Ekonomický migrant
Kdo je to ekonomický migrant
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
113LW NO topic_id
Další témata ....(Topics)
Náklady a výdaje se často pletou, zkuste si u výdajů vždy připomenout, že vydáváte přímo z peněženky.
Výdaje - je úbytek finančních prostředků. Koupili jste si rohlík a hned jej platíte, máte výdaj.
Náklady - jsou vstupy spotřebované při produkci výrobku, bez ohledu na to, zda byly již v tomto období uhrazeny, či nikoliv. (Vy prosíte:Prosím Tě, počkej mi chvíli, až prodám tak Ti vstupy uhradím. Ale přesto jsou to pro Vás náklady, i když Vás zatím nestály ani minci).
Výdaje - je úbytek finančních prostředků. Koupili jste si rohlík a hned jej platíte, máte výdaj.
Náklady - jsou vstupy spotřebované při produkci výrobku, bez ohledu na to, zda byly již v tomto období uhrazeny, či nikoliv. (Vy prosíte:Prosím Tě, počkej mi chvíli, až prodám tak Ti vstupy uhradím. Ale přesto jsou to pro Vás náklady, i když Vás zatím nestály ani minci).
Databáze aktuálních daňových tiskopisů FINANČNÍ SPRÁVA
//www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu
Funkční daňové přiznání fyzických osob pro Excel a OpenOffice bylo na níže uvedeném odkaze ke stažení
//www.podnikatel.cz/formulare/danove-priznani-dan-z-prijmu-fyzickych-osob/
Nejlepší návod jak vyplnit daňové přiznání fyzických osob
Tiskopisy na ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:
//www.duchodove-pojisteni.eu/cz/tiskopisy/
Tiskopisy pro zdravotní pojišťovny:
//www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/prehled-o-prijmech-a-vydajich-pro-zdravotni-pojistovnu/
//www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu
Funkční daňové přiznání fyzických osob pro Excel a OpenOffice bylo na níže uvedeném odkaze ke stažení
//www.podnikatel.cz/formulare/danove-priznani-dan-z-prijmu-fyzickych-osob/
Nejlepší návod jak vyplnit daňové přiznání fyzických osob
Tiskopisy na ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:
//www.duchodove-pojisteni.eu/cz/tiskopisy/
Tiskopisy pro zdravotní pojišťovny:
//www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/prehled-o-prijmech-a-vydajich-pro-zdravotni-pojistovnu/
Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz a stát je nechá natisknout. Tak to jde stále dokola.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz a stát je nechá natisknout. Tak to jde stále dokola.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Editace Jana Žákovská : 2015-09-23 11:43:51
Počet článků v kategorii: 113
Url:ekonomicky-migrant
