OSVČ zálohy pojištění zdravotní sociální nemocenské 2020

Jak se vyučit finanční gramotnosti?
Možná i Vám se přihodil podobný příběh. Řekli jste, tati, mami kup mi tuto hračku. A rodiče odpověděli "kup si jí sám". Když já nemám peníze. Tak si je vydělej. A stanovili přiměřený druh činnosti a, co za to. A tak jsme myli nádobí, uklízeli, pomáhali až jsme od rodičů dostali potřebnou částku. Najednou už to nebyla hračka za nějaký zelený papírek s nápisem 100 korun, ale měsíc práce, která nás příliš nebavila. Jako děti jsme si začali uvědomovat, že nic není zadarmo, ale že člověk se musí přičinit, aby si něco mohl pořídit a tak nějak podvědomě si i vážit, toho, co pro nás rodiče dělají, ale taky hledat cesty, jak si vydělat víc, jak u rodičů mytím nádobí a hlavně rychleji. Základy finanční gramotnosti byly položeny.

Minimální mzda je dolní hranice příjmu v jakémkoliv povolání. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře je povinen jí poskytovat zaměstnanci za práci.

Účel (výhody) minimální mzdy
- motivovat občany, aby si hledali zaměstnání a nepobírali jen sociální dávky
- měla by napomoci zabránit zotročení zaměstnanců, kteří by jinak nepobírali téměř žádný plat

Nevýhody minimální mzdy
- zaměstnavatelé, po zvýšení minimální mzdy, se snaží propustit ty zaměstnance, kteří se jim již nevyplatí zaměstnávat (např. automatizací jednoduchých úkonů - výkup láhví atd.)
- ohrožení jsou paradoxně lidé s nejnižšími platy viz bod uvedený výše
- riziko zvýšení nezaměstnanosti zejména u nekvalifikovaných pracovníků a tím zátěž pro sociální systém
- někteří lidé (brigádníci) jsou ochotni pracovat i za nižší než minimální mzdu, ale nemohou, protože je zaměstnavatel nemůže zaplatit

Zde se bude hodit jedno pořekadlo "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše".


Příjem - příjmy - to je ten vrabec v hrsti. Dostali jste právě zaplaceno za produkt přímo do ruky, na účet? Tak to je příjem.
Nebo jinak, jedná se o přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Výnos - je ten holub na střeše.
Výnos představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, ALE bez ohledu na to, zda došlo k jejich uhrazení!!!!
Předali jste zboží i fakturu kupci k zaplacení, ale už jste jej nikdy neviděli ani dlužnou částku, ale přesto máte výnos! Dobré, že?

Drony jsou malé létající stroje opatřeny často 4 vrtulemi připomínající malý vrtulník.
Mohou nést malé kamery a náklad okolo 2 kg hmotnosti, proto by tento stroj mohou využívat záchranné služby, armáda, policie, zásilkové služby a obchody pro doručování zboží o malé hmotnosti.
Jeden z problémů, který je nutno vyřešit, je bezpečnost dronu při jeho poruše a pádu tak, aby nedošlo ke zranění lidí, či škodám na majetku.
Jako rozumné se jeví řešení opatřovat drony padáky, které budou při poruše okamžitě aktivovány.
Padák bude mít malou hmotnost na rozdíl od jiných systémů, které by připadaly v úvahu.
Další možností by byl airbag, který by umožnil utlumení nárazu padajícího dronu na překážku.
Padák by měl být schopen zbrzdit padající dron i s nákladem na bezpečnou rychlost, airbag pak ztlumit náraz. Ale přesto je nutné dát, pro používání dronů jasnější pravidla, protože jejich množství a používání roste raketovým tempem a s tím i možnost havárií s tragickými následky.

Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.

Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.

Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)

Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty

Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)