DPH mýty a skutečnost

Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku

• Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
  
• Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
  
• Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty), ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
  
• Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
  
• Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
  Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
  Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
  V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
  

---

Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:

Majitel (stát) má dům, který může prodat.
Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.

---

Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.

---

Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.

Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.

---

Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.

Na jaké zboží se ponejvíce stávaly fronty před rokem 1989 za totalitního režimu.
Fronta označovala místo, kde lze sehnat něco, čeho je akutní nedostatek.
Lidé často se do fronty zařadili, aby koupili něco, co pak vyměnili s přáteli za zboží, které se podařilo koupit jim.

Exotické ovoce většinou bylo k dostání jen pře Vánocemi v omezeném množství s klesající kvalitou:
kakao, máslo, pomeranče, mandarinky, ananas a kompoty s ananasem, burské oříšky

Celoročně se nejvíce stály fronty i několik dnů na:
lednice, automatické pračky, mrazničky, malou zemědělskou techniku VARI - TERRA, lyže, bicykle - Favorit

Běžné spotřební zboží, které nebylo často k mání:
toaletní papír , dámské hygienické vložky, žárovky do kapesních svítilen, baterie do kapesních svítilen, maso bylo často jen jednou v týdnu a dlouhé fronty se stály na náhradní díly na cokoliv

Minimální zálohy na pojištění OSVČ 2020

Sociální- důchodové a nemocenské

https://www.mpsv.cz/nemocenske-pojisteni MINISTERSTVO PRŮMYSLU A SOCIÁLNÍCH VĚCI

https://www.cssz.cz/web/cz/zmena-vyse-minimalnich-zaloh-osvc-v-roce-2019 ale je tam i pro rok 2020


Zdravotní pojištění OSVČ

Revírní bratrská pokladna


Zdravotní pojištění

Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.

Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.

Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch

Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.

Pozor na smlouvy, které nabývají platnosti - jsou uzavřeny - po zaplacení složenky.

Když je Vám doručen dopis, jehož součástí je složenka kterou zaplatíte,
můžete uzavřít smlouvu, o kterou nemáte vůbec zájem.
Sice se můžete do 14 dnů odvolat a smlouvu zrušit, pokud však na tuto zkutečnost včas přijdete.

Příklad:
Jste pojištěn u pojišťovny, které ročně platíte za pojištění nemovitosti.
Několik týdnů před termínem placení Vaší pojistky Vám přijde dopis se složenkou,
od Vaší pojišťovny.
Protože jste poctivci a máte rádi pořádek ve financích a složenka došla
od Vaší pojišťovny zhruba v době, kdy platíte jíž dávno sjednanou pojistku
a text jste sice četli, ale pochopili jste jej špatně a bojíte se sankcí, tak složenku zaplatíte.

Za více jak 14 dnů Vám přijde znovu dopis se složenkou, ale tentokrát na pojištění,
které jste si sjednali před léty písemně.
Nyní jste přišli na omyl a chcete pojištění - vzniklé omylem splacením složenky
před třemi týdny zrušit, ale to již nejde, protože lhůta na odvolání a zrušení je
pouze 14 dnů.
Pojištění lze pak zrušit mnohdy až po jednom roce, ale je třeba se informovat u
příslušné pojišťovny a pak si ještě raději ověřit informaci u odborníků v oboru.