Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Kolik zaplatí každý občan za solární energii



Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000

Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy

113LW NO topic_id



Další témata ....(Topics)


86

Kolik kilowatt má 1 kubík zemního plynu | kolik-kilowatt-ma-1-kubik-zemniho-plynu


1 kubík zemního plynu = 1 metr 3 (kubický) = 1 000 litrů = 10,55 kWh (údaj je přibližný, liší se dle dodavatele a kvality zemního plynu)
1

Minimální mzda | minimalni-mzda


Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci zaměstnanci.



Minimální mzda v roce 2011



48,10 Kč/hod
8000 Kč/měsíc při týdenní pracovní době 40 hodin
94

Proč je menší porodnost ve vyspělých zemích, než v rozvojových | proc-je-mensi-porodnost-ve-vyspelych-zemich-nez-v-rozvojovych


Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.

Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
37

Letní čas - výhody a nevýhody | letni-cas-vyhody-a-nevyhody


Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.

Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.

Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch

Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.


112

OSVČ zálohy pojištění zdravotní sociální nemocenské 2020 | osvc-zalohy-pojisteni-zdravotni-socialni-nemocenske-2020




Editace Jana Žákovská : 2013-02-18 19:55:46
Počet článků v kategorii: 113
Url:kolik-zaplati-kazdy-obcan-za-solarni-energii
Share
Share
Tweet