Nejdůležitější druhy pojištění

Nejdokonalejší zákony jsou takové, které jsou v souladu s řádem přírody a celého Vesmíru.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.

Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.

Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.

Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.

Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.

Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

Ženy měly při sjednávání pojištění výhodnější sazby, muži platili mnohem více.
Nyní by mělo být vše jinak a obě pohlaví by si měla být rovna (v placení záloh za pojištění).

Proč dříve ženy platily méně za pojištění?
- ženy jsou mnohem zodpovědnější
- ženy méně riskují
- ženy včas jdou k lékaři a předcházejí tak především zhoubným onemocněním

Nevýhody rovnostářství
- demotivace (člověk zodpovědný se cítí trestán za to, že žije řádně)

Pojištění by mělo vychovávat člověka k tomu, aby o sebe dbal a odměnou za to pak je, že platí menší částky.

Minimální mzda je dolní hranice příjmu v jakémkoliv povolání. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře je povinen jí poskytovat zaměstnanci za práci.

Účel (výhody) minimální mzdy
- motivovat občany, aby si hledali zaměstnání a nepobírali jen sociální dávky
- měla by napomoci zabránit zotročení zaměstnanců, kteří by jinak nepobírali téměř žádný plat

Nevýhody minimální mzdy
- zaměstnavatelé, po zvýšení minimální mzdy, se snaží propustit ty zaměstnance, kteří se jim již nevyplatí zaměstnávat (např. automatizací jednoduchých úkonů - výkup láhví atd.)
- ohrožení jsou paradoxně lidé s nejnižšími platy viz bod uvedený výše
- riziko zvýšení nezaměstnanosti zejména u nekvalifikovaných pracovníků a tím zátěž pro sociální systém
- někteří lidé (brigádníci) jsou ochotni pracovat i za nižší než minimální mzdu, ale nemohou, protože je zaměstnavatel nemůže zaplatit