Kapitál - ekonomika
AD MOB
Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
113LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Co to byla tzv. jednotka v JZD?
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.
Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Minimální záloha na zdravotní pojištění 2011
Minimální zdravotní pojištění 1 670 Kč 13,5 % z poloviny průměrné mzdy 24 740 Kč
Minimální vyměřovací základ 12 370 Kč
Rok - minimální měsíční záloha
2007 1 360 Kč
2008 1 456 Kč
2009 1 590 Kč
2010 1 601 Kč
2011 1 670 Kč
Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Editace: 2013-06-02 08:00:03
Počet článků v kategorii: 113
Url:kapital-ekonomika
AD
