Kolik zaplatí každý občan za solární energii
Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000
Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000
Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Arabské přísloví říká:
Kdo dluží jedno tele, je v kleštích věřitele.
Kdo dluží množství žírných stád, může si v klidu hodovat.
Pointa je v tom, že pokud dlužíte málo a jste v problémech tak věřitelé neotálejí a raději si vezmou zpět to, co zapůjčili. Pak dlužník zůstává bez majetku, výrobních prostředků a většinou i bez domu.
U velkých dluhů se věřitel spokojí raději s pravidelnými splátkami a ať se o propůjčený majetek stará někdo jiný. Ten kdo dluží hodně pak má z propůjčeného majetku i výhody (pokud je šikovný a ekonomicky myslící). V našem případě si dlužník hoduje, protože má dost velký obrat na to, aby dokázal splácet úvěr a měl i dobré živobytí (no a když dojí, tak si pro sebe vždy nějaké mléko odlije, ve velkém se to ztratí a tak má každý den hody).
Kdo dluží jedno tele, je v kleštích věřitele.
Kdo dluží množství žírných stád, může si v klidu hodovat.
Pointa je v tom, že pokud dlužíte málo a jste v problémech tak věřitelé neotálejí a raději si vezmou zpět to, co zapůjčili. Pak dlužník zůstává bez majetku, výrobních prostředků a většinou i bez domu.
U velkých dluhů se věřitel spokojí raději s pravidelnými splátkami a ať se o propůjčený majetek stará někdo jiný. Ten kdo dluží hodně pak má z propůjčeného majetku i výhody (pokud je šikovný a ekonomicky myslící). V našem případě si dlužník hoduje, protože má dost velký obrat na to, aby dokázal splácet úvěr a měl i dobré živobytí (no a když dojí, tak si pro sebe vždy nějaké mléko odlije, ve velkém se to ztratí a tak má každý den hody).
Odkaz na stránky - Výpočet a výplata důchodu
Na stránkách naleznete:
Na stránkách naleznete:
- Výpočtový a vyměřovací základ
- Rozhodné období
- Redukce osobního vyměřovacího základu
- Vyloučené doby
- Výplata důchodu
- Výplata důchodu v případech, kdy příjemcem důchodu je jiná osoba, než oprávněný
Záchranáři, policie, hasiči
Operátoři odkazy na stránky a bezplatná info linka infolinka
Banky
Automobily zelené bezplatné infolinky
Tým | Telefon | Mnemo |
---|---|---|
hasiči | 150 | (nula připomíná rybník s vodou) |
záchranka (sanitka, lékař) | 155 | (pětka připomíná invalidní vozík) |
policie | 158 | (osmička připomíná pouta - želízka) |
Integr. záchran.systém ČR | 112 | |
Obecní policie | 156 |
Operátoři odkazy na stránky a bezplatná info linka infolinka
Banky
Banka | Telefon |
---|---|
KB - Komerční banka | 800 111 055 |
POJIŠŤOVNA České spořitelny | 800 154 154 |
ČESKÁ SPOŘITELNA | 800 207 207 |
ČS. STAVEBNÍ SPOŘITELNA | 800 207 207 |
ČSOB půjčka | 800 300 300 |
ČSOB pojišťovna | 800 100 777 |
GENERALI POJIŠŤOVNA | 800 150 155 |
KOOPERATIVA | 800 105 105 |
KOOPERATIVA Živ. pojišťovna | 800 105 105 |
POŠTOVNÍ SPOŘITELNA | 800 210 210 |
RAIFFEISEN BANK | 800 900 900 |
RAIFFEISEN STAVEB. SPOŘITELNA | 800 112 211 |
Automobily zelené bezplatné infolinky
Progresivní daň - čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je procentuální sazba.
Z výše uvedeného vidíme, že se jedná o vyšší zdanění úspěšných občanů a nejde o nic progresivního, ba naopak.
Nevýhody progresivní daně:
- schopní nemohou tolik investovat a snadněji podlehnou zahraniční konkurenci, která je ve výhodě
- vyšší nezaměstnanost
- deformace trhu
- potlačení základního pravidla trhu
- demotivace být úspěšným
- nižší výběr daně
- zaostávání za ekonomikami, kde je daň rovná, nebo regresivní (čím je subjekt úspěšnější, tím platí menší daň)
Pokud ten, kdo vytváří hodnoty, je na tom platově stejně, jako ten kdo nevytváří nic (přijde si do práce přečíst jen denní tisk), nazýváme tento stav socialismem, nebo komunismem.
Je zřejmé, že takový systém demotivuje občany být úspěšnými a bohatými. Chudí občané = chudý stát.
Z výše uvedeného vidíme, že se jedná o vyšší zdanění úspěšných občanů a nejde o nic progresivního, ba naopak.
Nevýhody progresivní daně:
- schopní nemohou tolik investovat a snadněji podlehnou zahraniční konkurenci, která je ve výhodě
- vyšší nezaměstnanost
- deformace trhu
- potlačení základního pravidla trhu
- demotivace být úspěšným
- nižší výběr daně
- zaostávání za ekonomikami, kde je daň rovná, nebo regresivní (čím je subjekt úspěšnější, tím platí menší daň)
Pokud ten, kdo vytváří hodnoty, je na tom platově stejně, jako ten kdo nevytváří nic (přijde si do práce přečíst jen denní tisk), nazýváme tento stav socialismem, nebo komunismem.
Je zřejmé, že takový systém demotivuje občany být úspěšnými a bohatými. Chudí občané = chudý stát.
Dumping je prodej zboží za hranice státu za cenu mnohem nižší, než je u konkurence s cílem tuto konkurenci potlačit, nebo odkoupit její výrobní závod.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Editace: 2013-02-18 19:55:46
Počet článků v kategorii: 115
Url:kolik-zaplati-kazdy-obcan-za-solarni-energii