Korupce - ekonomika
Korupci si především představujeme, jako jednání, kdy jedinec poskytne finanční částku jiné osobě za účelem zrychlení určitého procesu, či získání nedostatkového zboží a podobně. Pokud protistrana příjme úplatu, dochází u ní ke korupci, protože již dostává za svou činnost stálý plat a nesmí nikoho upřednostnit za poskytnutí úplaty.
Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.
Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).
I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.
Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.
Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).
I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Amnestie je hromadné, částečné, nebo úplné prominutí trestu.
Amnestie se většinou uděluje při významném státním svátku.
Výhody amnestie:
V České republice jsou věznice přeplněné, takže po amnestii se velmi rychle zaplní na původní stav novými lidmi, kteří na výkon trestu čekají.
Pobyt odsouzeného ve vězení není pro stát (ostatní občany) vůbec levná záležitost a blíží se hranici 1000 korun za den.
Trest
Podle některých odborníků trest člověka nemůže změnit, tak jako nelze změnit jeho genetickou výbavu, ale udělá jej prohnanějším a mazanějším, aby se jiným jeho nekalé skutky příště nepodařilo prokázat. Viz vtip níže.
(Synu, víš proč jsem tě potrestal? Ne za to, že jsi rozbil okno, ale za to, že si se nechal u toho chytit.)
Nevýhody amnestie
Strach občanů ze zvýšení kriminality po amnestii.
Nikdy nelze přesně určit zda amnestovaný člověk bude vděčný za to, že je na svobodě, nebo zda bude pokračovat v trestné činnosti.
Zastavení některých kauz, které nebyly vyřešeny.
Amnestie se většinou uděluje při významném státním svátku.
Výhody amnestie:
V České republice jsou věznice přeplněné, takže po amnestii se velmi rychle zaplní na původní stav novými lidmi, kteří na výkon trestu čekají.
Pobyt odsouzeného ve vězení není pro stát (ostatní občany) vůbec levná záležitost a blíží se hranici 1000 korun za den.
Trest
Podle některých odborníků trest člověka nemůže změnit, tak jako nelze změnit jeho genetickou výbavu, ale udělá jej prohnanějším a mazanějším, aby se jiným jeho nekalé skutky příště nepodařilo prokázat. Viz vtip níže.
(Synu, víš proč jsem tě potrestal? Ne za to, že jsi rozbil okno, ale za to, že si se nechal u toho chytit.)
Nevýhody amnestie
Strach občanů ze zvýšení kriminality po amnestii.
Nikdy nelze přesně určit zda amnestovaný člověk bude vděčný za to, že je na svobodě, nebo zda bude pokračovat v trestné činnosti.
Zastavení některých kauz, které nebyly vyřešeny.
Jsou lidé, kteří si stojí za názorem, že pokud by všichni lidé měli vysoké IQ (nejlépe stejné hodnoty), tak svět bude bez problémů a soužití těchto lidí bude ideální, plné lásky, porozumění, spolupráce a soucitu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Minimální záloha na sociální pojištění 2011
Minimální záloha na sociální pojištění 1 807 Kč, tedy 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši
24 740 Kč
Příklad výpočtu minimální zálohy na sociální pojištění:
29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši 24 740 Kč
1/4 z 24 740 Kč = 6 185 Kč
29,2 % z 6 185 Kč = 1 807 Kč
Dumping je prodej zboží za hranice státu za cenu mnohem nižší, než je u konkurence s cílem tuto konkurenci potlačit, nebo odkoupit její výrobní závod.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Editace: 2013-06-22 13:16:42
Počet článků v kategorii: 115
Url:korupce-ekonomika