Lobby lobbování lobbismus ekonomika

Jedna lidová moudrost říká:
Kapitál skromnosti přináší nejvyšší úroky.
Milí studenti, sledujte bedlivě kolem sebe lidi, kteří jsou zvyklí plýtvat, jaký bude jejich osud.
Člověk, který se naučí plýtvat je, jako gambler (hráč, který podlehl vášni).
Není schopen v časech, kdy se mu již tak nedaří skončit se svou vášní a dostává se do dluhů,
které řeší tak, že si půjčuje další částky na splácení dluhů předešlých a další plýtvání.
Jaký konec bude mít tato cesta nikam již není těžké uhodnout.

Každý rodič, který to myslí se svými dětmi opravdu dobře je učí od mala "skromnosti".

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci zaměstnanci.

Minimální mzda v roce 2011

48,10 Kč/hod
8000 Kč/měsíc při týdenní pracovní době 40 hodin

Znárodnění je převod soukromého majetku do státního vlastnictví, opak privatizace.
Příklad se nejlépe demonstruje na osobním vlastnictví.

Příklad 1: totalitní systémy
Vlastníte dům, který Vám závidí Vaši "sousedé" a přemýšlejí, jak Vás o něj obrat. Vědí, že už jste zaplatil hypotéku a 40 let do domu nebudou muset investovat, tak udělají zákon, že všechny domy v dobrém stavu (tedy i Váš) přechází do vlastnictví "sousedů", bez jakékoliv náhrady. V lepším případě se Vám z domu podaří uniknout před znárodněním a zachráníte si holý život, horší variantu si nebudeme uvádět.

Příklad 2: - tržní systémy
Vyvlastnění pozemků, nemovitostí z důvodu veřejného zájmu. Zde by jste měli za výše uvedený dům dostat adekvátní náhradu buď finanční, nebo dům v odpovídajícím stavu, jako byl Váš původní dům.

Kdo nebo co je to hodinový manžel?
Je to řemeslník, který zajistí běžné práce při údržbě bytu, nebo domu, když skutečný manžel je zaneprázdněn, nebo není manuálně zručný.
Hodinový manžel tedy umí od instalatérských prací, až po práce na zahradě.
Neměl by být pro něj problém vyměnit vodovodní baterii ani posekat zahradu.

Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz a stát je nechá natisknout. Tak to jde stále dokola.

Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.

Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)

Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty

Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)