Výše zálohy na pojištění OSVČ 1.1.2018

Čas od času se najde někdo, kdo chce dokázat, že žena může zastat ve všech oborech mužskou práci a rád by viděl (a) ženy, jak kopou kanalizaci, tahají pytle s cementem, nebo v dolech rubou uhlí, ale naštěstí zatím tito lidé jsou v menšině.
Takovou doménou kde je žena nenahraditelná je mateřství a péče o dítě.
Proč je v tomto žena nenahraditelná?
Protože to tak zařídila příroda. U savců, mezi které patří i člověk, se o děti a jejich výchovu ponejvíce, nebo zcela stará jejich matka. Pozná jestli mají hlad, jsou nemocné, nebo je jim zima, či naopak horko, aniž by co řekli.
Muž je předurčen, aby je chránil před okolním nebezpečím a zajistil potravu (dostatek peněz na živobytí), nemá takové schopnosti rozeznat náladu batolete, či počátek nastupující nemoci na první pohled a není ani obdařen takovou trpělivostí jako žena.
Nesnažme se násilně změnit řád přírody, který se vytváří po miliony let, takové pokusy nemívají dobrý konec, proto nebojme se přenechat ženám úlohu, která jim byla udělena samotnou přírodou.

Nejdokonalejší zákony jsou takové, které jsou v souladu s řádem přírody a celého Vesmíru.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.

Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.

Arabské přísloví říká:
Kdo dluží jedno tele, je v kleštích věřitele.
Kdo dluží množství žírných stád, může si v klidu hodovat.

Pointa je v tom, že pokud dlužíte málo a jste v problémech tak věřitelé neotálejí a raději si vezmou zpět to, co zapůjčili. Pak dlužník zůstává bez majetku, výrobních prostředků a většinou i bez domu.

U velkých dluhů se věřitel spokojí raději s pravidelnými splátkami a ať se o propůjčený majetek stará někdo jiný. Ten kdo dluží hodně pak má z propůjčeného majetku i výhody (pokud je šikovný a ekonomicky myslící). V našem případě si dlužník hoduje, protože má dost velký obrat na to, aby dokázal splácet úvěr a měl i dobré živobytí (no a když dojí, tak si pro sebe vždy nějaké mléko odlije, ve velkém se to ztratí a tak má každý den hody).

Motto: Problém je v tom, že ti, co nepracují, chtějí mít stejné příjmy, jako ti nejúspěšnější, kteří pracující, či podnikají.
Živnostník od slova živnost, tedy provádí činnost, která jej živý.
Namítnete, že takovou činnost koná každý, kdo chce přežít, tedy i zaměstnanec, který se snaží o růst na své pozici ve firmě. Svým způsobem máte pravdu, ale nejde o živnost (pokud u firmy nepracuje na živnostenský list), protože definice živnosti je taková:
Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Jelikož se pár lidem v jejich živnosti daří, tak si někteří lidé myslí, že tomu je tak u všech, ale opak je pravdou.
Pro většinu živnostníků je provozování jejich živnosti žití z ruky do úst, celodenní práce i o sobotách a nedělích, zadlužení, riziko, že o vše přijdou (i o střechu nad hlavou).
Z výše uvedených důvodů o podnikání na vlastní pěst není až takový zájem, kdyby tomu bylo obráceně, tak by nikdo nepracoval někde ve fabrice, či na úřadě, ale všichni by podnikali.
Živnost je něco, jako hokej. Lidé vidí několik úspěšných hokejistů a tím dle jejich názoru jsou všichni hokejisté ve všech soutěžích bohatí, ale kdo někdy zkusil hrát hokej, tak ví, co je to za odříkaní a stačí přijít vážnější úraz a vše se rozplyne a pokud se nedostanete do vyšší soutěže, tak ze 100 korun za měsíc se vyžít nedá.

Živnostník není parazit, i když se zdá někomu, že přispívá na společnou hromádku méně, jak zaměstnanec ALE živnostník pak má dle toho také stanovený důchod, nemocenskou a podobně. Tedy pokud odvádí základní částku, tak si ani marodit nemůže dovolit a v důchodě si bude muset přivydělávat, aby nezemřel hladem.

Těm, co si stále myslí, že živnost je NICNEDĚLÁNÍ bez rizika si toto mohou přeci kdykoliv vyzkoušet, bude to jen pro jejich dobro. Ale pozor, pokud nakoupíte stroje, zadlužíte se, pak ztratíte zakázky a nakonec o vše přijdete, každý Vám řekne, že je to Váš problém.

Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.

Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.

Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.

Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.


Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.