Centrálně řízená a tržní ekonomika - rozdíly.
Pohádka o království s tržním hospodářstvím a o demokracii s centrálně řízenou ekonomikou.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.
V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.
V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.
Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.
V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.
V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.
V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.
Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.
V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Na jaké zboží se ponejvíce stávaly fronty před rokem 1989 za totalitního režimu.
Fronta označovala místo, kde lze sehnat něco, čeho je akutní nedostatek.
Lidé často se do fronty zařadili, aby koupili něco, co pak vyměnili s přáteli za zboží, které se podařilo koupit jim.
Exotické ovoce většinou bylo k dostání jen pře Vánocemi v omezeném množství s klesající kvalitou:
kakao, máslo, pomeranče, mandarinky, ananas a kompoty s ananasem, burské oříšky
Celoročně se nejvíce stály fronty i několik dnů na:
lednice, automatické pračky, mrazničky, malou zemědělskou techniku VARI - TERRA, lyže, bicykle - Favorit
Běžné spotřební zboží, které nebylo často k mání:
toaletní papír , dámské hygienické vložky, žárovky do kapesních svítilen, baterie do kapesních svítilen, maso bylo často jen jednou v týdnu a dlouhé fronty se stály na náhradní díly na cokoliv
Fronta označovala místo, kde lze sehnat něco, čeho je akutní nedostatek.
Lidé často se do fronty zařadili, aby koupili něco, co pak vyměnili s přáteli za zboží, které se podařilo koupit jim.
Exotické ovoce většinou bylo k dostání jen pře Vánocemi v omezeném množství s klesající kvalitou:
kakao, máslo, pomeranče, mandarinky, ananas a kompoty s ananasem, burské oříšky
Celoročně se nejvíce stály fronty i několik dnů na:
lednice, automatické pračky, mrazničky, malou zemědělskou techniku VARI - TERRA, lyže, bicykle - Favorit
Běžné spotřební zboží, které nebylo často k mání:
toaletní papír , dámské hygienické vložky, žárovky do kapesních svítilen, baterie do kapesních svítilen, maso bylo často jen jednou v týdnu a dlouhé fronty se stály na náhradní díly na cokoliv
Minimální mzda - nevýhody:
Minimální mzda - výhody:
- výši mzdy by měl stanovovat zaměstnavatel dle odvedené práce
- pokud zaměstnanec neodvede práci v minimální mzdě, zaměstnavatel je nucen jej propustit
- větší stres pro zaměstnance, kteří musí vzít na sebe břímě za propuštěné
- dopad na sociálně nejslabší skupinu lidí, která není schopna vytvořit hodnoty rovnající se minimální mzdě
- nahrazení prací v minimální mzdě automaty, či roboty
- vyloučení nejslabších občanů na vytváření národního důchodu a s tím spojená sociální rizika
Minimální mzda - výhody:
- zaměstnavatel je nucen automatizovat výrobu, co nejvíce práce robotům
- čím méně zaměstnanců, tím méně starostí pro zaměstnavatele
- zvyšování produktivity práce
Kdo je to ekonomický migrant
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Minimální mzda je dolní hranice příjmu v jakémkoliv povolání. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře je povinen jí poskytovat zaměstnanci za práci.
Účel (výhody) minimální mzdy
- motivovat občany, aby si hledali zaměstnání a nepobírali jen sociální dávky
- měla by napomoci zabránit zotročení zaměstnanců, kteří by jinak nepobírali téměř žádný plat
Nevýhody minimální mzdy
- zaměstnavatelé, po zvýšení minimální mzdy, se snaží propustit ty zaměstnance, kteří se jim již nevyplatí zaměstnávat (např. automatizací jednoduchých úkonů - výkup láhví atd.)
- ohrožení jsou paradoxně lidé s nejnižšími platy viz bod uvedený výše
- riziko zvýšení nezaměstnanosti zejména u nekvalifikovaných pracovníků a tím zátěž pro sociální systém
- někteří lidé (brigádníci) jsou ochotni pracovat i za nižší než minimální mzdu, ale nemohou, protože je zaměstnavatel nemůže zaplatit
Účel (výhody) minimální mzdy
- motivovat občany, aby si hledali zaměstnání a nepobírali jen sociální dávky
- měla by napomoci zabránit zotročení zaměstnanců, kteří by jinak nepobírali téměř žádný plat
Nevýhody minimální mzdy
- zaměstnavatelé, po zvýšení minimální mzdy, se snaží propustit ty zaměstnance, kteří se jim již nevyplatí zaměstnávat (např. automatizací jednoduchých úkonů - výkup láhví atd.)
- ohrožení jsou paradoxně lidé s nejnižšími platy viz bod uvedený výše
- riziko zvýšení nezaměstnanosti zejména u nekvalifikovaných pracovníků a tím zátěž pro sociální systém
- někteří lidé (brigádníci) jsou ochotni pracovat i za nižší než minimální mzdu, ale nemohou, protože je zaměstnavatel nemůže zaplatit
Editace: 2012-01-20 09:56:28
Počet článků v kategorii: 115
Url:centralne-rizena-a-trzni-ekonomika-rozdily