Valorizace důchodů výhody nevýhody příčina
Výhoda valorizace je, že výše důchodů kopíruje stav ekonomiky a zmenšuje rozdíly mezi příjmy obyvatel, čímž udržuje důležitý sociální smír.
Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.
Důchody se valorizují z důvodu
Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)
Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.
Důchody se valorizují z důvodu
- růstu spotřebitelských cen (inflace ) - a nazývá se cenová valorizace ( provádí se například při inflaci nad 10% , nebo začátkem roku ). Nevýhodou je, že důchod není odvozen od nominální mzdy a tudíž důchody mohou být jak nadhodnocovány, tak i podhodnocovány vůči velikosti nominální mzdy. Výhodou je určité snižování sociálních rozdílů a napětí ve společnosti díky růstu cen.
- růstu mezd - mzdová valorizace (důchody jsou stanoveny od výše nominální mzdy). Výhodou je, že více důchody odpovídají mzdám a tedy kupní síle obyvatelstva. Nevýhoda nastane tehdy, pokud nominální mzda neodpovídá možnostem ekonomiky země.
Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Inflace je nárůst cen v ekonomice za určité období a tím snížení kupní síly peněz.
Vznik inflace
Pravděpodobně přebytek hodnoty peněz v oběhu a rychlejší růst hodnoty peněžních zásob než je hodnota produkce. Lidé se snadno dostanou k penězům, více utrácejí a obchodníci na to okamžitě reagují zvyšováním cen.
Naopak, (deflace) hlad po penězích nutí lidi skromnosti a trh na to reaguje zastavením růstu cen, či dokonce jejich snižováním (výrobce i obchodník bez prodeje = bez zisku se pokusí snížením cen zvýšit odbyt).
Měření míry inflace - příklady
- přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců)
- přírůstekm indexu spotřebitelských cen oproti stejnému měsíci minulého roku
- přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci
Pozitiva inflace:
- mírná inflace: lidé jsou nuceni investovat peníze do něčeho rozumného a tím zabránit jejich znehodnocování
- centrální banka může upravovat úrokové sazby pro zmírnění recese
Negativa vyšší inflace:
- snížení hodnoty úspor
- neochota spořit a ukládat
- nejistota na trhu
- obavy z dalšího vývoje ekonomika
- menší příliv investic do ekonomiky, nebo i jejich zastavení
- může se projevit i nedostatek zboží na trhu (obchodníci čekají na stabilizaci, určité zboží je pro ně větší jistota, než kupa papírků, které rychle ztrácejí na hodnotě)
Míra inflace tento měsíc czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace
Tabulka inflace ČR v jednotlivých letech czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
Jak si spočítat inflaci osobní spotřeby?
- zaznamenat si ceny produktů a služeb, které potřebujete v daném měsíci
- porovnat s cenami stejného měsíce v minulém roce
- vypočítat procento nárůstu, nebo poklesu (deflace)
Z čeho vypočítat osobní spotřebu?
Můžete si udělat měsíční přehled dle skupin, kolik v dané kategorii utratíte a porovnat minulým rokem.
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
2. Alkoholické nápoje a tabák
3. Odívání a obuv
4. Bydlení, voda, energie, paliva
5. Bytové vybavení, zař. domácnosti, opravy
6. Zdraví
7. Doprava
8. Pošty a telekomunikace
9. Rekreace a kultura
10. Vzdělávání
11. Stravování a ubytování
12. Ostatní zboží a služby
Vznik inflace
Pravděpodobně přebytek hodnoty peněz v oběhu a rychlejší růst hodnoty peněžních zásob než je hodnota produkce. Lidé se snadno dostanou k penězům, více utrácejí a obchodníci na to okamžitě reagují zvyšováním cen.
Naopak, (deflace) hlad po penězích nutí lidi skromnosti a trh na to reaguje zastavením růstu cen, či dokonce jejich snižováním (výrobce i obchodník bez prodeje = bez zisku se pokusí snížením cen zvýšit odbyt).
Měření míry inflace - příklady
- přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců)
- přírůstekm indexu spotřebitelských cen oproti stejnému měsíci minulého roku
- přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci
Pozitiva inflace:
- mírná inflace: lidé jsou nuceni investovat peníze do něčeho rozumného a tím zabránit jejich znehodnocování
- centrální banka může upravovat úrokové sazby pro zmírnění recese
Negativa vyšší inflace:
- snížení hodnoty úspor
- neochota spořit a ukládat
- nejistota na trhu
- obavy z dalšího vývoje ekonomika
- menší příliv investic do ekonomiky, nebo i jejich zastavení
- může se projevit i nedostatek zboží na trhu (obchodníci čekají na stabilizaci, určité zboží je pro ně větší jistota, než kupa papírků, které rychle ztrácejí na hodnotě)
Míra inflace tento měsíc czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace
Tabulka inflace ČR v jednotlivých letech czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
Jak si spočítat inflaci osobní spotřeby?
- zaznamenat si ceny produktů a služeb, které potřebujete v daném měsíci
- porovnat s cenami stejného měsíce v minulém roce
- vypočítat procento nárůstu, nebo poklesu (deflace)
Z čeho vypočítat osobní spotřebu?
Můžete si udělat měsíční přehled dle skupin, kolik v dané kategorii utratíte a porovnat minulým rokem.
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
2. Alkoholické nápoje a tabák
3. Odívání a obuv
4. Bydlení, voda, energie, paliva
5. Bytové vybavení, zař. domácnosti, opravy
6. Zdraví
7. Doprava
8. Pošty a telekomunikace
9. Rekreace a kultura
10. Vzdělávání
11. Stravování a ubytování
12. Ostatní zboží a služby
Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Nejdokonalejší zákony jsou takové, které jsou v souladu s řádem přírody a celého Vesmíru.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.
Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.
Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.
Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.
Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.
Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.
Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.
Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.
Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.
Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.
Kdo je to ekonomický migrant
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
Editace: 2015-08-24 11:47:54
Počet článků v kategorii: 115
Url:valorizace-duchodu-vyhody-nevyhody-pricina