Daně - zvyšování daní - ekonomika - finance
AD MOB
Proč je nebezpečné zvyšování daní v době, kdy spotřeba obyvatel (chuť utrácet) je minimální?
Lidé se mohou koupit za stejnou částku peněz méně zboží - klesá spotřeba a nakupuje se jen zboží určené k přežití.
S klesající spotřebou se vybere méně na DPH.
Výrobcům zdraží vstupy, což se odrazí na růstu cen produktů.
Výrobci méně prodají a musí propustit část zaměstnanců, nebo uzavřít provozovnu a sami skončí jako nezaměstnaní.
Zvýšení daní zpomalí a nebo dokonce zabrzdí ekonomický růst ekonomiky a sníží daňovou výnosnost. Tedy na daních se většinou vybere méně, než před jejich zvýšením.
Celková nálada a optimismus ve společnosti se zhorší.
Lidé se mohou koupit za stejnou částku peněz méně zboží - klesá spotřeba a nakupuje se jen zboží určené k přežití.
S klesající spotřebou se vybere méně na DPH.
Výrobcům zdraží vstupy, což se odrazí na růstu cen produktů.
Výrobci méně prodají a musí propustit část zaměstnanců, nebo uzavřít provozovnu a sami skončí jako nezaměstnaní.
Zvýšení daní zpomalí a nebo dokonce zabrzdí ekonomický růst ekonomiky a sníží daňovou výnosnost. Tedy na daních se většinou vybere méně, než před jejich zvýšením.
Celková nálada a optimismus ve společnosti se zhorší.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Lobbování je tak staré, jako snad lidstvo samo a jeho přenesený význam je "pokus o prosazení vlastních, či skupinových zájmů pomocí osob podílejících se na řízení společenství, nebo státu".
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.
Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.
Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.
Ženy měly při sjednávání pojištění výhodnější sazby, muži platili mnohem více.
Nyní by mělo být vše jinak a obě pohlaví by si měla být rovna (v placení záloh za pojištění).
Proč dříve ženy platily méně za pojištění?
- ženy jsou mnohem zodpovědnější
- ženy méně riskují
- ženy včas jdou k lékaři a předcházejí tak především zhoubným onemocněním
Nevýhody rovnostářství
- demotivace (člověk zodpovědný se cítí trestán za to, že žije řádně)
Pojištění by mělo vychovávat člověka k tomu, aby o sebe dbal a odměnou za to pak je, že platí menší částky.
Nyní by mělo být vše jinak a obě pohlaví by si měla být rovna (v placení záloh za pojištění).
Proč dříve ženy platily méně za pojištění?
- ženy jsou mnohem zodpovědnější
- ženy méně riskují
- ženy včas jdou k lékaři a předcházejí tak především zhoubným onemocněním
Nevýhody rovnostářství
- demotivace (člověk zodpovědný se cítí trestán za to, že žije řádně)
Pojištění by mělo vychovávat člověka k tomu, aby o sebe dbal a odměnou za to pak je, že platí menší částky.
Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Hlavní příčiny rozpadu SSSR a jeho satelitů - přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.
Úmrtnost u kojenců ve středověku byla takové, že téměř každý druhý se nedožil jednoho roku.
U populace, která prošla všemi nástrahami až do dospělosti, byla pak průměrná délka života kolem 40 let.
Jen zhruba 10% obyvatel se pak dožilo 60 a více let.
Mor - morové epidemie měly na svědomí úmrtí 30% až 50% obyvatel v zasažené oblasti.
Nicméně porodnost byla tak vysoká, že byla schopna zacelit i tyto rány a zabránit vymření celých národů.
Avšak ti co přežili všechny nástrahy tehdejší života, byli v průměru odolnější než současná populace.
Jak tedy zlepšit zdravotní stav populace?
V budoucnu bude velmi důležité určit dle DNA, jak bude jedinec vypadat v dospělosti, ale nejen to.
Bude možné stále přesněji určit, jakými vadami, poruchami, nemocemi bude trpět a tím i jakou šanci bude mít na přežití a to i bez jeho početí, jen z DNA rodičů. Ale i v tom bude mít vždy poslední slovo příroda, protože nikdo nebude schopen přesně předpovědět, jaké nové nemoci (bakterie, viry) vzniknou v příštích letech a jestli je i tak pečlivě vybraný jedinec zvládne.
U populace, která prošla všemi nástrahami až do dospělosti, byla pak průměrná délka života kolem 40 let.
Jen zhruba 10% obyvatel se pak dožilo 60 a více let.
Mor - morové epidemie měly na svědomí úmrtí 30% až 50% obyvatel v zasažené oblasti.
Nicméně porodnost byla tak vysoká, že byla schopna zacelit i tyto rány a zabránit vymření celých národů.
Avšak ti co přežili všechny nástrahy tehdejší života, byli v průměru odolnější než současná populace.
Jak tedy zlepšit zdravotní stav populace?
V budoucnu bude velmi důležité určit dle DNA, jak bude jedinec vypadat v dospělosti, ale nejen to.
Bude možné stále přesněji určit, jakými vadami, poruchami, nemocemi bude trpět a tím i jakou šanci bude mít na přežití a to i bez jeho početí, jen z DNA rodičů. Ale i v tom bude mít vždy poslední slovo příroda, protože nikdo nebude schopen přesně předpovědět, jaké nové nemoci (bakterie, viry) vzniknou v příštích letech a jestli je i tak pečlivě vybraný jedinec zvládne.
Editace: 2012-08-18 08:17:02
Počet článků v kategorii: 115
Url:dane-zvysovani-dani-ekonomika-finance
AD