Jak vypočítat cenu za spotřebu a kolik kilowatt má 1 kubík zemního plynu
1 kubík zemního plynu = 1 metr 3 (kubický) = 1 000 litrů = 10,62 kWh (údaj je přibližný, liší se dle dodavatele a kvality zemního plynu)

Jak vypočítat cenu za spotřebu plynu v KATEGORII DOMÁCNOST A MALOODBĚRATEL
Stáhnu ceník od společnosti jíž chci, či jsem zákazníkem (na faktuře by mělo být její jméno vyznačeno, pokud již jsme zákazníkem), nebo požádám přímo na stránce společnosti o pomoc - solidní společnost má online operátora, který mi pošle můj aktuální ceník, či ceník za určité období, přímo přes chatovací-komunikační okénko viz obrázek.
Příklad s ceníkem a odběrem 10m3 měsíčně 120m3 ročně - Innogy Energie s.r.o.:
- stáhnu si aktuální CENÍK PLYN STANDARD V KATEGORII DOMÁCNOST A MALOODBĚRATEL pro zákazníky společnosti innogy Energie, s.r.o., jejichž plynové zařízení je připojeno k distribuční soustavě GasNet, s.r.o.,
- vypočítám, kolik kilowatt jsem spotřeboval / spotřebuji: odečtu stav plynoměru v kubících za určité období (rok) a vynásobím počtem kilowatt na kubík, který společnost deklaruje v ceníku
120m3 x 10,62 kW = 1 274,4 kW (roční spotřeba plynu)
- v ceníku si vyberu řádek dle spotřeby za určité období v kilowattech a je to hned první řádek (Roční odběr v odběrném místě) vařím do 1 890 kW/rok (jelikož mám spotřebu menší a to 1 274,4 kW, tak se vlezu do této kategorie )
- pak již snadno zjistím: celkové konečné ceny s DPH
- součet cen za odebraný a distribuovaný plyn
- součet stálých měsíčních platů
- součet cen za kapacitu
Na obrázku je ukázka ceníku společností Innogy - produkt Standart ze dne 22.2.2021

115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Dumping je prodej zboží za hranice státu za cenu mnohem nižší, než je u konkurence s cílem tuto konkurenci potlačit, nebo odkoupit její výrobní závod.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku
- Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
- Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
- Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty),
ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
- Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
- Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:
Majitel (stát) má dům, který může prodat.Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.
Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.
Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.
Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.
Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.
- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
Všeobecné info
- DPH je nepřímá daň, platíme jí nepřímo při nákupu, placení služeb, prodeje výrobků a pod.
- Plátce DPH je ten, pro kterého vznikla povinnost platit DPH (po překročení určitého obratu), nebo se registruje dobrovolně.
- Plátce DPH k hodnotě svých produktů připočítává DPH a odvádí jí FÚ - daňová povinnost.
- Plátce DPH si z nakoupených služeb, produktů (zboží) může nárokovat DPH od FÚ - nárok na odpočet.
- Produkt - služby, výrobky, materiál - to co nabízíme k prodeji.
- Sazba DPH - určitý produkt spadá do jeho sazby DPH, která může být např. Základní sazba 21%, první snížená 15%, druhá snížená 10%.
- Kontrolní hlášení DPH - podávají všichni plátci DPH v České republice včetně zahraničních subjektů. Hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně měsíčně, nebo čtvrtletně - každý si musí ověřit dle stávajících nařízení.
- Reverse charge (tzv. "obrácené zdanění") - laicky: DPH odvádí zákazník.
- Zdaňovací období
- Kalendářní měsíc (výjimečně čtvrtletí), za které vykazujeme daňovou povinnost, nároky na odpočet a další plnění spadající do tohoto období.
Podáváme daňové přiznání, kontrolní hlášení, popř. i souhrnné hlášení do 25. dne následujícího měsíce.
Máme-li daňovou povinnost, hradíme daň také do 25. dne následujícího měsíce.
Příklad prodávajícího:
Jak vypočítat cenu produktu, abych neprodělal
Jestliže chceme za produkt 100 korun při sazbě DPH 21%, musíme jej prodat za 121 korun, tedy i s DPH, abychom DPH neodváděli / neplatili ze svého.
Naopak, při nákupu produktů si ohlídat:
Nutno býti plátcem DPH a nakupovat od plátce DPH, aby bylo možno využít nárok na odpočet DPH.
Ve speciálních případech (reverse charge) DPH musí odvést ten, co platí za produkt.
Kupující může požádat o vrácení DPH - nárok na odpočet, kterou zaplatil při nákupu výrobku...
Plátci DPH mají při splnění zákonných podmínek nárok na odpočet daně, kterou zaplatili při nákupu produktu. Hodnota daně jim bude vrácena.
Příklad kupujícího, který bude produkt dále prodávat koncovému zákazníku - plátci, či neplátci DPH
- za výrobek, který se bude dále prodávat konečnému spotřebiteli neplátci DPH, bylo zaplaceno 121 korun i s DPH. Sazba DPH činí 21% ze základu daně
- tedy Celková částka je 121 z toho 21 tvoří DPH
- zjistit Základ daně výrobku bez DPH tedy: 121 - 21 = 100 korun
- stanovit si čistý zisk z prodeje tohoto výrobku např. 50 korun
- stanovit cenu prodávaného vyr. bez DPH: 100 vstup bez DPH + 50 čistý zisk = 150 ká
- stanovit DPH prodávaného vyr. 21% ze 150 korun je 31,5 korun
- prodat výrobek i s DPH za 181,5 korun
- odvést DPH 31,5 korun
- požádat o navrácení 21 korun DPH při zakoupení vstupního produktu
Výdaje:
100 + 21 + 31,5 = 152,5
100 zaklad zak.vyr + DPH + DPH odvedené FÚ = 152,5
Zisk:
181,5 - 152,5 + 21 = 50 korun
obdržená suma i s DPH - cena při zakoupení i s DPH + vrácená DPH při nákupu = 50 korun
Stát vymění 21 korun za 31,5 a nyní už má v kase 31,5
Čím více prodejů se zvýšenou přidanou hodnotou, tím lépe pro státní pokladnu.
RVHP zkratka pro Radu vzájemné hospodářské pomoci států bývalého socialistického bloku, Sovětského svazu a jeho satelitů.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.
Editace: 23.2.2021 - 09:10
Počet článků v kategorii: 115
Url:kolik-kilowatt-ma-1-kubik-zemniho-plynu