Nekupujte vše co si myslíte, že potřebujete, ale jen to co potřebujete nezbytně!
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.

Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.

Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.

Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.

Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.

Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.

Lobbování je tak staré, jako snad lidstvo samo a jeho přenesený význam je "pokus o prosazení vlastních, či skupinových zájmů pomocí osob podílejících se na řízení společenství, nebo státu".
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.


Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.

Outsourcing je předání některých prací na projektu jiným podpůrným firmám za účelem snížení nákladů.
Například firma A vyhraje výběrové řízení s tím, že projekt provede za 10 milionů, ale protože by projekt za takovou částku nedokázali provést, tak jej, nebo určitou část předají firmě, která se vleze do rozpočtu.
Výhody:
Na určité práce si najme firma specialisty v oboru, které sama nemá.
Nevýhody:
Firmy si předávají dílo, jako horký brambor a nakonec ve výsledku zákazník dostane špatně odvedenou práci namísto kvality, kterou očekával od původní firmy.

Nezaměňujte s offshoringem
Offshoring znamená přesun výroby do zahraničí. V zahraničí pak tuto výrobu může provádět mateřská firma, nebo zcela jiná firma.

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932