Které zákony jsou nejdokonalejší

Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.

Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.

Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.

Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.

Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.

Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.

Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.

1 kubík zemního plynu = 1 metr ³ (kubický) = 1 000 litrů = 10,62 kWh (údaj je přibližný, liší se dle dodavatele a kvality zemního plynu)

Jak vypočítat cenu za spotřebu plynu v KATEGORII DOMÁCNOST A MALOODBĚRATEL

Stáhnu ceník od společnosti jíž chci, či jsem zákazníkem (na faktuře by mělo být její jméno vyznačeno, pokud již jsme zákazníkem), nebo požádám přímo na stránce společnosti o pomoc - solidní společnost má online operátora, který mi pošle můj aktuální ceník, či ceník za určité období, přímo přes chatovací-komunikační okénko viz obrázek.

---

Příklad s ceníkem a odběrem 10m³ měsíčně 120m³ ročně - Innogy Energie s.r.o.:

• stáhnu si aktuální CENÍK PLYN STANDARD V KATEGORII DOMÁCNOST A MALOODBĚRATEL pro zákazníky společnosti innogy Energie, s.r.o., jejichž plynové zařízení je připojeno k distribuční soustavě GasNet, s.r.o.,
• vypočítám, kolik kilowatt jsem spotřeboval / spotřebuji: odečtu stav plynoměru v kubících za určité období (rok) a vynásobím počtem kilowatt na kubík, který společnost deklaruje v ceníku
  120m³ x 10,62 kW = 1 274,4 kW (roční spotřeba plynu)
  
• v ceníku si vyberu řádek dle spotřeby za určité období v kilowattech a je to hned první řádek (Roční odběr v odběrném místě) vařím do 1 890 kW/rok (jelikož mám spotřebu menší a to 1 274,4 kW, tak se vlezu do této kategorie )
• pak již snadno zjistím: celkové konečné ceny s DPH
  - součet cen za odebraný a distribuovaný plyn
  - součet stálých měsíčních platů
  - součet cen za kapacitu
  

Na obrázku je ukázka ceníku společností Innogy - produkt Standart ze dne 22.2.2021

Náklady a výdaje se často pletou, zkuste si u výdajů vždy připomenout, že vydáváte přímo z peněženky.

Výdaje - je úbytek finančních prostředků. Koupili jste si rohlík a hned jej platíte, máte výdaj.

Náklady - jsou vstupy spotřebované při produkci výrobku, bez ohledu na to, zda byly již v tomto období uhrazeny, či nikoliv. (Vy prosíte:Prosím Tě, počkej mi chvíli, až prodám tak Ti vstupy uhradím. Ale přesto jsou to pro Vás náklady, i když Vás zatím nestály ani minci).

Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.

I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.

Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.

Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.