Proč mají sportovci tak vysoké příjmy?
AD MOB
Představa části veřejnosti je taková, že co sportovec, to člověk s milionovými měsíčními příjmy, ale zkutečnost je značně odlišná od představ.
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.
Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.
Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.
Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.
Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Dumping je prodej zboží za hranice státu za cenu mnohem nižší, než je u konkurence s cílem tuto konkurenci potlačit, nebo odkoupit její výrobní závod.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Od 1.1.2017 se zvyšuje platba zdravotního pojištění
OBZP - osoby bez zdanitelných příjmů
OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná
Minimální platby:
OSVČ z 1823 korun zvýšení na 1906 korun
OBZP a minimálního pojistného zaměstnanců z 1337 korun zvýšení na 1485 korun
Pozor na změnu účtu kam odesíláte peníze. Informujte se na své zdravotní pojišťovně, pokud Vám již nezaslala nové číslo účtu u ČNB.
Za leden se platí následující měsíc a datum splatnosti je vždy osmého dne.
Splatnost označuje datum nebo čas, do kterého je plátce povinen uhradit svůj peněžitý závazek.
OBZP - osoby bez zdanitelných příjmů
OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná
Minimální platby:
OSVČ z 1823 korun zvýšení na 1906 korun
OBZP a minimálního pojistného zaměstnanců z 1337 korun zvýšení na 1485 korun
Pozor na změnu účtu kam odesíláte peníze. Informujte se na své zdravotní pojišťovně, pokud Vám již nezaslala nové číslo účtu u ČNB.
Za leden se platí následující měsíc a datum splatnosti je vždy osmého dne.
Splatnost označuje datum nebo čas, do kterého je plátce povinen uhradit svůj peněžitý závazek.
- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku
- Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
- Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
- Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty),
ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
- Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
- Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:
Majitel (stát) má dům, který může prodat.Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.
Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.
Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:
Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.
Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.
Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.
Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Editace: 2013-06-25 15:51:16
Počet článků v kategorii: 115
Url:proc-maji-sportovci-tak-vysoke-prijmy
AD