Minimální mzda 8500 korun druhá polovina roku 2013
Minimální hrubá mzda se má zvýšit z 8000 na 8500 korun českých.
Jelikož minimální mzda je v ČR v porovnání s okolními státy jedna z nejnižších, neměl by to být zásadní ekonomický problém a tento krok by mohl přispět k oživení ekonomiky a zvýšení kupní síly obyvatel s nejnižšími příjmy.
//www.mpsv.cz/cs/13833
Jelikož minimální mzda je v ČR v porovnání s okolními státy jedna z nejnižších, neměl by to být zásadní ekonomický problém a tento krok by mohl přispět k oživení ekonomiky a zvýšení kupní síly obyvatel s nejnižšími příjmy.
//www.mpsv.cz/cs/13833
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Minimální mzda - nevýhody:
Minimální mzda - výhody:
- výši mzdy by měl stanovovat zaměstnavatel dle odvedené práce
- pokud zaměstnanec neodvede práci v minimální mzdě, zaměstnavatel je nucen jej propustit
- větší stres pro zaměstnance, kteří musí vzít na sebe břímě za propuštěné
- dopad na sociálně nejslabší skupinu lidí, která není schopna vytvořit hodnoty rovnající se minimální mzdě
- nahrazení prací v minimální mzdě automaty, či roboty
- vyloučení nejslabších občanů na vytváření národního důchodu a s tím spojená sociální rizika
Minimální mzda - výhody:
- zaměstnavatel je nucen automatizovat výrobu, co nejvíce práce robotům
- čím méně zaměstnanců, tím méně starostí pro zaměstnavatele
- zvyšování produktivity práce
Po dlouhém vývoji států a civilizace se došlo v některých zemích k závěru, že jen svobodný člověk může plně prokázat své vlastnosti a schopnosti a dle toho najít společenské uplatnění což má kladný vliv na ekonomickou prosperitu země. Z toho vzešlo, že v právním státu se nesmí beztrestně někoho násilím omezovat, či nutit do něčeho, co je proti jeho vůli.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.
Jeden moudrý citát říká, že "Demokracie je založena na závisti a politici jsou vzorkem společnosti.".
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.
V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.
V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.
Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Demokracie z řeckého δημος (demos), lid a κρατειν (kratein), vládnout je vláda lidu pomocí svobodně zvolených zastupitelů.
Výhody demokracie:
- zajišťování základních lidských práv a svobod
- demokracie s tržním hospodářstvím zaručuje občanům daleko vyšší životní úroveň, než totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou
- svoboda občanů (mohou se sdružovat do politických stran, hnutí, iniciovat petice, vyjadřovat nesouhlas s tím, co se jim nelíbí)
- všichni lidé jsou si rovni v zákonech, mají stejná práva chránit svůj život i majetek bez ohledu na barvu pleti, nebo náboženskou, či politickou příslušnost
- jednotlivé politické strany a spolky mezi sebou soutěží
- politické strany se navzájem kontrolují a proto vyjdou na povrch téměř všechny prohřešky politiků
- vládu tvoří poslanci zvolení většinou národa a tím by se mělo předejít nespokojenosti občanů
Nevýhody demokracie:
- nelze zcela zabránit nástupu totalitní strany
- do vysoké politiky se mohou dostat populisté (lidé, kteří slibují blahobyt svým vyvoleným nereálným způsobem)
- zaujmutí jednoznačného stanoviska před hrozícím nebezpečím (například před vypuknutím 2. světové války, ale i SSSR podcenil vznikající nebezpečí)
Výhody demokracie:
- zajišťování základních lidských práv a svobod
- demokracie s tržním hospodářstvím zaručuje občanům daleko vyšší životní úroveň, než totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou
- svoboda občanů (mohou se sdružovat do politických stran, hnutí, iniciovat petice, vyjadřovat nesouhlas s tím, co se jim nelíbí)
- všichni lidé jsou si rovni v zákonech, mají stejná práva chránit svůj život i majetek bez ohledu na barvu pleti, nebo náboženskou, či politickou příslušnost
- jednotlivé politické strany a spolky mezi sebou soutěží
- politické strany se navzájem kontrolují a proto vyjdou na povrch téměř všechny prohřešky politiků
- vládu tvoří poslanci zvolení většinou národa a tím by se mělo předejít nespokojenosti občanů
Nevýhody demokracie:
- nelze zcela zabránit nástupu totalitní strany
- do vysoké politiky se mohou dostat populisté (lidé, kteří slibují blahobyt svým vyvoleným nereálným způsobem)
- zaujmutí jednoznačného stanoviska před hrozícím nebezpečím (například před vypuknutím 2. světové války, ale i SSSR podcenil vznikající nebezpečí)
Editace: 2013-06-26 08:44:45
Počet článků v kategorii: 115
Url:minimalni-mzda-8500-korun-druha-polovina-roku-2013