Kapitál - ekonomika
AD MOB
Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.
Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.
Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.
Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Pro lidi dnešní doby se zdá být velký problém rozeznat, co jim přináší zisk a co naopak je obírá o příjmy.
Je třeba děti učit rozeznat aktiva a pasiva.
Nejlépe rozeznáme aktiva a pasiva při dlouhodobé nemoci, kdy se nám ztenčí příjmy.
Aktiva (příjmy) nám v této těžké situaci pomohou snáze přežít.
Pasiva (výdaje) nás potáhnou ke dnu.
Aktiva tedy budou veškeré příjmy z dividend, solární energie, veškerých pronájmů, uspořené peníze, investiční zlato atd.
Pasiva budou platby za vodu, energie, vstupy, zálohy, hypotéka, leasing, předplatné tiskovin, splácení půjček, záloh za všeliké blboviny.
Snažíme se po celý život žít tak, aby AKTIVA převyšovala PASIVA. Pokud se nám podaří tomu porozumět, osvojit si návyky, pak máme velkou šanci překonat v životě i těžká finanční období.
Aktiva a pasiva
Je třeba děti učit rozeznat aktiva a pasiva.
Nejlépe rozeznáme aktiva a pasiva při dlouhodobé nemoci, kdy se nám ztenčí příjmy.
Aktiva (příjmy) nám v této těžké situaci pomohou snáze přežít.
Pasiva (výdaje) nás potáhnou ke dnu.
Aktiva tedy budou veškeré příjmy z dividend, solární energie, veškerých pronájmů, uspořené peníze, investiční zlato atd.
Pasiva budou platby za vodu, energie, vstupy, zálohy, hypotéka, leasing, předplatné tiskovin, splácení půjček, záloh za všeliké blboviny.
Snažíme se po celý život žít tak, aby AKTIVA převyšovala PASIVA. Pokud se nám podaří tomu porozumět, osvojit si návyky, pak máme velkou šanci překonat v životě i těžká finanční období.
Aktiva a pasiva
V současnosti (rok 2011) již stále silněji zaznívají hlasy, že děti se ve škole sice naučí psát, číst a počítat, ale neučí se přežít ve finančním světě.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.
Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.
Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.
Bohatý táta chudý táta - kniha Roberta T. Kiyosakiho
Krysí závod - stav, kdy je jedinec, rodina, nebo stát natolik zadlužen, že není
schopen tvořit aktiva (finanční rezervu, čistý zisk) a dostává se do začarovaného
bludného kruhu připomínajícího běh krisy v otáčejícím se bubnu až do totálního
vyčerpání a zhroucení se.
Víte, jaký je rozdíl mezi aktivy a pasivy ?
Myslíte si, že daně ve skutečnosti lidi zatěžují, nebo jim pomáhají přežít?
Pracují peníze pro Vás, nebo Vy pro peníze?
Platíte složenky hned, nebo až na poslední chvíli?
Spoléháte na to, že se o Vás postarají Vaši sousedé (tedy stát),
nebo raději spoléháte sám na sebe?
Umíte zvládat finanční rizika, nebo provádíte jen bezpečné finanční operace?
Jste zaměstnancem, který jen slepě plní příkazy, nebo raději vytváříte nové projekty a nová
pracovní místa?
Věříte tomu, že budete bohatí?
Učíte se proto, abyste získali zaměstnání v dobré firmě, nebo proto abyste dobrou
firmu jednou vlastnili?
Myslíte si, že nejlepší investice je do zvětšování Vašeho domu(pokud to není předmětem podnikání)?
Pracujete proto, abyste se učili novým věcem, nebo jen abyste získali peníze?
Kdo vytváří pracovní místa, bohatí, nebo chudí?
Umíte se rychle rozhodnout, co je pro Vás důležité a, co je nepodstatné?
Ovládají peníze Vaše pocity a tedy i duši?
Věříte, že bankovky mají skutečně hodnotu, která je na nich vytištěna,
nebo chápate, že druhý den může mít tato bankovka jen cenu papiru, ze kterého
je vyrobena a nic si za ní nekoupíte?
Co je pro Vás nejcenější, síla, peníze, nebo sebepoznání?
Inteligentní člověk zaměstnává lidi, kteří jsou chytřejší než on.
Bohatí lidé si kupují luxus až, jako poslední, chudí a střední vrstva chce mít
luxus zakoupen, co nejdříve, aby vypadali, jako boháči.
Peníze vytvářejí bohatí, ne chudí.
Zaměstnanci pracují jen tolik, aby nepřišli o práci.
Zaměstnavatel platí jen tolik, aby zaměstnanec neutekl.
Víte, že z 10 nově založených společností, 9 do 5 let zanikne?
Jste opravdu finančně nezávislí lidé?
V knize naleznete tyto témata a myšlenky
Krysí závod - stav, kdy je jedinec, rodina, nebo stát natolik zadlužen, že není
schopen tvořit aktiva (finanční rezervu, čistý zisk) a dostává se do začarovaného
bludného kruhu připomínajícího běh krisy v otáčejícím se bubnu až do totálního
vyčerpání a zhroucení se.
Víte, jaký je rozdíl mezi aktivy a pasivy ?
Myslíte si, že daně ve skutečnosti lidi zatěžují, nebo jim pomáhají přežít?
Pracují peníze pro Vás, nebo Vy pro peníze?
Platíte složenky hned, nebo až na poslední chvíli?
Spoléháte na to, že se o Vás postarají Vaši sousedé (tedy stát),
nebo raději spoléháte sám na sebe?
Umíte zvládat finanční rizika, nebo provádíte jen bezpečné finanční operace?
Jste zaměstnancem, který jen slepě plní příkazy, nebo raději vytváříte nové projekty a nová
pracovní místa?
Věříte tomu, že budete bohatí?
Učíte se proto, abyste získali zaměstnání v dobré firmě, nebo proto abyste dobrou
firmu jednou vlastnili?
Myslíte si, že nejlepší investice je do zvětšování Vašeho domu(pokud to není předmětem podnikání)?
Pracujete proto, abyste se učili novým věcem, nebo jen abyste získali peníze?
Kdo vytváří pracovní místa, bohatí, nebo chudí?
Umíte se rychle rozhodnout, co je pro Vás důležité a, co je nepodstatné?
Ovládají peníze Vaše pocity a tedy i duši?
Věříte, že bankovky mají skutečně hodnotu, která je na nich vytištěna,
nebo chápate, že druhý den může mít tato bankovka jen cenu papiru, ze kterého
je vyrobena a nic si za ní nekoupíte?
Co je pro Vás nejcenější, síla, peníze, nebo sebepoznání?
Inteligentní člověk zaměstnává lidi, kteří jsou chytřejší než on.
Bohatí lidé si kupují luxus až, jako poslední, chudí a střední vrstva chce mít
luxus zakoupen, co nejdříve, aby vypadali, jako boháči.
Peníze vytvářejí bohatí, ne chudí.
Zaměstnanci pracují jen tolik, aby nepřišli o práci.
Zaměstnavatel platí jen tolik, aby zaměstnanec neutekl.
Víte, že z 10 nově založených společností, 9 do 5 let zanikne?
V průběhu roku se ceny mění dle druhu zboží a sezóny,
ale v globále jsou ceny nejvyšší před Vánočními svátky.
Ani těsně po Vánocích nelze očekávat výrazné snížení
cen.
V lednu začínají pak slevy, ale lidé si na to zvykli, takže
hranice se stále posouvá.
V roce 2013 bylo proto nutné vyčkat až do 20. ledna.
Kolem tohoto data je pak nejlevnější elektronika, domácí
spotřebiče, hračky, zimní obuv a oblečení již jde taky s
cenami dolů.
Naopak v tomto období budou na vrcholu ceny za paliva
(dřevo, uhlí, štěpka atd.) a topidla (kotle, krbová kamna).
ale v globále jsou ceny nejvyšší před Vánočními svátky.
Ani těsně po Vánocích nelze očekávat výrazné snížení
cen.
V lednu začínají pak slevy, ale lidé si na to zvykli, takže
hranice se stále posouvá.
V roce 2013 bylo proto nutné vyčkat až do 20. ledna.
Kolem tohoto data je pak nejlevnější elektronika, domácí
spotřebiče, hračky, zimní obuv a oblečení již jde taky s
cenami dolů.
Naopak v tomto období budou na vrcholu ceny za paliva
(dřevo, uhlí, štěpka atd.) a topidla (kotle, krbová kamna).
Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Editace: 2013-06-02 08:00:03
Počet článků v kategorii: 115
Url:kapital-ekonomika
AD
