Kdo chce dosáhnout bohatství a udržet jej musí být skromný člověk.
Jakmile se pustíte do plýtvání uvidíte, jak rychle přijdete o všechny úspory a dostanete se do dluhů, protože je velmi těžké po období hojnosti si utáhnout opasek a pro mnohé zcela nemožné.
Skromnosti a sebeovládání se člověk musí učit od dětství a návyky přejímá především od rodičů a svého okolí.
Kdo šetří má za tři.
Peníze, které ušetříte, jako byste vydělali.
Skromný člověk navíc mnohem lépe snáší těžkosti života, než člověk zhýčkaný a rozmařilý.
Z historie známe mnoho bohatých lidí, kteří nezvládli své bohatství a podlehli mu jen proto, že se neuměli ovládat.

Minimální záloha na sociální pojištění 2011

Minimální záloha na sociální pojištění 1 807 Kč, tedy 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši
24 740 Kč





Příklad výpočtu minimální zálohy na sociální pojištění:

29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši 24 740 Kč

1/4 z 24 740 Kč = 6 185 Kč

29,2 % z 6 185 Kč = 1 807 Kč

Motto: Problém je v tom, že ti, co nepracují, chtějí mít stejné příjmy, jako ti nejúspěšnější, kteří pracující, či podnikají.
Živnostník od slova živnost, tedy provádí činnost, která jej živý.
Namítnete, že takovou činnost koná každý, kdo chce přežít, tedy i zaměstnanec, který se snaží o růst na své pozici ve firmě. Svým způsobem máte pravdu, ale nejde o živnost (pokud u firmy nepracuje na živnostenský list), protože definice živnosti je taková:
Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Jelikož se pár lidem v jejich živnosti daří, tak si někteří lidé myslí, že tomu je tak u všech, ale opak je pravdou.
Pro většinu živnostníků je provozování jejich živnosti žití z ruky do úst, celodenní práce i o sobotách a nedělích, zadlužení, riziko, že o vše přijdou (i o střechu nad hlavou).
Z výše uvedených důvodů o podnikání na vlastní pěst není až takový zájem, kdyby tomu bylo obráceně, tak by nikdo nepracoval někde ve fabrice, či na úřadě, ale všichni by podnikali.
Živnost je něco, jako hokej. Lidé vidí několik úspěšných hokejistů a tím dle jejich názoru jsou všichni hokejisté ve všech soutěžích bohatí, ale kdo někdy zkusil hrát hokej, tak ví, co je to za odříkaní a stačí přijít vážnější úraz a vše se rozplyne a pokud se nedostanete do vyšší soutěže, tak ze 100 korun za měsíc se vyžít nedá.

Živnostník není parazit, i když se zdá někomu, že přispívá na společnou hromádku méně, jak zaměstnanec ALE živnostník pak má dle toho také stanovený důchod, nemocenskou a podobně. Tedy pokud odvádí základní částku, tak si ani marodit nemůže dovolit a v důchodě si bude muset přivydělávat, aby nezemřel hladem.

Těm, co si stále myslí, že živnost je NICNEDĚLÁNÍ bez rizika si toto mohou přeci kdykoliv vyzkoušet, bude to jen pro jejich dobro. Ale pozor, pokud nakoupíte stroje, zadlužíte se, pak ztratíte zakázky a nakonec o vše přijdete, každý Vám řekne, že je to Váš problém.

Podle grafu na stránce cisla-a-statistiky/energetika-v-cr.html spotřeba elektřiny v ČR od roku 2008 klesá, přesto je třeba udržovat celou rozvodnou soustavu v provozu schopném stavu. Dále se také musí zaplatit dotovaná elektřina dodávaná z "ekologických" zdrojů. Samozřejmě pokles zisku se projeví i na ceně akcií.  Navrhované řešení je že značnou část platby bude tvořit cena za velikost jističe. Čím větší jistič, tím větší platba stálá měsíční platba za něj aniž by byla odebrána nějaká elektřina. Tudíž šetřením spotřeby elektřinou asi nic nevyřešíte. Budou dvě řešení, jak neplatit více za elektřinu. Osadit dům takovým jističem, aby zvýšení cen se Vás téměř nedotklo(je to řešení do budoucna?), nebo se stát nezávislým na placených zdrojích elektřiny.

Kalkulačka nových tarifů a cen za elektřinu NTS

KALKULÁTOR NOVÉ TARIFNÍ STRUKTURY V ELEKTROENERGETICE

Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku

• Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
  
• Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
  
• Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty), ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
  
• Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
  
• Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
  Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
  Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
  V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
  

---

Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:

Majitel (stát) má dům, který může prodat.
Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.

---

Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.

---

Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.

Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.

---

Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.