tak, jako na originále, který jste nezaplatili včas.
Pokud nějaká položka chybí, například platba za elektřinu, či plyn, neváhejte a zaplaťte částku na pobočce firmy, které částku dlužíte, tam by Vám měli poradit jak postupovat, aby bylo vše v pořádku uhrazeno.
Upomínku pečlivě zkontrolujte zda jsou tam všechny položky uvedeny tak, jako na originále, který jste nezaplatili včas.
Pokud nějaká položka chybí, například platba za elektřinu, či plyn, neváhejte a zaplaťte částku na pobočce firmy, které částku dlužíte, tam by Vám měli poradit jak postupovat, aby bylo vše v pořádku uhrazeno.
Lobbování je tak staré, jako snad lidstvo samo a jeho přenesený význam je "pokus o prosazení vlastních, či skupinových zájmů pomocí osob podílejících se na řízení společenství, nebo státu".
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.
Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.
Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.
Výhoda valorizace je, že výše důchodů kopíruje stav ekonomiky a zmenšuje rozdíly mezi příjmy obyvatel, čímž udržuje důležitý sociální smír.
Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.
Důchody se valorizují z důvodu
Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)
Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.
Důchody se valorizují z důvodu
- růstu spotřebitelských cen (inflace ) - a nazývá se cenová valorizace ( provádí se například při inflaci nad 10% , nebo začátkem roku ). Nevýhodou je, že důchod není odvozen od nominální mzdy a tudíž důchody mohou být jak nadhodnocovány, tak i podhodnocovány vůči velikosti nominální mzdy. Výhodou je určité snižování sociálních rozdílů a napětí ve společnosti díky růstu cen.
- růstu mezd - mzdová valorizace (důchody jsou stanoveny od výše nominální mzdy). Výhodou je, že více důchody odpovídají mzdám a tedy kupní síle obyvatelstva. Nevýhoda nastane tehdy, pokud nominální mzda neodpovídá možnostem ekonomiky země.
Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)
Editace: 16.3.2021 - 10:59
Počet článků v kategorii: 115
Url:problem-s-tiskem-penez-tisknuti-penez-a-ekonomika