Centrálně řízená a tržní ekonomika - rozdíly.
AD MOB
Pohádka o království s tržním hospodářstvím a o demokracii s centrálně řízenou ekonomikou.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.
V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.
V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.
Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.
V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.
V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.
V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.
Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.
V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.
114LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Pokud jste včas nezaplatili inkaso - SIPO do doby splatnosti, tak Vám jej pravděpodobně již pošta nevezme k úhradě, ale budete si muset počkat na upomínku, která přijde zhruba za 15 dnů od data splatnosti, ale rozhodně zajděte na poštu a tam se poraďte - zákony se stále mění.
Upomínku pečlivě zkontrolujte zda jsou tam všechny položky uvedeny tak, jako na originále, který jste nezaplatili včas.
Pokud nějaká položka chybí, například platba za elektřinu, či plyn, neváhejte a zaplaťte částku na pobočce firmy, které částku dlužíte, tam by Vám měli poradit jak postupovat, aby bylo vše v pořádku uhrazeno.
Upomínku pečlivě zkontrolujte zda jsou tam všechny položky uvedeny tak, jako na originále, který jste nezaplatili včas.
Pokud nějaká položka chybí, například platba za elektřinu, či plyn, neváhejte a zaplaťte částku na pobočce firmy, které částku dlužíte, tam by Vám měli poradit jak postupovat, aby bylo vše v pořádku uhrazeno.
Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.
Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.
Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch
Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.
Nejdokonalejší zákony jsou takové, které jsou v souladu s řádem přírody a celého Vesmíru.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.
Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.
Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.
Určité zadlužení obyvatel má své výhody pro stát, kde tito lidé pracují, protože jsou nuceni splácet dluh, aby se nedostali do problémů s exekucí jejich majetku.
Takoví lidé pak tedy musí dělat něco pro to, aby měli dostatek financí na krytí půjčky.
Většinou mají i větší pracovní kázeň, jako lidé, nad kterými nevisí Damoklův meč exekuce.
Problém by ale mohl nastat tehdy, kdyby zadlužení obyvatelé nabyli pocitu, že dluh nikdy nedokážou splatit a nakonec o všechno přijdou. Takové prostředí je pak živným podhoubím pro nejrůznější populisty, kteří zneužívají nálady obyvatel k tomu, aby se dostali k moci.
Takže všeho s mírou a pokud to není nutné, je třeba si raději potřebnou částku řádně našetřit, nebo se uskromnit a usínat s klidnou hlavou.
Takoví lidé pak tedy musí dělat něco pro to, aby měli dostatek financí na krytí půjčky.
Většinou mají i větší pracovní kázeň, jako lidé, nad kterými nevisí Damoklův meč exekuce.
Problém by ale mohl nastat tehdy, kdyby zadlužení obyvatelé nabyli pocitu, že dluh nikdy nedokážou splatit a nakonec o všechno přijdou. Takové prostředí je pak živným podhoubím pro nejrůznější populisty, kteří zneužívají nálady obyvatel k tomu, aby se dostali k moci.
Takže všeho s mírou a pokud to není nutné, je třeba si raději potřebnou částku řádně našetřit, nebo se uskromnit a usínat s klidnou hlavou.
Po dlouhém vývoji států a civilizace se došlo v některých zemích k závěru, že jen svobodný člověk může plně prokázat své vlastnosti a schopnosti a dle toho najít společenské uplatnění což má kladný vliv na ekonomickou prosperitu země. Z toho vzešlo, že v právním státu se nesmí beztrestně někoho násilím omezovat, či nutit do něčeho, co je proti jeho vůli.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.
Editace: 2012-01-20 09:56:28
Počet článků v kategorii: 114
Url:centralne-rizena-a-trzni-ekonomika-rozdily
AD
