Demokracie je založena na závisti
AD MOB
Jeden moudrý citát říká, že "Demokracie je založena na závisti a politici jsou vzorkem společnosti.".
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.
V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.
V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.
113LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Aktiva vytvářejí zisk, pasiva jsou prostředky za něž byla aktiva pořízena.
Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).
Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.
Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.
Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).
Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.
Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.
Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.
Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.
Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.
Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.
Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.
Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.
Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.
Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Úmrtnost u kojenců ve středověku byla takové, že téměř každý druhý se nedožil jednoho roku.
U populace, která prošla všemi nástrahami až do dospělosti, byla pak průměrná délka života kolem 40 let.
Jen zhruba 10% obyvatel se pak dožilo 60 a více let.
Mor - morové epidemie měly na svědomí úmrtí 30% až 50% obyvatel v zasažené oblasti.
Nicméně porodnost byla tak vysoká, že byla schopna zacelit i tyto rány a zabránit vymření celých národů.
Avšak ti co přežili všechny nástrahy tehdejší života, byli v průměru odolnější než současná populace.
Jak tedy zlepšit zdravotní stav populace?
V budoucnu bude velmi důležité určit dle DNA, jak bude jedinec vypadat v dospělosti, ale nejen to.
Bude možné stále přesněji určit, jakými vadami, poruchami, nemocemi bude trpět a tím i jakou šanci bude mít na přežití a to i bez jeho početí, jen z DNA rodičů. Ale i v tom bude mít vždy poslední slovo příroda, protože nikdo nebude schopen přesně předpovědět, jaké nové nemoci (bakterie, viry) vzniknou v příštích letech a jestli je i tak pečlivě vybraný jedinec zvládne.
U populace, která prošla všemi nástrahami až do dospělosti, byla pak průměrná délka života kolem 40 let.
Jen zhruba 10% obyvatel se pak dožilo 60 a více let.
Mor - morové epidemie měly na svědomí úmrtí 30% až 50% obyvatel v zasažené oblasti.
Nicméně porodnost byla tak vysoká, že byla schopna zacelit i tyto rány a zabránit vymření celých národů.
Avšak ti co přežili všechny nástrahy tehdejší života, byli v průměru odolnější než současná populace.
Jak tedy zlepšit zdravotní stav populace?
V budoucnu bude velmi důležité určit dle DNA, jak bude jedinec vypadat v dospělosti, ale nejen to.
Bude možné stále přesněji určit, jakými vadami, poruchami, nemocemi bude trpět a tím i jakou šanci bude mít na přežití a to i bez jeho početí, jen z DNA rodičů. Ale i v tom bude mít vždy poslední slovo příroda, protože nikdo nebude schopen přesně předpovědět, jaké nové nemoci (bakterie, viry) vzniknou v příštích letech a jestli je i tak pečlivě vybraný jedinec zvládne.
Editace: 2013-05-30 09:26:13
Počet článků v kategorii: 113
Url:demokracie-je-zalozena-na-zavisti
AD
