Které zákony jsou nejdokonalejší

Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.

Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )

Zde se bude hodit jedno pořekadlo "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše".


Příjem - příjmy - to je ten vrabec v hrsti. Dostali jste právě zaplaceno za produkt přímo do ruky, na účet? Tak to je příjem.
Nebo jinak, jedná se o přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Výnos - je ten holub na střeše.
Výnos představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, ALE bez ohledu na to, zda došlo k jejich uhrazení!!!!
Předali jste zboží i fakturu kupci k zaplacení, ale už jste jej nikdy neviděli ani dlužnou částku, ale přesto máte výnos! Dobré, že?

Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničního zaměstnance

Činí 2,3 % z vyměřovacího základu.

U OSVČ a zahraničního zaměstnance je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2009 se jedná o částku 4 000 Kč. Měsíční základ nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Měsíční základ nesmí být vyšší 1/12 maximálního vyměřovacího základu (v roce 2011 vyšší než 148 440 Kč).

Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ a zahraničních zaměstnanců splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Citace ze zdroje: Nemocenské pojištění na stránkách MPSV

V zásadě lze problém použití zlata jako platidla při běžném nakupování, nebo výplatě mezd shrnout takto.
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)


Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".

Dumping je prodej zboží za hranice státu za cenu mnohem nižší, než je u konkurence s cílem tuto konkurenci potlačit, nebo odkoupit její výrobní závod.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.

Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh

Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.