Pozor na osobní údaje - data
AD MOB
Studenti i žáci se mohou často setkat s tím, že jejich rodiče, nebo oni sami se stali obětí podvodného jednání tím, že odeslali bláhově své osobní údaje a plnou moc někomu, koho vůbec neznají. Po čase dostanou složenku na zaplacení až několika desítek tisíc korun za nějaké úkony, o které ani nestáli.
Jak tomu zabránit?
Když jsem člověka neviděl, neznám ho, nemám ověřeno pro koho pracuje, tak nesmím nikomu svěřit svoje data, natož tak poslat někomu plnou moc.
Pozor i na ty, kteří zazvoní u dveří a chtějí po vás složenku za poslední zúčtování platby za plyn, či elektřinu a vydávají se za Vašeho dodavatele elektřiny, či plynu.
Váš dodavatel totiž žádnou složenku nepotřebuje vidět u Vašich dveří, protože ji má v databází.
Jedná se jen o získání Vašich dat někým, kdo je může i zneužít.
Jak tomu zabránit?
Když jsem člověka neviděl, neznám ho, nemám ověřeno pro koho pracuje, tak nesmím nikomu svěřit svoje data, natož tak poslat někomu plnou moc.
Pozor i na ty, kteří zazvoní u dveří a chtějí po vás složenku za poslední zúčtování platby za plyn, či elektřinu a vydávají se za Vašeho dodavatele elektřiny, či plynu.
Váš dodavatel totiž žádnou složenku nepotřebuje vidět u Vašich dveří, protože ji má v databází.
Jedná se jen o získání Vašich dat někým, kdo je může i zneužít.
114LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničního zaměstnance
Činí 2,3 % z vyměřovacího základu.
U OSVČ a zahraničního zaměstnance je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2009 se jedná o částku 4 000 Kč. Měsíční základ nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Měsíční základ nesmí být vyšší 1/12 maximálního vyměřovacího základu (v roce 2011 vyšší než 148 440 Kč).
Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ a zahraničních zaměstnanců splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Citace ze zdroje: Nemocenské pojištění na stránkách MPSV
Drony jsou malé létající stroje opatřeny často 4 vrtulemi připomínající malý vrtulník.
Mohou nést malé kamery a náklad okolo 2 kg hmotnosti, proto by tento stroj mohou využívat záchranné služby, armáda, policie, zásilkové služby a obchody pro doručování zboží o malé hmotnosti.
Jeden z problémů, který je nutno vyřešit, je bezpečnost dronu při jeho poruše a pádu tak, aby nedošlo ke zranění lidí, či škodám na majetku.
Jako rozumné se jeví řešení opatřovat drony padáky, které budou při poruše okamžitě aktivovány.
Padák bude mít malou hmotnost na rozdíl od jiných systémů, které by připadaly v úvahu.
Další možností by byl airbag, který by umožnil utlumení nárazu padajícího dronu na překážku.
Padák by měl být schopen zbrzdit padající dron i s nákladem na bezpečnou rychlost, airbag pak ztlumit náraz. Ale přesto je nutné dát, pro používání dronů jasnější pravidla, protože jejich množství a používání roste raketovým tempem a s tím i možnost havárií s tragickými následky.
Mohou nést malé kamery a náklad okolo 2 kg hmotnosti, proto by tento stroj mohou využívat záchranné služby, armáda, policie, zásilkové služby a obchody pro doručování zboží o malé hmotnosti.
Jeden z problémů, který je nutno vyřešit, je bezpečnost dronu při jeho poruše a pádu tak, aby nedošlo ke zranění lidí, či škodám na majetku.
Jako rozumné se jeví řešení opatřovat drony padáky, které budou při poruše okamžitě aktivovány.
Padák bude mít malou hmotnost na rozdíl od jiných systémů, které by připadaly v úvahu.
Další možností by byl airbag, který by umožnil utlumení nárazu padajícího dronu na překážku.
Padák by měl být schopen zbrzdit padající dron i s nákladem na bezpečnou rychlost, airbag pak ztlumit náraz. Ale přesto je nutné dát, pro používání dronů jasnější pravidla, protože jejich množství a používání roste raketovým tempem a s tím i možnost havárií s tragickými následky.
Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku
- Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
- Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
- Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty),
ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
- Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
- Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:
Majitel (stát) má dům, který může prodat.Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.
Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.
Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.
Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.
Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.
Editace: 2013-02-28 08:38:19
Počet článků v kategorii: 114
Url:pozor-na-osobni-udaje-data
AD
