Jak nakupovat aby člověk nepřišel na mizinu

• S ručením se neunáhlete, vše si nechte řádně projít hlavou.


• Popřípadě se jděte poradit k právníkovi - dlužník nechť zaplatí sezení, ale ať není přítomen. Právníkovi předložte náležitosti týkající se ručení.


• Pokud dlužníkovi nevěříte, řekněte mu že máte strach a že ručení odmítáte.


• Zjistěte si zda dlužník bude schopen dluh splácet.


• Snažte se vyjednat výhodné podmínky pro ručitele.

Sledujte bedlivě zda dlužník dluh splácí,

• Pokud dlužník není schopen splácet dluh, je tato povinnost převedena na ručitele.


• Pokud budete plnit závazek za dlužníka, vše si nechte potvrdit, uchovávejte složenky atd. - dluh pak můžete po dlužníkovi zpětně vymáhat.


• Než začnete splácet dluh za dlužníka, vyhledejte odbornou právnickou pomoc (pokud i na Vás bude splácení dluhu příliš velké sousto).

Výhoda valorizace je, že výše důchodů kopíruje stav ekonomiky a zmenšuje rozdíly mezi příjmy obyvatel, čímž udržuje důležitý sociální smír.

Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.

Důchody se valorizují z důvodu

• růstu spotřebitelských cen  (inflace ) - a nazývá se cenová valorizace ( provádí se například při inflaci nad 10% , nebo začátkem roku ). Nevýhodou je, že důchod není odvozen od nominální mzdy a tudíž důchody mohou být jak nadhodnocovány, tak i podhodnocovány vůči velikosti nominální mzdy. Výhodou je určité snižování sociálních rozdílů a napětí ve společnosti díky růstu cen.


• růstu mezd - mzdová valorizace (důchody jsou stanoveny od výše nominální mzdy). Výhodou je, že více důchody odpovídají  mzdám a tedy kupní síle obyvatelstva. Nevýhoda nastane tehdy, pokud nominální mzda neodpovídá možnostem ekonomiky země.

Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)

Korupci si především představujeme, jako jednání, kdy jedinec poskytne finanční částku jiné osobě za účelem zrychlení určitého procesu, či získání nedostatkového zboží a podobně. Pokud protistrana příjme úplatu, dochází u ní ke korupci, protože již dostává za svou činnost stálý plat a nesmí nikoho upřednostnit za poskytnutí úplaty.

Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.

Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).

I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.

Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.

Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.

Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)

Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty

Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)

Přímá volba prezidenta proti - nevýhody:
- neznámá tvář - může se zúčastnit člověk a i vyhrát, který například složil písničku a stal se mediálně známým, ale jak se bude chovat v politice je velmi nejisté
- může být snadno zvolen prezidentem člověk psychicky vyšinutý (diktátor, populista, chorobný lhář, sadista se sladkou tváří), člověk, který zapůsobí snadno na slabé lidi bez názoru
- lidé, kteří pracují, jako politici jsou vystaveni tlaku a odpovědnosti pak mají menší šanci proti naprosto neznámým lidem, kteří jsou listem nepopsaným a jeví se voličům jako svatí


Pro - výhody:
- protože přímá volba prezidenta je velmi riskantní operace, výhody u ní nelze nalézt