Příjmy a výnosy jaký je mezi nimi rozdíl?

Zadejte Vaše příjmení do odkazu níže a stránka Vám zobrazí mapu s graficky vyznačenou hustotou výskytu a také počet v ČR.

Hustota výskytu příjmení v ČR

Nekupujte vše co si myslíte, že potřebujete, ale jen to co potřebujete nezbytně!
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.

Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.

Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.

Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.

Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci zaměstnanci.

Minimální mzda v roce 2011

48,10 Kč/hod
8000 Kč/měsíc při týdenní pracovní době 40 hodin

Pokuta za špatné hospodaření s půdou - její odplavování a erozi může dosáhnout 4 000 euro, 1 000 000 korun v roce 2017.
Sedláci musí řešit nejeden problém. Hnojení chlévskou mrvou je možné jen v určité období v roce, jinak také hrozí sankce, ale chov skotu již není tak intenzivní, jako za minulého režimu, takže většina sklizně končí mimo farmu a není z čeho tvořit přírodní hnojivo.
Jak tedy vrátit uhlík zpět půdě, aby z ní nevznikla poušť?

• 
  Jestliže z polí sebereme - sklidíme ročně miliony tun uhlíku, je třeba toto množství zase poctivě vrátit zpět, abychom nemuseli spoléhat jen na chemikálie


• Někteří sedláci na polích náchylných na odplavení půdy zakládají sady, pěstují rostliny, které lépe pokrývají - zpevňují povrch půdy, nebo aspoň zaorávají slámu po sklizni



• Naši předci proti erozi půdy účinně používali mezí a půda, která byla splavena, odváželi zpět.


• Meze byly většinou po vrstevnicích, takže kopce připomínaly terasy



• Řeky byly plné meandrů a pravidelně na jaře při záplavách zúrodňovaly půdu humusem splaveným z okolních lesů - půda byla vlhčí, teploty vzduchu nižší

Naši předci vraceli uhlík zpět tak, že vše co z pole sklidili odvezli zpět na pole formou chlévské mrvy a kompostu.
Odplavení humusu z poli je velmi rychlé, ale jeho vytvoření trvá v přírodě tisíce let.


//www.okhelp.cz/uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust/