Kapitál - ekonomika
AD MOB
Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
114LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Výdaje paušálem se vyplatí, pokud je zisk skutečně mnohem vyšší, než výdaje. Je třeba vše promyslet.
Například:
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 60 000 (60%)
Vhodné pro uplatnění výdajů paušálem.
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 110 000 (110%)
Nevhodný poměr pro výdaje paušálem, protože musíte
přiznat ke zdanění 40 000, i přesto, že jste se v tomto roce
zadlužili.
https://youtu.be/y0A3k3qnyuk
Například:
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 60 000 (60%)
Vhodné pro uplatnění výdajů paušálem.
Váš typ živnosti může reinvestovat 60% z příjmů.
Příjmy 100 000 (100%)
Výdaje 110 000 (110%)
Nevhodný poměr pro výdaje paušálem, protože musíte
přiznat ke zdanění 40 000, i přesto, že jste se v tomto roce
zadlužili.
https://youtu.be/y0A3k3qnyuk
Není nic snadnějšího někoho pomluvit, ale zastat se jej už vyžaduje odvahu.
Všeobecně se uvádí, že díky internetu (servrům a uživatelským stanicím) vzrůstá spotřeba energie.
Uvádí se kolik elektřiny se spotřebuje na každý dotaz a jak je to neekologické atd.
Jenže zkusme se na věc podívat i z jiné stránky.
Internet to je především komunikace.
Na internetu si získáte údaje o provozní době nejen institucí, obchodů, firem, ale také můžete zjistit zda mohou právě danou službu, či výrobek poskytnout a tím ušetříte jak čas, tak i například pohonné hmoty do Vašeho automobilu.
Další obrovskou vymožeností jsou online mapy (maps.google.com, mapy.cz).
Mají stále více uživatelů ve všech zemích světa a šetří denně možná i miliony litrů paliva, protože navigace založené na těchto mapách dokážou dovést do cíle bez zbytečného bloudění.
Nutné je připomenout také tisíce zachráněných lidských životů díky udání své polohy po nějaké nehodě, nebo, že včas se dokázali vyhnout nebezpečnému úseku a nestali se objetí nehody.
Na závěr je nutno dodat, že internet napodobuje přírodu. Tak jako v lidském těle mezi sebou jednotlivé buňky musí komunikovat pomocí nervové soustavy a mozku, aby tělo mohlo efektivně fungovat, tak i lidstvo internet potřebuje jako zdroj dat a pro komunikaci. Jeho užitek a ušetřená energie daleko převyšuje náklady na jeho provoz.
Všeobecně se uvádí, že díky internetu (servrům a uživatelským stanicím) vzrůstá spotřeba energie.
Uvádí se kolik elektřiny se spotřebuje na každý dotaz a jak je to neekologické atd.
Jenže zkusme se na věc podívat i z jiné stránky.
Internet to je především komunikace.
Na internetu si získáte údaje o provozní době nejen institucí, obchodů, firem, ale také můžete zjistit zda mohou právě danou službu, či výrobek poskytnout a tím ušetříte jak čas, tak i například pohonné hmoty do Vašeho automobilu.
Další obrovskou vymožeností jsou online mapy (maps.google.com, mapy.cz).
Mají stále více uživatelů ve všech zemích světa a šetří denně možná i miliony litrů paliva, protože navigace založené na těchto mapách dokážou dovést do cíle bez zbytečného bloudění.
Nutné je připomenout také tisíce zachráněných lidských životů díky udání své polohy po nějaké nehodě, nebo, že včas se dokázali vyhnout nebezpečnému úseku a nestali se objetí nehody.
Na závěr je nutno dodat, že internet napodobuje přírodu. Tak jako v lidském těle mezi sebou jednotlivé buňky musí komunikovat pomocí nervové soustavy a mozku, aby tělo mohlo efektivně fungovat, tak i lidstvo internet potřebuje jako zdroj dat a pro komunikaci. Jeho užitek a ušetřená energie daleko převyšuje náklady na jeho provoz.
Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.
Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.
Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
V zásadě lze problém použití zlata jako platidla při běžném nakupování, nebo výplatě mezd shrnout takto.
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)
Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)
Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".
Editace: 2013-06-02 08:00:03
Počet článků v kategorii: 114
Url:kapital-ekonomika
AD
