Nespolehlivý plátce DPH

Jeden moudrý citát říká, že "Demokracie je založena na závisti a politici jsou vzorkem společnosti.".
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.

V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.

Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.

Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.

Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.

Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".

Lobbování je tak staré, jako snad lidstvo samo a jeho přenesený význam je "pokus o prosazení vlastních, či skupinových zájmů pomocí osob podílejících se na řízení společenství, nebo státu".
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.


Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.

Progresivní daň - čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je procentuální sazba.
Z výše uvedeného vidíme, že se jedná o vyšší zdanění úspěšných občanů a nejde o nic progresivního, ba naopak.
Nevýhody progresivní daně:
- schopní nemohou tolik investovat a snadněji podlehnou zahraniční konkurenci, která je ve výhodě
- vyšší nezaměstnanost
- deformace trhu
- potlačení základního pravidla trhu
- demotivace být úspěšným
- nižší výběr daně
- zaostávání za ekonomikami, kde je daň rovná, nebo regresivní (čím je subjekt úspěšnější, tím platí menší daň)

Pokud ten, kdo vytváří hodnoty, je na tom platově stejně, jako ten kdo nevytváří nic (přijde si do práce přečíst jen denní tisk), nazýváme tento stav socialismem, nebo komunismem.
Je zřejmé, že takový systém demotivuje občany být úspěšnými a bohatými. Chudí občané = chudý stát.

Amnestie je hromadné, částečné, nebo úplné prominutí trestu.
Amnestie se většinou uděluje při významném státním svátku.
Výhody amnestie:
V České republice jsou věznice přeplněné, takže po amnestii se velmi rychle zaplní na původní stav novými lidmi, kteří na výkon trestu čekají.
Pobyt odsouzeného ve vězení není pro stát (ostatní občany) vůbec levná záležitost a blíží se hranici 1000 korun za den.
Trest
Podle některých odborníků trest člověka nemůže změnit, tak jako nelze změnit jeho genetickou výbavu, ale udělá jej prohnanějším a mazanějším, aby se jiným jeho nekalé skutky příště nepodařilo prokázat. Viz vtip níže.
(Synu, víš proč jsem tě potrestal? Ne za to, že jsi rozbil okno, ale za to, že si se nechal u toho chytit.)

Nevýhody amnestie
Strach občanů ze zvýšení kriminality po amnestii.
Nikdy nelze přesně určit zda amnestovaný člověk bude vděčný za to, že je na svobodě, nebo zda bude pokračovat v trestné činnosti.
Zastavení některých kauz, které nebyly vyřešeny.