Všichni lidé jsou si rovni?

Outsourcing je předání některých prací na projektu jiným podpůrným firmám za účelem snížení nákladů.
Například firma A vyhraje výběrové řízení s tím, že projekt provede za 10 milionů, ale protože by projekt za takovou částku nedokázali provést, tak jej, nebo určitou část předají firmě, která se vleze do rozpočtu.
Výhody:
Na určité práce si najme firma specialisty v oboru, které sama nemá.
Nevýhody:
Firmy si předávají dílo, jako horký brambor a nakonec ve výsledku zákazník dostane špatně odvedenou práci namísto kvality, kterou očekával od původní firmy.

Nezaměňujte s offshoringem
Offshoring znamená přesun výroby do zahraničí. V zahraničí pak tuto výrobu může provádět mateřská firma, nebo zcela jiná firma.

Výdaje paušálem se vyplatí, pokud je zisk skutečně mnohem vyšší, než výdaje. Je třeba vše promyslet.
Například:
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 60 000 (60%)
Vhodné pro uplatnění výdajů paušálem.

Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 110 000 (110%)
Nevhodný poměr pro výdaje paušálem, protože musíte
přiznat ke zdanění 40 000, i přesto, že jste se v tomto roce
zadlužili.

https://youtu.be/y0A3k3qnyuk

Aktiva vytvářejí zisk, pasiva jsou prostředky za něž byla aktiva pořízena.

Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).

Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.

Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.

Tabulka rozdílu mezi EU a Čínou - proč jedna ekonomika roste a druhá ztrácí

Položka	Čína	EU
Dotace	NE, co si půjčíš, musíš vrátit (každý si rozmyslí jestli udělá chodník za 10 milionů, když jej může udělat za 10 tisíc)	ANO - deformace trhu
Tržní hospodářství	ANO, vyráběj to, co prodáš	ANO, ale pokus o řízení kolik energie se může vyrobit a z čeho, kolik cukrové řepy atd. což snadno vede k projektům, jako solární farmy v ČR
Zadlužení	Přebytek	Zadlužení
Rozpočet	Přebytkový	Většinou deficitní
Stávkovat	Zapovězeno	Možno
Investice v zahraničí	Hlavně Afrika - nerostné bohatství - max. zisk	Nerozhodnost
Pracovní doba	Pokud je šéf v práci	V podnicích 8 hodin, živnostník 12 až 16 hodin denně

Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku

• Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
  
• Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
  
• Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty), ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
  
• Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
  
• Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
  Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
  Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
  V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
  

---

Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:

Majitel (stát) má dům, který může prodat.
Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.

---

Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.

---

Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.

Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.

---

Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.