Proč zkrachovalo RVHP

Tabulka rozdílu mezi EU a Čínou - proč jedna ekonomika roste a druhá ztrácí

Položka	Čína	EU
Dotace	NE, co si půjčíš, musíš vrátit (každý si rozmyslí jestli udělá chodník za 10 milionů, když jej může udělat za 10 tisíc)	ANO - deformace trhu
Tržní hospodářství	ANO, vyráběj to, co prodáš	ANO, ale pokus o řízení kolik energie se může vyrobit a z čeho, kolik cukrové řepy atd. což snadno vede k projektům, jako solární farmy v ČR
Zadlužení	Přebytek	Zadlužení
Rozpočet	Přebytkový	Většinou deficitní
Stávkovat	Zapovězeno	Možno
Investice v zahraničí	Hlavně Afrika - nerostné bohatství - max. zisk	Nerozhodnost
Pracovní doba	Pokud je šéf v práci	V podnicích 8 hodin, živnostník 12 až 16 hodin denně

Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.

Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.

Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.

Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.


Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.

Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000

Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy

Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.

Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.

Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.

Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".

Výhoda valorizace je, že výše důchodů kopíruje stav ekonomiky a zmenšuje rozdíly mezi příjmy obyvatel, čímž udržuje důležitý sociální smír.

Nevýhoda je, že valorizace důchodů znamená výdaje ze státního rozpočtu a že výše valorizace je většinou tématem pro ostrou politickou diskuzi, protože může nastat stav, kdy se z důchodového + sociálního pojištění nelze krýt náklady na důchody a jejich valorizaci.

Důchody se valorizují z důvodu

• růstu spotřebitelských cen  (inflace ) - a nazývá se cenová valorizace ( provádí se například při inflaci nad 10% , nebo začátkem roku ). Nevýhodou je, že důchod není odvozen od nominální mzdy a tudíž důchody mohou být jak nadhodnocovány, tak i podhodnocovány vůči velikosti nominální mzdy. Výhodou je určité snižování sociálních rozdílů a napětí ve společnosti díky růstu cen.


• růstu mezd - mzdová valorizace (důchody jsou stanoveny od výše nominální mzdy). Výhodou je, že více důchody odpovídají  mzdám a tedy kupní síle obyvatelstva. Nevýhoda nastane tehdy, pokud nominální mzda neodpovídá možnostem ekonomiky země.

Švýcarská valorizace – je zvyšování důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen (inflace)