Daně - proč je platíme?
AD MOB
Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
114LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Pohádka o království s tržním hospodářstvím a o demokracii s centrálně řízenou ekonomikou.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.
V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.
V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.
Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.
V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.
V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.
V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.
Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.
V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.
Jsou lidé, kteří si stojí za názorem, že pokud by všichni lidé měli vysoké IQ (nejlépe stejné hodnoty), tak svět bude bez problémů a soužití těchto lidí bude ideální, plné lásky, porozumění, spolupráce a soucitu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Výdaje paušálem se vyplatí, pokud je zisk skutečně mnohem vyšší, než výdaje. Je třeba vše promyslet.
Například:
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 60 000 (60%)
Vhodné pro uplatnění výdajů paušálem.
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 110 000 (110%)
Nevhodný poměr pro výdaje paušálem, protože musíte
přiznat ke zdanění 40 000, i přesto, že jste se v tomto roce
zadlužili.
https://youtu.be/y0A3k3qnyuk
Například:
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 60 000 (60%)
Vhodné pro uplatnění výdajů paušálem.
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 110 000 (110%)
Nevhodný poměr pro výdaje paušálem, protože musíte
přiznat ke zdanění 40 000, i přesto, že jste se v tomto roce
zadlužili.
https://youtu.be/y0A3k3qnyuk
Tabulka rozdílu mezi EU a Čínou - proč jedna ekonomika roste a druhá ztrácí
| Položka | Čína | EU |
|---|---|---|
| Dotace | NE, co si půjčíš, musíš vrátit (každý si rozmyslí jestli udělá chodník za 10 milionů, když jej může udělat za 10 tisíc) | ANO - deformace trhu |
| Tržní hospodářství | ANO, vyráběj to, co prodáš | ANO, ale pokus o řízení kolik energie se může vyrobit a z čeho, kolik cukrové řepy atd. což snadno vede k projektům, jako solární farmy v ČR |
| Zadlužení | Přebytek | Zadlužení |
| Rozpočet | Přebytkový | Většinou deficitní |
| Stávkovat | Zapovězeno | Možno |
| Investice v zahraničí | Hlavně Afrika - nerostné bohatství - max. zisk | Nerozhodnost |
| Pracovní doba | Pokud je šéf v práci | V podnicích 8 hodin, živnostník 12 až 16 hodin denně |
Editace: 2013-05-08 08:46:07
Počet článků v kategorii: 114
Url:dane-proc-je-platime
AD
