Pan prezident a pero
AD MOB
Jak se pan prezident Václav Klaus při návštěvě Chile nechtěně stal největším hitem na youtube.com aneb, jak se točí úspěšné video.
V momentě kdy začala tisková konference , si pan prezident prohlížel pero určené k podpisu smlouvy a v nenadálém okamžiku zahájení konference zareagoval tak, že si pero dal do kapsy saka, což neušlo pozornosti reportérů a nejsledovanější video je na světě.
Co by se stalo, kdyby pan prezident pero vrátil zpět do pouzdra? Možná bychom viděli video s názvem "Český prezident si musel na podpis smlouvy přivézt vlastní pero". Inu není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
V momentě kdy začala tisková konference , si pan prezident prohlížel pero určené k podpisu smlouvy a v nenadálém okamžiku zahájení konference zareagoval tak, že si pero dal do kapsy saka, což neušlo pozornosti reportérů a nejsledovanější video je na světě.
Co by se stalo, kdyby pan prezident pero vrátil zpět do pouzdra? Možná bychom viděli video s názvem "Český prezident si musel na podpis smlouvy přivézt vlastní pero". Inu není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
114LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Pozor, výše záloh bude upravena po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017 a může se změnit např. s výší minimální mzdy a podobně.
Zdravotní pojištění:
minimální záloha na pojistném činí 2 024 Kč
Zálohy na zdravotní pojištění naleznete u své zdravotní pojišťovny
//www.rbp-zp.cz/pro-platce/osvc/
Minimální záloha na sociální pojištění:
2 189 Kč
Minimální nemocenské pojištění:
115 Kč
//www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/
Zdravotní pojištění:
minimální záloha na pojistném činí 2 024 Kč
Zálohy na zdravotní pojištění naleznete u své zdravotní pojišťovny
//www.rbp-zp.cz/pro-platce/osvc/
Minimální záloha na sociální pojištění:
2 189 Kč
Minimální nemocenské pojištění:
115 Kč
//www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/
Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
RVHP zkratka pro Radu vzájemné hospodářské pomoci států bývalého socialistického bloku, Sovětského svazu a jeho satelitů.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.
Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Zadejte Vaše příjmení do odkazu níže a stránka Vám zobrazí mapu s graficky vyznačenou hustotou výskytu a také počet v ČR.
Hustota výskytu příjmení v ČR
Hustota výskytu příjmení v ČR
Editace: 2012-08-18 08:10:37
Počet článků v kategorii: 114
Url:pan-prezident-a-pero
AD
