Zelená linka: 800 123 003

Ústecký kraj: Krizová nonstop linka: 800 876 011

Zaslání daru na pomoc postiženým

Český červený kříž:
- přispět je možné zasláním DMS ve tvaru DMS CCK na tel. číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 Kč, Červený kříž obdrží 27 Kč)
- nebo libovolnou částkou na sbírkové konto na pomoc lidem zasaženým povodněmi - 222885/5500, variabilní symbol 111
- daňové zvýhodnění info a formulář

Armáda spásy v České republice:
- DMS ve tvaru DMS ARMADASPASY na číslo tel. číslo 87 777 (cena jedné DMS je 30 Kč, z nichž AS obdrží 27 Kč)
-nebo zašlete částku na účet 475335453/0300, variabilní symbol 222.

Člověk v tísni:
- povodňové konto na pomoc lidem zasaženým záplavami SOS Povodně 2013 má číslo - 72027202/0300

online formulář pro odeslání finančního daru

- DMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na číslo 87 777

Tabulka rozdílu mezi EU a Čínou - proč jedna ekonomika roste a druhá ztrácí

Položka	Čína	EU
Dotace	NE, co si půjčíš, musíš vrátit (každý si rozmyslí jestli udělá chodník za 10 milionů, když jej může udělat za 10 tisíc)	ANO - deformace trhu
Tržní hospodářství	ANO, vyráběj to, co prodáš	ANO, ale pokus o řízení kolik energie se může vyrobit a z čeho, kolik cukrové řepy atd. což snadno vede k projektům, jako solární farmy v ČR
Zadlužení	Přebytek	Zadlužení
Rozpočet	Přebytkový	Většinou deficitní
Stávkovat	Zapovězeno	Možno
Investice v zahraničí	Hlavně Afrika - nerostné bohatství - max. zisk	Nerozhodnost
Pracovní doba	Pokud je šéf v práci	V podnicích 8 hodin, živnostník 12 až 16 hodin denně

Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz a stát je nechá natisknout. Tak to jde stále dokola.

Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.

Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)

Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty

Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)

V průběhu roku se ceny mění dle druhu zboží a sezóny,
ale v globále jsou ceny nejvyšší před Vánočními svátky.
Ani těsně po Vánocích nelze očekávat výrazné snížení
cen.
V lednu začínají pak slevy, ale lidé si na to zvykli, takže
hranice se stále posouvá.
V roce 2013 bylo proto nutné vyčkat až do 20. ledna.
Kolem tohoto data je pak nejlevnější elektronika, domácí
spotřebiče, hračky, zimní obuv a oblečení již jde taky s
cenami dolů.
Naopak v tomto období budou na vrcholu ceny za paliva
(dřevo, uhlí, štěpka atd.) a topidla (kotle, krbová kamna).

Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.

I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.

Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.

Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.