Pozor na osobní údaje - data
AD MOB
Studenti i žáci se mohou často setkat s tím, že jejich rodiče, nebo oni sami se stali obětí podvodného jednání tím, že odeslali bláhově své osobní údaje a plnou moc někomu, koho vůbec neznají. Po čase dostanou složenku na zaplacení až několika desítek tisíc korun za nějaké úkony, o které ani nestáli.
Jak tomu zabránit?
Když jsem člověka neviděl, neznám ho, nemám ověřeno pro koho pracuje, tak nesmím nikomu svěřit svoje data, natož tak poslat někomu plnou moc.
Pozor i na ty, kteří zazvoní u dveří a chtějí po vás složenku za poslední zúčtování platby za plyn, či elektřinu a vydávají se za Vašeho dodavatele elektřiny, či plynu.
Váš dodavatel totiž žádnou složenku nepotřebuje vidět u Vašich dveří, protože ji má v databází.
Jedná se jen o získání Vašich dat někým, kdo je může i zneužít.
Jak tomu zabránit?
Když jsem člověka neviděl, neznám ho, nemám ověřeno pro koho pracuje, tak nesmím nikomu svěřit svoje data, natož tak poslat někomu plnou moc.
Pozor i na ty, kteří zazvoní u dveří a chtějí po vás složenku za poslední zúčtování platby za plyn, či elektřinu a vydávají se za Vašeho dodavatele elektřiny, či plynu.
Váš dodavatel totiž žádnou složenku nepotřebuje vidět u Vašich dveří, protože ji má v databází.
Jedná se jen o získání Vašich dat někým, kdo je může i zneužít.
114LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Minimální záloha na zdravotní pojištění 2011
Minimální zdravotní pojištění 1 670 Kč 13,5 % z poloviny průměrné mzdy 24 740 Kč
Minimální vyměřovací základ 12 370 Kč
Rok - minimální měsíční záloha
2007 1 360 Kč
2008 1 456 Kč
2009 1 590 Kč
2010 1 601 Kč
2011 1 670 Kč
Hlavní příčiny rozpadu SSSR a jeho satelitů - přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.
- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Co to byla tzv. jednotka v JZD?
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.
Editace: 2013-02-28 08:38:19
Počet článků v kategorii: 114
Url:pozor-na-osobni-udaje-data
AD
