Pravice a levice politika

Nekupujte vše co si myslíte, že potřebujete, ale jen to co potřebujete nezbytně!
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.

Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.

Pozor na smlouvy, které nabývají platnosti - jsou uzavřeny - po zaplacení složenky.

Když je Vám doručen dopis, jehož součástí je složenka kterou zaplatíte,
můžete uzavřít smlouvu, o kterou nemáte vůbec zájem.
Sice se můžete do 14 dnů odvolat a smlouvu zrušit, pokud však na tuto zkutečnost včas přijdete.

Příklad:
Jste pojištěn u pojišťovny, které ročně platíte za pojištění nemovitosti.
Několik týdnů před termínem placení Vaší pojistky Vám přijde dopis se složenkou,
od Vaší pojišťovny.
Protože jste poctivci a máte rádi pořádek ve financích a složenka došla
od Vaší pojišťovny zhruba v době, kdy platíte jíž dávno sjednanou pojistku
a text jste sice četli, ale pochopili jste jej špatně a bojíte se sankcí, tak složenku zaplatíte.

Za více jak 14 dnů Vám přijde znovu dopis se složenkou, ale tentokrát na pojištění,
které jste si sjednali před léty písemně.
Nyní jste přišli na omyl a chcete pojištění - vzniklé omylem splacením složenky
před třemi týdny zrušit, ale to již nejde, protože lhůta na odvolání a zrušení je
pouze 14 dnů.
Pojištění lze pak zrušit mnohdy až po jednom roce, ale je třeba se informovat u
příslušné pojišťovny a pak si ještě raději ověřit informaci u odborníků v oboru.

Pohádka o království s tržním hospodářstvím a o demokracii s centrálně řízenou ekonomikou.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.

V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.

V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.

Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.

V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932

Kdo chce dosáhnout bohatství a udržet jej musí být skromný člověk.
Jakmile se pustíte do plýtvání uvidíte, jak rychle přijdete o všechny úspory a dostanete se do dluhů, protože je velmi těžké po období hojnosti si utáhnout opasek a pro mnohé zcela nemožné.
Skromnosti a sebeovládání se člověk musí učit od dětství a návyky přejímá především od rodičů a svého okolí.
Kdo šetří má za tři.
Peníze, které ušetříte, jako byste vydělali.
Skromný člověk navíc mnohem lépe snáší těžkosti života, než člověk zhýčkaný a rozmařilý.
Z historie známe mnoho bohatých lidí, kteří nezvládli své bohatství a podlehli mu jen proto, že se neuměli ovládat.