Jak si vypočítat důchod - kalkulačky a informace

Hlavní příčiny rozpadu SSSR a jeho satelitů - přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.

Označení CE mohou používat výrobky, které splňují určité předpisy a směrnice Evropské unie.
Na co je třeba si dát pozor?
Čína používá téměř shodnou značku a vysvětluje jí, že značí "China export".
Zatímco u EU značky jsou základy písmen dvě kružnice, které se protínají jen šířkou písmene, u čínské značky jsou tyto písmena blíže u sebe, ale i tak to bude chtít dobré oči a u čínských výrobků být opatrný hlavně co se týká hraček, či předmětů používaných ke styku s potravinami.



'Comparison of two used CE marks" od Mattved – Vlastní dílo. Licencováno pod CC0 via Wikimedia Commons.

Zde se bude hodit jedno pořekadlo "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše".


Příjem - příjmy - to je ten vrabec v hrsti. Dostali jste právě zaplaceno za produkt přímo do ruky, na účet? Tak to je příjem.
Nebo jinak, jedná se o přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Výnos - je ten holub na střeše.
Výnos představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, ALE bez ohledu na to, zda došlo k jejich uhrazení!!!!
Předali jste zboží i fakturu kupci k zaplacení, ale už jste jej nikdy neviděli ani dlužnou částku, ale přesto máte výnos! Dobré, že?

Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.

Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.

Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.

Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.

Progresivní daň - čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je procentuální sazba.
Z výše uvedeného vidíme, že se jedná o vyšší zdanění úspěšných občanů a nejde o nic progresivního, ba naopak.
Nevýhody progresivní daně:
- schopní nemohou tolik investovat a snadněji podlehnou zahraniční konkurenci, která je ve výhodě
- vyšší nezaměstnanost
- deformace trhu
- potlačení základního pravidla trhu
- demotivace být úspěšným
- nižší výběr daně
- zaostávání za ekonomikami, kde je daň rovná, nebo regresivní (čím je subjekt úspěšnější, tím platí menší daň)

Pokud ten, kdo vytváří hodnoty, je na tom platově stejně, jako ten kdo nevytváří nic (přijde si do práce přečíst jen denní tisk), nazýváme tento stav socialismem, nebo komunismem.
Je zřejmé, že takový systém demotivuje občany být úspěšnými a bohatými. Chudí občané = chudý stát.