Kontokorent je vlastně půjčka?

Jedna lidová moudrost pro naši zeměpisnou šířku říká "Sucho draho nenadělá, ale mokro ano".
Máme za sebou velmi horké a suché období léta 2015.
Přesto, že padlo mnoho teplotních rekordů, nedá se hovořit o neúrodném roce. Většina ovoce a zeleniny, které májí hlavní období sklizně v červenci byla kvalitní a mnohdy nadprůměrná. Například třešně, meruňky, rybíz, angrešt, obiloviny. Na zahrádkách pak rajčata, okurky a i papriky se urodily i tam, kde v jiných letech se jim příliš nedaří a podlehnou plísním.
Pozdní ovoce a plodiny však již suchem trpí daleko více. Hlavně ovoce (švestky, jablka) padají ze stromů předčasně a kukuřice zasychá.
Velmi pozitivní ekonomický efekt má naopak v horkém létě prodej nápojů a využití rekreačních zařízení.
Avšak jeden z vážných problémů, které horké a suché počasí v létě přináší, je přehřívání špatně navržených budov a tím nepříjemné podmínky jak pro práci, tak i pro odpočinek obyvatel. Také klimatizace se podílejí na zvýšené spotřebě energie. Říkáte si, že by se to dalo řešit sníženou sazbou za energii ze fotovoltaických elektráren, jenže víme jaký je zde problém s dotací tohoto druhu energie, která se tím stala vlastně jednou z nejdražších.

Naopak deštivé a studené léto sebou přináší plísně, které ničí úrodu mnohem více než sucho, nemoci, špatnou náladu.
O příjemné rekreaci v takovém počasí nelze hovořit a tím i s tržbami z tohoto odvětví.
Není zájem ani o kulturní akce a prodej nápojů, mražených výrobků je také na minimu.

Když vezmeme pro a proti, můžeme říct, že moudro našich předků platí doposud.

Reklamu mnozí berou, jako něco špatného, ale v přírodě je běžně užívána, jako prostředek k zvýraznění se a někdy jako jediná možnost, jak přežit.
I člověk časem pochopil, že pokud se o jeho produktech co nejrychleji dozví potenciální zákazníci, umožní mu to rychlejší návratnost vynaložených prostředků a možnost dalšího rozvoje firmy.

Masivní reklamní kampaň je pak důležitá u revolučních výrobků, ale nejdříve je nutné vše právně ošetřit, patentovat, registrovat ochrannou známku atd. V opačném případě uvedení na trh výrobku bez potřebných ochranných kroků může skončit fiaskem a již za několik hodin či dnů se setkáte s Vašim výrobkem na trhu, ale od jiného výrobce. Ten pokud si pak výrobek zaregistruje, jako svůj vlastní vynález, budete muset asi vyklidit trh.

Takže pokud máme zajištěny náležitosti pro uvedení výrobku na trh a jsme již schopni dodávat výrobek v potřebném množství, budeme potřebovat, aby se o výrobku dozvědělo, co nejvíce zákazníků.

Reklama může být:
neplacená: poutač na domě, výrobní hale, firemních vozidlech, na internetu (video na youtube.com, vlastní stránky produktu), plakáty atd.
placená: v regionálním tisku, v rozhlase, televizi, internetu. Internet má tu výhodu, že poskytovatelům platíte jen za "proklik" a to pokud se zájemce chce dozvědět více z Vašich stránek, ale i když zájemce neklikne na Vaši reklamu, může si ji přečíst a po čase si Váš výrobek zakoupit, proto je internetová reklama velmi oblíbená. Navíc k internetu má přístup celý svět, takže může oslovit nejvíce potenciálních zákazníků.

Na jaké zboží se ponejvíce stávaly fronty před rokem 1989 za totalitního režimu.
Fronta označovala místo, kde lze sehnat něco, čeho je akutní nedostatek.
Lidé často se do fronty zařadili, aby koupili něco, co pak vyměnili s přáteli za zboží, které se podařilo koupit jim.

Exotické ovoce většinou bylo k dostání jen pře Vánocemi v omezeném množství s klesající kvalitou:
kakao, máslo, pomeranče, mandarinky, ananas a kompoty s ananasem, burské oříšky

Celoročně se nejvíce stály fronty i několik dnů na:
lednice, automatické pračky, mrazničky, malou zemědělskou techniku VARI - TERRA, lyže, bicykle - Favorit

Běžné spotřební zboží, které nebylo často k mání:
toaletní papír , dámské hygienické vložky, žárovky do kapesních svítilen, baterie do kapesních svítilen, maso bylo často jen jednou v týdnu a dlouhé fronty se stály na náhradní díly na cokoliv

Rovná daň je zdanění jednotnou sazbou daně.
Výhody rovné daně
- zatěžuje méně ekonomiku než progresivní daň
- jeví se jako spravedlivá
- motivuje subjekty k vyšším ziskům

Nevýhody rovné daně
- méně úspěšní cítí sociální rozdíl a může docházet k sociálnímu pnutí

Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku

• Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
  
• Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
  
• Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty), ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
  
• Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
  
• Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
  Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
  Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
  V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
  

---

Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:

Majitel (stát) má dům, který může prodat.
Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.

---

Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.

---

Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.

Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.

---

Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.