OSVČ zálohy pojištění zdravotní sociální nemocenské 2020

Čísla účtů - Bankovní spojení - okresní správy ČSSZ:
//www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/

Na odkaze najdete i výši záloh pojištění OSVČ
//www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-osvc.htm#17

Zdravotní pojišťovny
https://www.firmy.cz/Banky-a-financni-sluzby/Pojistovaci-sluzby/Zdravotni-pojistovny/

---

Minimální platba záloh pojištění OSVČ - hlavní činnost - rok 2021 - údaje z počátku roku, je třeba sledovat vládní úpravy v průběhu roku

---

Sociální (důchodové) 2 588
https://www.cssz.cz/web/cz/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni

---

Zdravotní pojištění 2 393
https://www.rbp213.cz/cs/platci/a-32/ (213 Revírní bratrská pokladna/pojišťovna)

---

Nemocenské 147
https://www.cssz.cz/web/cz/-/minimalni-platba-pojistneho-na-nemocenske-pojisteni-bude-od-ledna-cinit-147-kc
Placení pojistného od ledna 2021 v nižší výši, než je nově stanovené minimum, by znamenalo zánik účasti na nemocenském pojištění.

---

Vývoj záloh zdravotního pojištění

OBDOBÍ PLATNOSTI	MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD V KČ	MINIMÁLNÍ MĚSÍČNÍ ZÁLOHA V KČ
01.01.2020	17 417,50	2 352
01.01.2019 - 31.12.2019	16 349,50	2 208
01.01.2018 - 31.12.2018	14 989,50	2 024
01.01.2017 – 31.12.2017	14 116	1 906
01.01.2016 – 31.12.2016	13 503	1 823
01.01.2015 - 31.12.2015	13 305,50	1 797
01.01.2014 – 31.12.2014	13 503	1 752
01.01.2013 – 31.12.2013	12 942	1 748
01.01.2012 – 31.12.2012	12 568,50	1 697
01.01.2011 – 31.12.2011	12 370	1 670

---

Vývoj záloh důchodové pojištění

Důchodové pojištění OSVČ minimální záloha - hlavní činnost

Rok	Min. záloha (Kč)
1.1.2021	2 588
2020	2 544
2019	2 388
2018	2 189
2017	2 061
2016	1 972
2015	1 943
2014	1 894
2013	1 890
2012	1 836
2011	1 807

Jedna lidová moudrost říká:
Kapitál skromnosti přináší nejvyšší úroky.
Milí studenti, sledujte bedlivě kolem sebe lidi, kteří jsou zvyklí plýtvat, jaký bude jejich osud.
Člověk, který se naučí plýtvat je, jako gambler (hráč, který podlehl vášni).
Není schopen v časech, kdy se mu již tak nedaří skončit se svou vášní a dostává se do dluhů,
které řeší tak, že si půjčuje další částky na splácení dluhů předešlých a další plýtvání.
Jaký konec bude mít tato cesta nikam již není těžké uhodnout.

Každý rodič, který to myslí se svými dětmi opravdu dobře je učí od mala "skromnosti".

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932

Jedna lidová moudrost pro naši zeměpisnou šířku říká "Sucho draho nenadělá, ale mokro ano".
Máme za sebou velmi horké a suché období léta 2015.
Přesto, že padlo mnoho teplotních rekordů, nedá se hovořit o neúrodném roce. Většina ovoce a zeleniny, které májí hlavní období sklizně v červenci byla kvalitní a mnohdy nadprůměrná. Například třešně, meruňky, rybíz, angrešt, obiloviny. Na zahrádkách pak rajčata, okurky a i papriky se urodily i tam, kde v jiných letech se jim příliš nedaří a podlehnou plísním.
Pozdní ovoce a plodiny však již suchem trpí daleko více. Hlavně ovoce (švestky, jablka) padají ze stromů předčasně a kukuřice zasychá.
Velmi pozitivní ekonomický efekt má naopak v horkém létě prodej nápojů a využití rekreačních zařízení.
Avšak jeden z vážných problémů, které horké a suché počasí v létě přináší, je přehřívání špatně navržených budov a tím nepříjemné podmínky jak pro práci, tak i pro odpočinek obyvatel. Také klimatizace se podílejí na zvýšené spotřebě energie. Říkáte si, že by se to dalo řešit sníženou sazbou za energii ze fotovoltaických elektráren, jenže víme jaký je zde problém s dotací tohoto druhu energie, která se tím stala vlastně jednou z nejdražších.

Naopak deštivé a studené léto sebou přináší plísně, které ničí úrodu mnohem více než sucho, nemoci, špatnou náladu.
O příjemné rekreaci v takovém počasí nelze hovořit a tím i s tržbami z tohoto odvětví.
Není zájem ani o kulturní akce a prodej nápojů, mražených výrobků je také na minimu.

Když vezmeme pro a proti, můžeme říct, že moudro našich předků platí doposud.

Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.