Všichni lidé jsou si rovni?

Několik faktů o sebevraždách v České republice.
- nejnižší počet v roce 2007
- nejvyšší v letech před druhou světovou válkou
- po druhé světové válce kulminace v 1968 až 1973
- muži páchají sebevraždy asi 5x častěji než ženy
- počet sebevražd vrcholí před válkami
- ve válečných letech počet sebevražd klesá
- nejčastější je dobrovolná smrt oběšením
- nejvíce sebevražd připadá na pondělí, pak počet klesá a v sobotu je nejnižší v neděli o něco vyšší
- nejvíce sebevražd je v jarních měsících, nejméně pak v prosinci
- období Vánoc je mírně podprůměrné
- 1.leden bývá statisticky nadprůměrný

Jak sebevraždám předcházet?
- udržovat si dobrou náladu a optimismus, mozek potřebuje endorfin, ten vytváří pocit štěstí.
Endorfin se uvolňuje pokud jsme udělali něco důležitého pro své přežití. Dále po svalové námaze, po příjemných aktivitách.
Je dobré mít svého koníčka. Někdo sbírá známky, pěstuje květiny, domácí zvířectvo.
Jiný si zajde do kostela, nebo na partičku mariáše.
Deprese je nutno podchytit hned na počátku a rozchodit je, jít se projít, projet na kole, provádět namáhavou činnost, aby si mozek nenavykl na tento stav, jako na nějakou normu. To je pak cesta do pekel, ze které je velmi obtížné se vrátit zpět.

Záleží na tarifu a mnoha dalších okolnostech, ale
ve vysokém tarifu s jističi 3 x 16 A se cena za 1 kWh kilowatthodinu pohybuje
kolem 5 korun českých = 0,18 euro.

Minimální hrubá mzda se má zvýšit z 8000 na 8500 korun českých.
Jelikož minimální mzda je v ČR v porovnání s okolními státy jedna z nejnižších, neměl by to být zásadní ekonomický problém a tento krok by mohl přispět k oživení ekonomiky a zvýšení kupní síly obyvatel s nejnižšími příjmy.

//www.mpsv.cz/cs/13833

V současnosti (rok 2011) již stále silněji zaznívají hlasy, že děti se ve škole sice naučí psát, číst a počítat, ale neučí se přežít ve finančním světě.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.

Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.

Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000

Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy