Kolik zaplatí každý občan za solární energii
Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000
Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000
Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
1 kubík = 1 m krychlový zemního plynu v roce 2015 (ceny a odebrané množství jsou odlišné dle distributora, dodavatele a jsou pouze orientační pro maloodběratele)
- jen na vaření 22,80 kč (do 1890 kubíků)
- vaření a ohřev vody na koupání 16,90 kč (do 7 560 kubíků)
- vaření, ohřev, topení 15,90 kč (nad 7 560 kubíků )
Nekupujte vše co si myslíte, že potřebujete, ale jen to co potřebujete nezbytně!
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.
Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.
Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.
V současnosti (rok 2011) již stále silněji zaznívají hlasy, že děti se ve škole sice naučí psát, číst a počítat, ale neučí se přežít ve finančním světě.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.
Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.
Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.
Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Demokracie z řeckého δημος (demos), lid a κρατειν (kratein), vládnout je vláda lidu pomocí svobodně zvolených zastupitelů.
Výhody demokracie:
- zajišťování základních lidských práv a svobod
- demokracie s tržním hospodářstvím zaručuje občanům daleko vyšší životní úroveň, než totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou
- svoboda občanů (mohou se sdružovat do politických stran, hnutí, iniciovat petice, vyjadřovat nesouhlas s tím, co se jim nelíbí)
- všichni lidé jsou si rovni v zákonech, mají stejná práva chránit svůj život i majetek bez ohledu na barvu pleti, nebo náboženskou, či politickou příslušnost
- jednotlivé politické strany a spolky mezi sebou soutěží
- politické strany se navzájem kontrolují a proto vyjdou na povrch téměř všechny prohřešky politiků
- vládu tvoří poslanci zvolení většinou národa a tím by se mělo předejít nespokojenosti občanů
Nevýhody demokracie:
- nelze zcela zabránit nástupu totalitní strany
- do vysoké politiky se mohou dostat populisté (lidé, kteří slibují blahobyt svým vyvoleným nereálným způsobem)
- zaujmutí jednoznačného stanoviska před hrozícím nebezpečím (například před vypuknutím 2. světové války, ale i SSSR podcenil vznikající nebezpečí)
Výhody demokracie:
- zajišťování základních lidských práv a svobod
- demokracie s tržním hospodářstvím zaručuje občanům daleko vyšší životní úroveň, než totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou
- svoboda občanů (mohou se sdružovat do politických stran, hnutí, iniciovat petice, vyjadřovat nesouhlas s tím, co se jim nelíbí)
- všichni lidé jsou si rovni v zákonech, mají stejná práva chránit svůj život i majetek bez ohledu na barvu pleti, nebo náboženskou, či politickou příslušnost
- jednotlivé politické strany a spolky mezi sebou soutěží
- politické strany se navzájem kontrolují a proto vyjdou na povrch téměř všechny prohřešky politiků
- vládu tvoří poslanci zvolení většinou národa a tím by se mělo předejít nespokojenosti občanů
Nevýhody demokracie:
- nelze zcela zabránit nástupu totalitní strany
- do vysoké politiky se mohou dostat populisté (lidé, kteří slibují blahobyt svým vyvoleným nereálným způsobem)
- zaujmutí jednoznačného stanoviska před hrozícím nebezpečím (například před vypuknutím 2. světové války, ale i SSSR podcenil vznikající nebezpečí)
Editace: 2013-02-18 19:55:46
Počet článků v kategorii: 115
Url:kolik-zaplati-kazdy-obcan-za-solarni-energii
