Ekonomický migrant

Jaký je rozdíl mezi pravicí a levicí?
Pravice:
Pravicově smýšlející člověk sám příležitosti vytváří, hledá nové cesty, vytváří výrobky a pracovní místa.
Bere odpovědnost za sebe do vlastních rukou.
Nespoléhá na to, co mu dají ostatní, ale přemýšlí, co by jim nabídl sám.
Pro pravici je typické tržní hospodářství a odměňování podle schopností každého jedince.

Levice:
Levicově smýšlející občan je přesvědčen, že téměř o vše by se měl postarat stát (ostatní občané).
Pro levici je typická centrálně řízená ekonomika a rovnostářství.

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

Skandál je jako bláto. Nechte jej vyschnout a změní se v prach.
Říká se, že dobrý herec je ten, který vydrží 2 hodiny ostudy na jevišti aniž by jej to položilo a výborný herec dokonce z takové "ostudy" dokáže i vytěžit, skvěle pobavit publikum a stát se slavným.

Každý podnikatel se jednou ocitne v situaci, kdy bude křivě nařčen, či obviněn z něčeho, co neudělal za účelem poškození jeho jména a firmy. Za tím vším je jen lidská závist.
Na zlé lidi je nejlepší obranou IRONIE.
Pokud tedy obvinění není pravda, je lépe celou záležitost nechat být a obrátit jí ve vtip (pokud to umíte) a pomlouvače zesměšnit.
Horší je, když kvůli takové pomluvě firma utrpí škodu a nedokážete pomluvu, či skandál proměnit v reklamu a propagaci svého podniku. Pokud tedy nejste tento typ, bylo by dobré se obrátit na právníka a pokusit se vysoudit řádné odškodnění. Jsou to sice nervy, ALE pokud vyhrajete, opadne mnohým chuť Vás beztrestně urážet a hanit Vaši dobrou pověst.
A hlavně si nezoufejte. Pamatujte! Pokud se o Vás mluví a navíc jste v právu, je to REKLAMA, kterou se pokuste využít pro Vaše blaho, rozšíření povědomí o Vašem výrobku, firmě, o tom co děláte.
Hodně štěstí a hlavně "Nebojte se"!

Motto: Problém je v tom, že ti, co nepracují, chtějí mít stejné příjmy, jako ti nejúspěšnější, kteří pracující, či podnikají.
Živnostník od slova živnost, tedy provádí činnost, která jej živý.
Namítnete, že takovou činnost koná každý, kdo chce přežít, tedy i zaměstnanec, který se snaží o růst na své pozici ve firmě. Svým způsobem máte pravdu, ale nejde o živnost (pokud u firmy nepracuje na živnostenský list), protože definice živnosti je taková:
Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Jelikož se pár lidem v jejich živnosti daří, tak si někteří lidé myslí, že tomu je tak u všech, ale opak je pravdou.
Pro většinu živnostníků je provozování jejich živnosti žití z ruky do úst, celodenní práce i o sobotách a nedělích, zadlužení, riziko, že o vše přijdou (i o střechu nad hlavou).
Z výše uvedených důvodů o podnikání na vlastní pěst není až takový zájem, kdyby tomu bylo obráceně, tak by nikdo nepracoval někde ve fabrice, či na úřadě, ale všichni by podnikali.
Živnost je něco, jako hokej. Lidé vidí několik úspěšných hokejistů a tím dle jejich názoru jsou všichni hokejisté ve všech soutěžích bohatí, ale kdo někdy zkusil hrát hokej, tak ví, co je to za odříkaní a stačí přijít vážnější úraz a vše se rozplyne a pokud se nedostanete do vyšší soutěže, tak ze 100 korun za měsíc se vyžít nedá.

Živnostník není parazit, i když se zdá někomu, že přispívá na společnou hromádku méně, jak zaměstnanec ALE živnostník pak má dle toho také stanovený důchod, nemocenskou a podobně. Tedy pokud odvádí základní částku, tak si ani marodit nemůže dovolit a v důchodě si bude muset přivydělávat, aby nezemřel hladem.

Těm, co si stále myslí, že živnost je NICNEDĚLÁNÍ bez rizika si toto mohou přeci kdykoliv vyzkoušet, bude to jen pro jejich dobro. Ale pozor, pokud nakoupíte stroje, zadlužíte se, pak ztratíte zakázky a nakonec o vše přijdete, každý Vám řekne, že je to Váš problém.

Lobbování je tak staré, jako snad lidstvo samo a jeho přenesený význam je "pokus o prosazení vlastních, či skupinových zájmů pomocí osob podílejících se na řízení společenství, nebo státu".
Některé zájmy mohou být přínosné pro celou ekonomiku, jiné pak mají ryze osobní charakter.
Pokud tyto zájmy jsou prosazovány za úplatu, hovoříme o korupci.
Lobby v angličtině znamená "předsíň". Lidé prosící o prosazení svých zájmů čekali v předsíni než byli přijati vlivnou osobou.


Jak potlačit lobbismus?
Jedním z řešení by bylo, že firmy, které se nejvíce podílejí na ekonomice země by směly mít své zástupce v parlamentu. Tím by nemusely chodit s prosíkem za poslanci, aby ti prosadili takový, či onaký zákon.
Navíc by se do řízení státu dostali lidé, za kterými jsou ekonomické výsledky a úspěchy, tedy lidé, kteří již svou prací dokázali, že umí rozumně hospodařit a spravovat majetek.