Hyperinflace a její příčiny

Zadejte Vaše příjmení do odkazu níže a stránka Vám zobrazí mapu s graficky vyznačenou hustotou výskytu a také počet v ČR.

Hustota výskytu příjmení v ČR

Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.

Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.

Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.

Úmrtnost u kojenců ve středověku byla takové, že téměř každý druhý se nedožil jednoho roku.
U populace, která prošla všemi nástrahami až do dospělosti, byla pak průměrná délka života kolem 40 let.
Jen zhruba 10% obyvatel se pak dožilo 60 a více let.
Mor - morové epidemie měly na svědomí úmrtí 30% až 50% obyvatel v zasažené oblasti.
Nicméně porodnost byla tak vysoká, že byla schopna zacelit i tyto rány a zabránit vymření celých národů.
Avšak ti co přežili všechny nástrahy tehdejší života, byli v průměru odolnější než současná populace.

Jak tedy zlepšit zdravotní stav populace?
V budoucnu bude velmi důležité určit dle DNA, jak bude jedinec vypadat v dospělosti, ale nejen to.
Bude možné stále přesněji určit, jakými vadami, poruchami, nemocemi bude trpět a tím i jakou šanci bude mít na přežití a to i bez jeho početí, jen z DNA rodičů. Ale i v tom bude mít vždy poslední slovo příroda, protože nikdo nebude schopen přesně předpovědět, jaké nové nemoci (bakterie, viry) vzniknou v příštích letech a jestli je i tak pečlivě vybraný jedinec zvládne.

Několik faktů o sebevraždách v České republice.
- nejnižší počet v roce 2007
- nejvyšší v letech před druhou světovou válkou
- po druhé světové válce kulminace v 1968 až 1973
- muži páchají sebevraždy asi 5x častěji než ženy
- počet sebevražd vrcholí před válkami
- ve válečných letech počet sebevražd klesá
- nejčastější je dobrovolná smrt oběšením
- nejvíce sebevražd připadá na pondělí, pak počet klesá a v sobotu je nejnižší v neděli o něco vyšší
- nejvíce sebevražd je v jarních měsících, nejméně pak v prosinci
- období Vánoc je mírně podprůměrné
- 1.leden bývá statisticky nadprůměrný

Jak sebevraždám předcházet?
- udržovat si dobrou náladu a optimismus, mozek potřebuje endorfin, ten vytváří pocit štěstí.
Endorfin se uvolňuje pokud jsme udělali něco důležitého pro své přežití. Dále po svalové námaze, po příjemných aktivitách.
Je dobré mít svého koníčka. Někdo sbírá známky, pěstuje květiny, domácí zvířectvo.
Jiný si zajde do kostela, nebo na partičku mariáše.
Deprese je nutno podchytit hned na počátku a rozchodit je, jít se projít, projet na kole, provádět namáhavou činnost, aby si mozek nenavykl na tento stav, jako na nějakou normu. To je pak cesta do pekel, ze které je velmi obtížné se vrátit zpět.

Jedna lidová moudrost pro naši zeměpisnou šířku říká "Sucho draho nenadělá, ale mokro ano".
Máme za sebou velmi horké a suché období léta 2015.
Přesto, že padlo mnoho teplotních rekordů, nedá se hovořit o neúrodném roce. Většina ovoce a zeleniny, které májí hlavní období sklizně v červenci byla kvalitní a mnohdy nadprůměrná. Například třešně, meruňky, rybíz, angrešt, obiloviny. Na zahrádkách pak rajčata, okurky a i papriky se urodily i tam, kde v jiných letech se jim příliš nedaří a podlehnou plísním.
Pozdní ovoce a plodiny však již suchem trpí daleko více. Hlavně ovoce (švestky, jablka) padají ze stromů předčasně a kukuřice zasychá.
Velmi pozitivní ekonomický efekt má naopak v horkém létě prodej nápojů a využití rekreačních zařízení.
Avšak jeden z vážných problémů, které horké a suché počasí v létě přináší, je přehřívání špatně navržených budov a tím nepříjemné podmínky jak pro práci, tak i pro odpočinek obyvatel. Také klimatizace se podílejí na zvýšené spotřebě energie. Říkáte si, že by se to dalo řešit sníženou sazbou za energii ze fotovoltaických elektráren, jenže víme jaký je zde problém s dotací tohoto druhu energie, která se tím stala vlastně jednou z nejdražších.

Naopak deštivé a studené léto sebou přináší plísně, které ničí úrodu mnohem více než sucho, nemoci, špatnou náladu.
O příjemné rekreaci v takovém počasí nelze hovořit a tím i s tržbami z tohoto odvětví.
Není zájem ani o kulturní akce a prodej nápojů, mražených výrobků je také na minimu.

Když vezmeme pro a proti, můžeme říct, že moudro našich předků platí doposud.