Příjmy a výnosy jaký je mezi nimi rozdíl?

V zásadě lze problém použití zlata jako platidla při běžném nakupování, nebo výplatě mezd shrnout takto.
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)


Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".

Co to byla tzv. jednotka v JZD?
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.

Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.

Odkaz na stránky - Výpočet a výplata důchodu

Na stránkách naleznete:

• Výpočtový a vyměřovací základ


• Rozhodné období


• Redukce osobního vyměřovacího základu


• Vyloučené doby


• Výplata důchodu


• Výplata důchodu v případech, kdy příjemcem důchodu je jiná osoba, než oprávněný

Pokuta za špatné hospodaření s půdou - její odplavování a erozi může dosáhnout 4 000 euro, 1 000 000 korun v roce 2017.
Sedláci musí řešit nejeden problém. Hnojení chlévskou mrvou je možné jen v určité období v roce, jinak také hrozí sankce, ale chov skotu již není tak intenzivní, jako za minulého režimu, takže většina sklizně končí mimo farmu a není z čeho tvořit přírodní hnojivo.
Jak tedy vrátit uhlík zpět půdě, aby z ní nevznikla poušť?

• 
  Jestliže z polí sebereme - sklidíme ročně miliony tun uhlíku, je třeba toto množství zase poctivě vrátit zpět, abychom nemuseli spoléhat jen na chemikálie


• Někteří sedláci na polích náchylných na odplavení půdy zakládají sady, pěstují rostliny, které lépe pokrývají - zpevňují povrch půdy, nebo aspoň zaorávají slámu po sklizni



• Naši předci proti erozi půdy účinně používali mezí a půda, která byla splavena, odváželi zpět.


• Meze byly většinou po vrstevnicích, takže kopce připomínaly terasy



• Řeky byly plné meandrů a pravidelně na jaře při záplavách zúrodňovaly půdu humusem splaveným z okolních lesů - půda byla vlhčí, teploty vzduchu nižší

Naši předci vraceli uhlík zpět tak, že vše co z pole sklidili odvezli zpět na pole formou chlévské mrvy a kompostu.
Odplavení humusu z poli je velmi rychlé, ale jeho vytvoření trvá v přírodě tisíce let.


//www.okhelp.cz/uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust/

Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.

Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.

Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.